Zatímco žalobce žádá doživotní trest, Engelova obhajoba se domáhá zproštění. Engel popírá, že by masakr v severoitalském městě přístavním městě Janov nařídil, i když se účastnil vybírání vězňů k popravě.
Poprava zajatců byla odvetou za útok partyzánů na německé vojenské kino, při kterém přišlo o život pět Němců. Bývalý major elitních nacistických oddílů SS tehdy, v květnu 1944, velel policii v Janově.
Tři dny poté, co ho 5. července odsoudil soud v Hamburku na sedm let do žaláře, se Engel odvolal. Případem se proto bude znovu zabývat spolkový soudní dvůr v Lipsku.
Engel připouští spoluzodpovědnost
"Janovský řezník" připouští pouze spoluzodpovědnost za masakr, ale nikoli spoluvinu. Exekuce prý prováděli příslušníci námořní pěchoty, a nikoli jeho muži. Jeden ze svědků ho ale přímo obvinil, že měl při popravě hlavní slovo.
Pro rozsudek bylo podstatné, že poprava byla provedena mimořádně krutým způsobem. Spoutaní zajatci byli po skupinách vražděni v lomu a padali po zastřelení na mrtvoly těch, kdo byli pobiti předtím.
Podle nepsaného obecného rozkazu nacistického vůdce Adolfa Hitlera se popravovalo deset Italů za jednoho mrtvého Němce. Skutečnost, že bylo povražděno 59 osob, bývalý esesák u soudu odůvodňoval zřejmě chybou při výběru vězňů.
Prohlásil, že "z čistě vojenského hlediska je odvetné zabíjení dovoleno". Nyní 93letý muž žil po desetiletí poklidně v německém hanzovním městě. Navzdory vysokému věku se těší dobré tělesné i duševní kondici.
Engel soudu dlouho unikal
Engela už po válce zřejmě odhalili vítězní spojenci, ale italská i německá justice později akta uzavřely pro nedostatek důkazů. Znovu se k Engelovi vrátili Italové, když v minulých letech šetřili kolem případu již odsouzeného důstojníka SS Ericha Priebkeho.
Soud v Turíně pak Engela odsoudil roku 1999 v nepřítomnosti na doživotí za vraždy 246 lidí. K popravám došlo v letech 1944 a 1945 v oblasti Ligurie na severozápadě Itálie a šlo také o represivní odvetu za útoky partyzánů proti německým vojákům. Své občany, kteří byli odsouzeni v zahraničí, ale Německo k potrestání nevydává.
Soud s Engelem patří u německé justice k posledním případům tohoto druhu. Loni odsoudila v Mnichově na doživotí také bývalého dozorce v terezínské káznici gestapa Antona Mallotha (90) za nejméně jednu prokázanou vraždu židovského vězně a jeden pokus o tento zločin z rasových pohnutek.
Rovněž bývalý důstojník SS Julius Viel (83) byl odsouzen na 12 let za vraždu sedmi židovských vězňů z terezínského ghetta na Litoměřicku. Letos v únoru ale Viel zemřel na rakovinové onemocnění.
