Za rozpuštěním zákonodárců stojí premiér Šinzó Abe.

Za rozpuštěním zákonodárců stojí premiér Šinzó Abe. | foto: Reuters

Slábnoucí Japonsko je bez parlamentu, premiér chystá nové volby

  • 11
Japonský premiér Šinzó Abe rozpustil parlament a vypisuje předčasné volby. Chce se přesvědčit, jestli má mezi voliči podporu pro řadu nepopulárních opatření, kterými plánuje oživit slábnoucí ekonomiku. Velká část Japonců však nechápe, proč to Abe vlastně dělá. Premiérem měl být ještě dva roky.

„Banzai! Banzai! Banzai,“ rozléhalo se v pátek sněmovním sálem tokijského parlamentu i televizním éterem. Tradiční oslavný pokřik 480 japonských poslanců stvrdil, že jejich práce oficiálně skončila. Zákonodárci měli za sebou jen polovinu čtyřletého funkčního období. Premiér Šinzó Abe se však rozhodl vyhlásit předčasné volby, a tak se o poslanecká křesla bude bojovat znovu.

Pro některé z poslanců půjde jen o formalitu, někteří se při sčítání hlasů zapotí a několik z nich už ví, že v zákonodárném sboru končí. Místo 480 poslanců totiž po volbách v jednacím sále zasedne o pět lidí méně. O novém složení dolní parlamentní komory se rozhodne 14. prosince, do té doby sál osiří.

Za rozpuštěním zákonodárců stojí Šinzó Abe. Premiér, který před rokem vítězoslavně prohlásil, že „Japonsko je zpět“. Jeho výrok měl značit konec vleklé hospodářské stagnace a návrat k dynamickému rozvoji, což měly zajistit tvrdé ekonomické reformy. Jak se ovšem ukázalo, Japonsko zatím zpět tak úplně není.

Ostrovní stát, který si celý svět spojuje s odhodláním, pracovitostí a bouřlivým technologickým rozvojem, se ve třetím čtvrtletí opět propadl do recese. Nezabránila tomu státem řízená inflace ani mohutná podpora podnikatelů, kterým šel stát na ruku třeba na úkor sociální politiky (více o nečekaném pádu zde).

Abeho strana volby ustojí, opozice je slabá

Oživení ekonomiky a zkrocení státního dluhu vyžaduje v Japonsku řadu opatření, která kabinetu na popularitě příliš nepřidají. Daň z obratu se v zemi zvýšila na osm procent a vláda plánuje, že v roce 2017 stoupne na deset. Spousta Japonců navíc s obavami hledí třeba na plán, který počítá s postupným zapnutím jaderných elektráren. Všechny reaktory jsou už tři roky vypnuté kvůli tragické zkušenosti z Fukušimy a nejeden volič si myslí, že by se už rozjíždět neměly.

Zmíněné zvýšení daně z obratu mělo podle původních plánů nastat o poznání dřív, kabinet však nakonec ustoupil a odložil ho o 18 měsíců. A než se premiér Abe odhodlá k dalším radikálním krokům, chce zjistit, jestli k tomu má podporu voličů.

Podle odhadů, které zveřejnil server Japan Today, vládní Liberálnědemokratická strana hlasování bez problému ustojí, průzkumy jí připisují 37procentní podporu. Zejména díky slabé opozici. Abeho hlavní oponenty z Demokratické strany Japonska plánuje volit pouhých 13 procent dotázaných.

„Bitva právě začíná. Vyrazíme do ní se vším, co máme, abychom se mohli vrátit zpátky a pokračovat v naší snaze vytvořit z Japonska zemi, která září v srdci světa,“ řekl svým stranickým kolegům premiér krátce poté, co jim skončily poslanecké mandáty.

Sklidil od nich potlesk, velká část Japonců však z předčasných voleb příliš nadšená není. Podle průzkumu, o kterém informovala agentura Reuters, zhruba dvě třetiny voličů nechápou, proč mají jít po dvou letech znovu do volebních místností.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Témata: premiér, Šinzó Abe

Video