O tom, kde bude Jan Palach pohřben, proběhlo jednání mezi státem, rodinou, univerzitou i církví. Kardinál František Tomášek, tehdy ještě administrátor pražského arcibiskupství, nabídl, aby byl pohřben na Vyšehradském hřbitově, na Slavíně.
To statní orgány odmítly, nakonec zvolily kompromis - hrob na pražských Olšanských hřbitovech. Pohřeb 25. ledna připravili studenti. Po rozloučení v Karolinu, na které přišlo 100 tisíc lidí, se stal masovým protestem proti okupaci ČSSR sovětskými vojsky.
Smuteční průvod, do kterého se zařadilo několik desítek tisíc lidí, šel z Václavského náměstí na náměstí Krasnoarmějců, dnes Jana Palacha. Odpoledne byl Palach pohřben na Olšanech. Poslední rozloučení vedl evangelický duchovní Jakub Schwarz Trojan, farář z Neratovic, mezi jehož farníky Jan Palach patřil. Hrob zakryla bronzová náhrobní deska od sochaře Olbrama Zoubka, autora Palachovy posmrtné masky.
Doba se ale rychle měnila. Zatímco 19. ledna 1969 dostala Libuše Palachová telegram s kondolencí Ludvíka Svobody, Alexandra Dubčeka, Josefa Smrkovského a Oldřicha Černíka, při prvním výročí v lednu 1970 už nikdo jméno jejího syna v Československu veřejně nepřipomínal. Žádná kondolence jí už nepřišla.
Režimu vadil i samotný hrob, který navštěvovalo mnoho lidí. Návštěvy neustaly ani poté, co byla v červenci 1970 odstraněna bronzová náhrobní deska. Tu několik měsíců nato roztavili a rodina měla zakázáno na hrob umístit novou.
Hrob byl v té době poutním místem, docházelo ke konfliktům návštěvníků s VB a StB. Režim ale zašel ještě dále. V říjnu 1973 po naléhání hřbitovní správy souhlasila Libuše Palachová s exhumací a ostatky Jana Palacha byly zpopelněny ve strašnickém krematoriu.
„Jasně bylo naznačeno, že pokud rodina souhlas nedá, ostatky budou přesunuty někam do hromadného hrobu nebo rozptýleny, aniž by rodině bylo sděleno kde,“ potvrzuje historik Petr Blažek.
Pochodeň č. 1. Leden 1969 musí začít zdola, vzkázal Palach, než se upálil |
Samotná exhumace se odehrála nad ránem. Hrobníci dostali dvě lahve alkoholu, kolem hrobu vyrostl plot a rodina dostala urnu. Na místě Palachova hrobu se objevil nový náhrobek se jménem Marie Jedličková.
Souhlas s uložením ostatků ve Všetatech dostala rodina až po několika měsících, poté, co uplynulo páté výročí Janova činu. Poutním místem se stal i Palachův hrob ve Všetatech. Národní poutí k jeho hrobu měl skončit Palachův týden, protestní akce v lednu 1989. Pietní vzpomínku ale brutálně potlačila policie.
Obnovení se hrob na pražských Olšanech dočkal v roce 1990. Urnu s ostatky do hrobu slavnostně vrátili ze Všetat v říjnu 1990 za účasti prezidenta Václava Havla. Hrob také opět zakryla deska podle návrhu Olbrama Zoubka.
