Záchvěvy zemského povrchu se měří na širokopásmové stanici u Moravského Krumlova. Patří Ústavu fyziky země Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Naměřené údaje ústav poskytuje i jaderné elektrárně v Dukovanech, která je pečlivě studuje.
Takto zaznamenaly otřesy v Japonsku měřicí sondy u Dukovan.
Elektrárna je podle mluvčího Petra Spilky projektována a postavena tak, aby stavby a systémy důležité z hlediska jaderné bezpečnosti odolaly vnějším vlivům včetně v místě myslitelných zemětřesení. Podle projektů by měla elektrárna odolat minimálně pátému stupni.
Od doby ledové je zdejší podloží navíc v klidu a zemětřesení o takové síle je tedy velice nepravděpodobné. "Temelín i Dukovany leží v Českém masivu a to je jedna z nejstabilnějších částí evropského kontinentu vůbec," dodal Spilka.
Napájení havarijních systémů je zajištěno osminásobně
Daleko větší riziko tak tuzemským zařízením hrozí z případného výpadku proudu, tak jako se to stalo v Japonsku, kde vlna tsunami narušila prakticky všechny důležité bezpečnostní systémy určené k dochlazování reaktorů.
"Reaktor je sice plný vody, ale ta bez dostatečného chlazení začne vařit a pozvolna jí ubývá, až se část palivových článků dostane nad hladinu. Tyto nechlazené části se nahřejí natolik, že když na ně přijde chladicí voda, částečně se odpaří a také rozloží. Při tom vzniká vodík a vytváří třaskavou směs," popsal Spilka.
Proto je podle něj kromě stavební odolnosti nutné zabezpečit spolehlivé napájení všech systémů elektřinou. "V Dukovanech snad můžeme tsunami vyloučit a od roku 2007 cvičíme i likvidaci blackoutu (ztráty napájení - pozn. red.)," řekl mluvčí.
Aby k němu nedošlo, je napájení havarijních systémů každého bloku zajištěno z více nezávislých zdrojů osminásobně. Dodávka elektřiny je zajištěna několika vedeními ze dvou rozvoden přenosové soustavy.
"Kromě toho má dukovanská elektrárna tři havarijní systémy a v případě potřeby mohou převzít zásobování vlastní spotřeby také tři zbývající výrobní bloky elektrárny," naznačil Petr Spilka složité zajištění.
Likvidace ztráty napájení se v Dukovanech cvičila několikrát. Při jednom z nácviků se elektrárna ocitla bez možného napájení z okolí a musela si "poradit" tak, že se nejprve rozjela malá vodní elektrárna v Mohelně, ta roztočila turbíny v Dalešicích a odtud bylo obnoveno napájení Dukovan.
Další prověřenou možností bylo napájení elektřinou z Vranovské přehrady. Jiný scénář prověřil dieselagregáty i bateriové zajištění důležitých částí elektrárny.
