Raketa měla odstratovat z Kagešimy již v úterý, ale start byl dvakrát odložen - jednou kvůli špatnému počasí, podruhé kvůli poruše kabelu.
Japonsko použilo k vynesení Astro-E svou stočtyřicetitunovou třístupňovou raketu na tuhé palivo M-V (M-pět) k vynesení satelitu do vesmíru. Institut, který satelit řídí, je částí ministerstva školství a není spojen s státní Národní agenturou pro výzkum vesmíru, která již rovněž zažila několik ztrát raket a družic. Například v listopadu minulého roku museli Japonci zničit raketu H-2 osm minut po startu, poté, co se raketa odklonila od svého kursu.
Šestnáct set padesát kilogramů těžký satelit měl začít po svém vypuštění na dráhu po celých pět let zkoumat rentgenové záření ve vesmíru šesti malými rentgenovými dalekohledy v kombinaci s dalšími třemi odlišnými nástroji.
Rentgenový spektrometr (XRS) měří s přesností desetkrát větší než u předchozích nástrojů energii jednotlivých fotonů rentgenového záření. Tato měření napomohou lepšímu poznání zdrojů rentgenového záření (hmota v blízkosti černé díry, některé plyny apod.).
Aby byla zajištěna zmiňovaná přesnost měření, musí si spektrometr udržovat stálou teplotu nepatrně nad absolutní nulou (0,06 K). V důsledku tohoto faktu bude přístroj fungovat po první dva roky mise, poté se zásoby pevného neonu, který se užívá k chlazení, vyčerpají. Vesmírné těleso bude vybaveno i dalšími čtyřmi obrazovými spektrometry (XIS), zachycujícími snímky zdrojů slabého rentgenového záření. Posledním nástrojem na palubě je detektor silného rentgenového záření (HXD), který má za úkol sledovat zdroje nejsilnějších rentgenových paprsků, a to s citlivostí větší, než se kdy podařilo dosáhnout.
ASTRO-E mělo následovat dva již realizované astronomické projekty, rentgenovou observatoř NASA Chandra a dalekohled Evropské kosmické agentury X-ray Multi-Mirror (XMM). Tyto tři mise vedly některé astronomy k pojmenovaní nyní začínající éry "zlatým věkem" ve vědním oboru, který se spoléhá na záběry pořízené kosmickými observatořemi.
Zmíněné vesmírné programy spolu navzájem spolupracují. Chandra je zaměřena na pořizování snímků s vysokým rozlišením, XMM a ASTRO-E se více soustředí na spektroskopii. Vlnové délky rentgenových paprsků, které zachytí jak XXM, tak ASTRO-E jsou téměř shodné. ASTRO-E je však schopno zachytit silnější paprsky, silnější zrcadla XMM zase rozpoznají více slabších zdrojů záření než ASTRO-E.
