Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jan Saudek se v knize vypsal z tíhy svého života

  15:31aktualizováno  15:31
Dva dary se fotografovi Janu Saudkovi (1935) nedají upřít: energie a kreativita. Kdysi dřel desítky let ve fabrice, vedle toho soustavně fotil. Po listopadu 1989 se stal takzvanou celebritou, začal těžce vydělávat i exhibovat, pije, nadále plodí děti a obšťastňuje ženy. Poslední roky a měsíce je materiálně "svlékán z kůže" jedním ze svých synů a svojí někdejší partnerkou a spolupracovnicí Sárou Saudkovou, kteří s fotografem vedou právní bitvu o autorská práva a majetek. Jan Saudek navzdory tomu všemu – a věku k tomu, samozřejmě! – fotografuje, maluje a píše. Z tíhy stávající situace se vypisuje v textu Tramvaj noci.

Jan Saudek cvičí | foto:  David Neff, MAFRA

"Tahle skromná knížka je o dvou věcech, je to popis dvou dějů, co až příliš dobře znám: života v paneláku – a jízdy tramvají, co se řítí nocí a veze svůj náklad únavy, nespokojenosti, ale i mladických nadějí," píše Jan Saudek. Panelák coby očistec, jízda tramvají jako místo, v němž přicházejí ke slovu sny a chiméry a kde se člověku honí hlavou věci, jež mu nedávají spát a kde navíc může dobře, koncentrovaně pozorovat a uhadovat život druhých lidí, jejich potýkání se s existencí.

Satyr (skoro) na kolenou

Jan Saudek posiluje

Scenérií knihy je Praha, čtvrť Žižkov především. Žánr Tramvaje noci nesnadno určit: možná dokumentární próza. "Čistá" beletrie sotva, Saudek fabuluje pouze převyprávěním svých snů a onoho omámeného stavu v polospánku, do něhož občan sedící v tramvaji, kde mu zadek vyhřívá sedadlo, poměrně snadno upadne. Trochu je to bilance, trochu vyznání a zpověď, trochu polemika například s těmi, kdo jeho tvorbu a život kritizují. Je to rovněž nářek – pozérský, ostentativně sebeironický i upřímný.

o knize jana saudka

Jan Saudek: Tramvaj noci Tramvaj noci. Kniha Jana Saudka
Fotografie: autor
Editorka: Jana Steinerová
Slovart, Praha 2008, 160 stran, doporučená cena 249 korun

Saudkovi můžete vyčítat skoro vše, ne však to, že by nebyl z jednoho kusu. Tramvaj noci je taková, jakého jej známe z pozdních projevů fotografických i nefotografických. Mezi balastem a "stařeckými" tanci pro pobavení davu se vyskytují formulace, věty i odstavce, které vystihují tragiku lidského života a podzim jednoho satyra.

Jan Saudek i ve svém psaném stylu dělá tajtrlíky, lacině vtipkuje, plká, co mu slina na jazyk přinesla, ale když popisuje svoji hrůzu ze srazu abiturientů, uvěříte mu, protože tenhle muž je svým způsobem přírodní úkaz, jehož chování a cítění kráčí – a to je paradox či výjimka potvrzující pravidlo - proti přírodě, proti přirozenému procesu stárnutí, odumírání, mizení. ("Šel jsem tedy na ten sjezd veteránů: někdejší dychtivé dívenky mi ukazovaly fotografie svých vysokoškolských vnuků. Navrhoval jsem, abychom realizovali své pradávné milostné sny, dokud je ještě čas, ale o nějakém sahání pod sukničky, jako tehdy v dětství, už nebyla žádná řeč – ony ty druhdy čiperné žákyně vůbec nemusely předstírat, že mým chlípným návrhům nerozumějí. Ony jim, ty babičky, opravdu již nerozuměly. Jako bych na ně mluvil portugalsky, a ještě k tomu pozpátku. Přišel jsem s křížkem po funuse.")

Jan Saudek, výstava Minisalon. Filmové klapky 2008.

Má pravdu, a současně mu nevěříte, když se opírá do ideálů ženské a mužské krásy, "tak jak nám ji, prostým lidem svíjejícím se hanbou nad svými záhyby, prezentují v masmédiích". Vždyť on mezi prostý lid nepatří ani postavením, ani svou cepovanou, cvičením a běháním udržovanou figurou, včetně barvených vlasů!

Pochopitelně že přehání, když démonizuje xenofobii Čechů, ale "něco na tom je", na té vychrlené agresivní karikatuře: "Ale uvnitř rozsvíceného vagonu jsou jen cizinci a ti by se, valnou většinou, v mém autobuse sotva setkali s pochopením – tam je odpor ke všemu přišedšímu zvenčí dáván najevo okázaleji než tady v podzemí. Nahoře pradávný pud velí lidem mé země odmítnout, zavrhnout a pozabíjet každého, kdo je tmavší, než jsme my, bledule úřednické."

Tak co, nasednete?

Když nastoupíte do noční tramvaje – i když neříkám, že "tramvaj noci" je zcela přesným synonymem pro noční tramvaj, jistý rozdíl tu je – tak riskujete: někdo vás třeba slovně nebo i fyzicky napadne, vyslechnete si spoustu opileckých žvástů… Ale mezi vší tou upatlaností a marností možná spatříte situaci nebo zaslechnete promluvu, která se do vás zasekne a jejímž prostřednictvím, uvědomíte si, se autenticky dotknete života, jedné jeho stránky. Je pouze a jen na vás, zda služeb noční tramvaje využijete.

Fotograf Jan Saudek, jeho partnerka, novinářka Pavlína Hodková a jejich syn Matěj.

Autor: Kavárna


ZPRÁVY: Nepolíbili jsme prsten, komentoval Stanjura nezvolení Fialy do čela Sněmovny



Hlavní zprávy

Nejčtenější

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Okamura i Filip ve vedení Sněmovny, Fiala ne. Podle ODS „nepolíbil prsten“

Předseda Úsvitu Tomio Okamura a šéf komunistů Vojtěch Filip a Martin Pecina...

Jan Hamáček z ČSSD, lídr komunistů Vojtěch Filip, poslanec Pirátů Vojtěch Pikal a šéf SPD Tomio Okamura byli zvoleni...



Muž přesvědčil policistu k demonstrativnímu oběšení, pak ho nechal zemřít

Sebevražda (ilustrační foto)

Policista z olomoucké krajské policie, který zemřel na začátku roku 2015, nespáchal dobrovolnou sebevraždu, ale byl...

Vzdejme se slova Vánoce, vyzval kněz křesťany. Už podle něj nemá smysl

SANTABĚH. Několik stovek běžců v kostýmech Santa Clause bylo možné pozorovat v...

Severoirský katolický kněz Desmond O’Donnell míní, že by nejen katolíci, ale vůbec všichni křesťané měli opustit výrazy...

Nový chodník je šikmý a s boulemi. Ať ho zaplatí starosta, zní z obce

V Hornich Bojanovicich mají křivý chodník

Nakloněná plocha s boulemi, jak obvykle vypadají cesty po zemětřesení nebo po povodni. V Horních Bojanovicích na...



Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To...

ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post....

ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o...



Najdete na iDNES.cz