A kdo právně zodpovídal za výběrové řízení miliardového byznysu s biopalivy nebo připravoval podklady pro vyjednávání vlády s japonskou Nomurou o miliardových sporech se státem? Opět Jansta.
S jistou dávkou nadsázky lze říct, že ať se podíváte kamkoliv, "vidíte" tam Janstu. Přestože je Janstovi teprve 44 let a dělá "jen" právníka, je to člověk, který má nyní patrně největší vliv na současnou politiku, byť politikem není.
Je externím poradcem premiéra Jiřího Paroubka. Je důvěrným přítelem expremiéra Stanislava Grosse. Jedním z nejlepších kamarádů je ministr zemědělství Jan Mládek.
Až dosud se Janstovi dařilo svůj velký vliv dovedně skrývat. Ale minulý týden vyšlo najevo, že v jednom z jeho bytů žije v pronájmu ministr zemědělství Jan Mládek, a týden předtím se ukázalo, že policie vyšetřuje okolnosti, za jakých dostala jeho právní kancelář sto milionů korun odměny od ČSOB za uzavření kontraktu s Českou poštou.
Právník premiérů
Poskytnout rozhovor Jansta odmítá. "Je před volbami a já nechci, abych se stal prostředkem předvolebního boje. Navíc nejsem ničím zajímavý. Nejsem ani nijak vlivný," říká muž, kterého Paroubek loni v září podle informací MF DNES vyslal za tehdejším předsedou ČSSD Stanislavem Grossem, aby zvážil svůj odchod z politiky.
"Bylo to těsně poté, co propukla korupční aféra Unipetrol, v níž se zase začalo objevovat Grossovo jméno. Paroubek byl v té době přesvědčen, že to sociální demokracii může ještě více poškodit, a proto požádal Janstu, aby s Grossem promluvil," popsal tehdejší událost jeden z dobře informovaných lidí z ČSSD.
Čtyři dny po schůzce s Janstou Gross oznámil, že rezignuje i na post předsedy sociálních demokratů. Jansta měl na Grosse asi největší vliv ve druhé polovině devadesátých let, když byl Gross ještě poslancem a později místopředsedou Sněmovny.
Pak se scházeli spíše jako rodinní přátelé. Ale i tak měl Jansta stále blízko sebe mocného ministra vnitra a později premiéra. Mimochodem právě v době, kdy byl Gross premiérem, se rozhodlo o tom, že státní Česká pošta umožní využívat své pobočky, jichž je v celé zemi přes tři tisíce, soukromé bance ČSOB.
O tento sedmnáctimiliardový kontrakt měly zájem téměř všechny renomované banky v zemi, ale vítězství si nakonec odnesla ta, s níž spolupracoval právě Jansta. Že za "právní služby" pak jeho kancelář dostala od ČSOB sto milionů korun odměny, bylo tajné.
To vyšlo najevo až nyní, kdy na celý obchod podal trestní oznámení anonym. Po Grossově pádu Jansta svůj vliv neztratil. Na Úřad vlády chodí jednou, někdy i dvakrát týdně a radí přímo Paroubkovi.
Premiér nejdříve své vztahy s Janstou zlehčoval. "Mluvíme spolu spíše o fotbale než o politice," řekl, ale pod tlakem médií pak obrátil a přiznal, že Janstově kanceláři vyplatil Úřad vlády za poradenství 425 tisíc korun a že šlo o osobní konzultace nebo o "vypracování právních stanovisek".
Půlmilionová odměna však není to podstatné, co si Jansta může ze vztahu s premiérem odnést. Daleko důležitější je, že získává dokonalý přehled o vládních krocích, které pak může využít při své práci.
Navíc tím posiluje svou prestiž – advokátní kancelář má víc klientů a basketbalový tým v rodném Nymburce, kterému šéfuje, nemá nouzi o bohaté sponzory. Mezi ty hlavní patří třeba polostátní elektrárenská společnost ČEZ. Od ní dostane Janstův klub ročně čtrnáct milionů korun.
S Paroubkem se Jansta seznámil v roce 1990. Jansta byl tehdy členem KSČ a Paroubek jako činitel obnovené sociální demokracie u něj sondoval, zda by se pragmatičtější křídlo komunistů nechtělo spojit s ČSSD.
Z toho sešlo, ale přátelství mezi nimi se naopak prohlubovalo. Když byl Paroubek ještě nedávno náměstkem pražského primátora, dostávala Janstova kancelář zakázky od magistrátu, které trvají doteď.
Jansta vstoupil do KSČ už v roce 1985, když mu bylo 23 let. A už tehdy získával vlivné kontakty na svazáckých konferencích – na jedné akci se seznámil třeba s Janem Mládkem, který byl tehdy v Prognostickém ústavu.
Úplné "žně" kontaktů přišly těsně po revoluci. Jako poslanec Federálního shromáždění (za KSČ) se dostal do Výboru pro odsun sovětských vojsk, do Komise pro přípravu ústavy a byl i členem Komise pro vyšetření událostí 17. listopadu.
"Vyslýchali jsme všechny ty generály, členy ÚV KSČ, agenty StB. Vyslýchal jsem i prezidenta Havla a ministry. Díky politice jsem získal obrovský přehled, poznal myšlení důležitých lidí a měl přístup do všech archivů. A z toho žiju," řekl Jansta loni v jednom z ojedinělých rozhovorů, který poskytl Nymburskému deníku.
Z komunistické strany odešel Jansta v roce 1991. Jako antileninista, který se však hlásí k ideálům Marxe a Engelse, se stal členem ČSSD a pak i právníkem, který firmám a státním institucím radil, jak budovat kapitalismus.
