"Omlouvám se, pokud mé prohlášení vyvolalo dojem, že znevažuji oběti. Napříště se takových komentářů zdržím," prohlásil Fumio Kjuma na tiskové konferenci v Nagasaki, odkud pochází.
V sobotním projevu k blížícímu se výročí svržení atomových bomb ministr prohlásil: "Chápu, že bombardování ukončilo válku, a myslím, že bylo z amerického hlediska nevyhnutelné".
Poukázal na to, že rychlé ukončení války zabránilo případné sovětské invazi na japonské ostrovy. Naznačil tím, že v případě byť i jen částečné sovětské okupace by se další osud země vyvíjel bezpochyby zcela jinak, než v americké sféře vlivu.
Japonci ale našli pro Kjumův výklad historie pramalé pochopení. Opoziční poslanci požadovali dokonce jeho demisi.
USA se chtěly svržením bomb vyhnout klasické invazi, která by válku protáhla nejméně o rok, vyžádala by si miliony životů a nechala by za sebou zpustošenou zemi. Japonská mentalita nedovolila císařské vládě vzdát se dřív, než bude ostrovní říše totálně poražena.
Vojenští odborníci i někteří historici poukazují na to, že z tohoto hlediska byly atomové údery vlastně humánnějším řešením. Navzdory tomu, že si výbuch z 6. srpna 1945 v Hirošimě vyžádal 140 tisíc životů a bomba, která dopadla o tři dny později na Nagasaki, zabila 74 tisíc lidí.
