Projekt počítá s tím, že budou velryby na širém moři polapeny a dopraveny do sítěmi ohrazeného prostoru o rozloze zhruba pěti kilometrů čtverečních. Město v prefektuře Nagasaki hodlá také vybudovat pozorovací plošiny a mola pro turistické čluny.
Japonský Institut pro výzkum kytovců počítá s tím, že zvířata využije jako objekt pro bádání. Tento ústav společně s ministerstvem rybolovu přitom i přes globální zákaz lovení velryb v Antarktidě už léta vybíjí plejtváky malé.
Badatelé k tomu využívají skuliny v pravidlech stanovených Mezinárodní velrybářskou komisí IWC. Ta umožňují "lov velryb k vědeckým účelům" - ke studiu věku, pohlavního života a rodinných uskupení těchto živočichů.
Japonci ročně v Antarktidě zabíjejí 440 plejtváků. Z prodeje jejich masa restaurantům jim plyne dvacet milionů liber (přes miliardu korun) ročně.
|
Plejtvák malý |
|
Plejtvák malý, nejméně ohrožený a nejpočetnější druh velryb, žije ve většině oceánů. Zvířata přitom migrují tisíce kilometrů. Nejmenší z velryb váží až devět tun. Denně zkonzumuje kolem 200 kilogramů ryb. Jejich počet se odhaduje na jeden milion. Dělí se na dva odlišné druhy: trochu větší odrůdu vyskytující se v Antarktidě, která se živí především mořskými korýši, a geneticky odlišnou odrůdu žijící v ostatních oceánech, včetně Severního moře a u japonského pobřeží. Ta se živí hlavně drobnými rybami. Japonci loví i vorvaně obrovského. Vorvaní samec je 15 metrů dlouhý a váží kolem 40 tun. |
