„Můj šéf to řekl nahlas a zřetelně: ‚Pokud vám dovolím jít domů, možná se tam nebudete soustředit na svou práci. Kdo ví? Možná dokonce začnete pít,‘“ popisuje pro list The Washington Post nejmenovaný japonský bankéř.
Práce z domova, kterou nyní kvůli pandemii koronaviru doporučují vlády po celém světě, se v Japonsku zkrátka snáz řekne, než udělá.
V kultuře přesčasů je pro mnohé zaměstnavatele důležitější počet hodin, které podřízený v práci stráví, než kolik práce nakonec odvede.
Stále více japonských firem si uvědomuje únavu svých zaměstnanců, která může vést až k smrti z přepracování, a mnohé nabízejí placené odpolední šlofíky. Poslat všechny z kanceláře domů se však šéfům nezamlouvá.
Příchod do práce je zčásti také vyjádřením respektu, vysvětluje list s tím, že systém je navíc v japonských firmách založený spíš na spolupráci kolegů než na samostatné činnosti. I proto je setkávání v kanceláři tak důležité.
Japonsko je tak velmi málo připravené na přesun práce do domácího prostředí v oborech, kde by to jinak bylo možné. Nejde přitom jen o staromódní šéfy a jejich uvažování, ale i technologické zázemí firem, jakkoliv to u moderní země může znít paradoxně.
Společnosti nejsou zvyklé na sdílení materiálů v cloudech, neprovozují videokonference, pořád posílají faxy, stále používají razítka. Firemní „ajťáci“ se zase snaží co nejvíc zamezit nechtěnému úniku dat, zaměstnanci se tak mohou do interních systémů připojit jen z podnikových počítačů.
Lidé doma ve svých miniaturních bytech často navíc ani nemají laptop nebo přístup k wi-fi. A tak i v době, kdy tokijský guvernér vyzýval občany, aby co nejvíce využili možnosti pracovat z domova, bylo metro stále přeplněné, napsala minulý týden CNN.
Nyní se budou muset Japonci rychle přizpůsobit novým poměrům. Premiér Šinzó Abe totiž v úterý vyhlásil v Tokiu, Ósace a dalších pěti prefekturách kvůli koronaviru nouzový stav, který umožní guvernérům vyzvat občany, aby nevycházeli ze svých domovů a nesdružovali se.
Opatření se týká nejlidnatějších oblastí Japonska, kde žije asi 44 procent populace země. „Rozhodli jsme se vyhlásit stav nouze, protože jsme dospěli k názoru, že rychlé šíření koronaviru v zemi by mělo obrovský dopad na životy lidí a ekonomiku,“ řekl Abe. Nouzový stav potrvá do 6. května.
Můj šéf je darebák. Festival vulgárnosti pomáhá Japoncům přežít |
Agentura Reuters nicméně upozorňuje, že na rozdíl od jiných zemí nemohou japonské úřady opatření nařídit a jejich porušování trestat třeba pokutami.
Abe nicméně trvá na tom, že jeho země nepotřebuje a nebude zavádět tak přísná karanténní opatření, jaká přijala většina západoevropských států. Vláda podle premiéra ovšem připravuje stimulační balíček ve výši 108 bilionů jenů (25 bilionů korun), který by měl zmírnit dopady opatření na ekonomiku.
V zemi se 127 miliony obyvatel úřady zatím evidují zhruba čtyři tisíce nakažených a 92 mrtvých. Je však potřeba dodat, že země také testuje výrazně méně než jiné. Falešný pocit bezpečí pak může mnohé Japonce přimět k tomu, aby vyrazili do kanceláře, dodává CNN.
