Další problém ředitele Janečka"Úřad se nikdy nevyslovoval konkrétně k situaci Jiřího Janečka, proto se musíme proti jeho dnešnímu vyjádření v Lidových novinách ohradit," uvedl Jan Folda z ÚOOÚ.
Úřad podle něj v minulosti pouze několikrát obecně kritizoval stav, kdy zaměstnavatelé vyžadovali v osobních dotaznících zaměstnanců uvádění údajů, které nebyly nezbytné pro uzavření pracovní smlouvy.
"Mezi takovéto, z hlediska zákona o ochraně osobních údajů nadbytečné údaje, patří i případná politická příslušnost zaměstnance," dodal Folda.
Janeček podle Lidových novin pomlčel o svém členství v KSČ od srpna 1981 do konce roku 1989 i v podrobném životopise, který poskytl při svém nástupu do čela veřejnoprávní televize.
"Prý také proto, že uvést politickou příslušnost v osobním dotazníku ČT mu před pěti lety zapověděl Úřad pro ochranu osobních údajů," napsal deník. - více zde
ČT: Jde o dezinterpretaci
Televizní šéf se prostřednictvím mluvčího Martina Krafla proti interpretaci svých slov Lidovými novinami ohradil. "Jiří Janeček neřekl, že by ÚOOÚ něco 'zapověděl' konkrétně jemu v této souvislosti, pouze konstatoval skutečnost týkající se všech zaměstnanců ČT," sdělil Krafl iDNES.cz.
Janeček podle něj odpovídal na dotaz novináře písemně: "...dnes se u osobního dotazníku v ČT stranická příslušnost neuvádí - jeho součástí totiž po kontrole ÚOOÚ v prosinci 2001 nesmí být národnost a politická příslušnost, ať už minulá či aktuální."
Na funkci nemá stranická minulost vliv
Bývalé členství v KSČ není podle zákona na překážku tomu, aby Janeček byl ředitelem ČT. Někteří ale vidí problém v tom, že to neuvedl ve výběrovém řízení na místo šéfa veřejnoprávní televize.
Předseda senátní mediální komise Jiří Oberfalzer (ODS) to v listu označil za nečestné a za další fatální přehmat ředitele. Předseda Rady ČT Jiří Baumruk si to podle deníku vysvětluje tím, že Janeček "sám sobě se tím asi dneska nechlubí".
