Před nějakými třiceti lety jsme si s přáteli udělali anketu, co bude, až to praskne, a já je tehdy zchladil tím, že to tu stejně skoupí ti bohatší a půjde jen o to, aby si nás koupili na víkendové chatky a ne jako skládku.
Nic z toho se kupodivu nestalo a mně tak čekalo dvacet let většinou příjemných překvapení. Dnes bych naopak zkusil říct, co bych si opravdu přál – ne už pro sebe, ale řekněme pro vnoučata.
Důstojnější a opravdovější vztah k Evropě
Na prvním místě samozřejmě daleko důstojnější a opravdovější vztah k Evropě a EU, bez níž nám hrozí jen zahnívající rybníček plný zbabělců a šovinistů. Pro tu (ještě) lepší Evropu budeme ovšem muset něco udělat, a to hlavně sami se sebou. Nemusíme "dávat světu" žádné nobelisty, vynálezce ani rekordmany, ale musíme se postarat, aby naši potomci nezapomněli česky, a kvůli tomu se dobře naučili aspoň dva další jazyky. Pak se totiž přestanou těch druhých bát, jako se jich nebáli naši předkové.
A kdo se nebojí, nemusel by možná ani tolik lhát a podvádět, nemusel by se zviditelňovat hloupým furiantstvím, dodávat si kuráž strašením a mlácením lidí tmavší pleti a jinými hrdinskými činy. Moc by mě těšilo, kdyby si naši potomci lépe vážili toho, co nám tu zbylo po předcích, počínaje jazykem a kulturou přes krásná městečka a kostelíky až po kytky a lesy. Už dnes z nich žijeme víc než ze všech zázračných technologií dohromady a kdyby se to naši mladí naučili lépe, mohli by tu žít v míru a radosti – a sem tam třeba i něco vymyslet, udělat a vytvořit, i když to nebude na žádnou Nobelovku.
Oáza
Naše milá země by se tak mohla stát jakousi oázou, kam se budou ti uštvaní manažeři, specialisté a vůbec "úspěšní lidé" jezdit léčit ze svých úspěchů a infarktů, protože jim ukáže, že se dá žít i bez toho. Pro mladé lidi, kteří to dnes hledají v Indii, by měla tu výhodu, že je blízko, je tu čisto a příjemný vzduch – jen kdyby tu ještě byli taky tak příjemní, pohostinní a poctiví lidé, kteří se zkrátka nebojí.
ČESKÁ VIZE89 významných českých osobností pomáhá formulovat Českou vizi. Jde o desítku nejdůležitějších hodnot, na kterých by měla stát budoucnost naší společnosti. Od pondělí 3. srpna do pátku 13. listopadu 2009 bude každý den kromě soboty vycházet jeden esej v Kavárně on-line. Soubor se pak stane podkladem pro setkání Václava Havla, Madeleine Albrightové a Jacquesa Rupnika v Kabinetu Havel 19. listopadu. Pořádají Masarykova univerzita v Brně, Divadlo Husa na provázku a DIALOG centrum, o.s. pod patronací Václava Havla a záštitou rektora Masarykovy univerzity Petra Fialy. |
