Krausova dramaturgyně připravila na prázdninovou odstávku seznam repríz Uvolněte se, prosím! Televize dvě škrtla a vybrala si podle svého.
A to neměla dělat. Když vyřadila díl s Kateřinou Jacques, která ostudně tápala v biomase, vyrukoval Kraus s prohlášením: "Pokud se něco takového bude opakovat, okamžitě odcházím."
A ejhle, za pár dní šla k ledu další navržená repríza, tentokrát s chomutovskou primátorkou Řápkovou.
Kraus má pocit, že jde televize na ruku politikům. Vyřazení dvou dílů zrovna s političkami je opravdu podivná náhoda.
Televize si ale může reprízovat, co chce a kdy chce. S tím musí Kraus počítat. Problém je jinde: seznam si měli rovnou udělat sami a neměli by cejch cenzorů. O to víc, když při vysvětlování svého počinu bruslili výmluvami jako školák.
Kdyby třeba na rovinu řekli: "Heleďte, už se v té biomase chudinka vykoupala dost, dejme jí svátek." To bych i pochopil, ani já ten trapas podruhé vidět nemusím. Ale tvrdit, že smysl má opakovat jen díly starší, a ne letošní, je prostě očividná hloupost. Stačí kouknout do prázdninového programu: běžely například reprízy s Andreou Verešovou (původně leden – což je letos) nebo Evou Pilarovou (únor – taky letos).
Kraus je známý buřič a proti České televizi neprská poprvé. Což je sympatické. Držet hubu a krok umí každý. Před dvěma lety podal trestní oznámení na ředitele Janečka za to, že zaměstnává bývalého člena milicí, a navíc o tom ví. Soubor radních přirovnal k bandě čmeláků, kteří by si jinde na žrádlo nevydělali, a o jedné radní řekl, že má v hlavě bradla. (Ta se pak ohradila, že bradla patří ke gymnastice, zatímco ona je atletka.)
To přehnal, ale Kraus je zkrátka zlobivý hoch. Svůj pořad mistrně využívá k agitce, což je někdy laciné, ale jindy správné: třeba když vyzval diváky, aby mu neposílali hlasy do TýTý. Má totiž spory s jedním časopisem, který anketu podporuje. Ze stejného důvodu nedávno Helena Vondráčková odmítla vystoupit na koncertu k sedmdesátinám Karla Gotta – za to gesto oběma tleskám. Občas se člověk má ozvat a být zásadový.
U Krause to nebylo poprvé, kdy pohrozil, že za sebou v České televizi práskne dveřmi. Nikdy to neudělal a dost pravděpodobně to neudělá ani teď. Asi mu tam není zas tak špatně. Navíc ví, že si tvrdá slova může dovolit. Projdou mu.
On potřebuje televizi a televize potřebuje jeho. Občas vykřikne, pak se ztiší a zase počká, až mu z Kavčích hor přijde další honorář.
Což takhle být zásadový se vším všudy? Dodržet slovo a opravdu těmi dveřmi prásknout? To by pak bylo gesto chlapa.
