Nepodepisovat zákony je proti ústavě, říká právník o Zemanově „vetu“ daním

Ústavní soud (ÚS) v úterý zveřejní nález o postupu prezidenta Miloše Zemana, který ani nepodepsal ani nevetoval přijetí daňového balíčku se zrušením superhrubé mzdy. „Nepodepsání zákona bez uplatnění veta je protiústavní, ale je otázkou, co přesně z toho plyne,“ vysvětlil v rozhovoru právník a specialista na ústavní právo Jan Kysela. Jak dodal, je přesvědčen, že ÚS balíček nezruší.

Právník a expert na ústavní právo Jan Kysela. | foto: Yan Renelt, MAFRA

Co přesně se stalo, když prezident Miloš Zeman koncem roku odmítl podepsat a zároveň i vetovat přijetí daňového balíčku?
V zásadě jde o praxi, kterou zavedl Václav Klaus. Ke dvěma možnostem, které nabízí Ústava, přidávají prezidenti třetí. První možnost je, že zákon přijatý Parlamentem prezident republiky podepíše. Druhá možnost nastává, když má prezident k zákonu nějaké výhrady, ať už politické, právní nebo morální. Pak má možnost takový zákon vetovat. V tom případě se zákon vrací do Poslanecké sněmovny. Ta buď dá dohromady 101 hlasů a zákon je přijat, nebo je dohromady nedá a zákon padá pod stůl. Kdysi Klaus a nyní Zeman se v zásadě tváří, že nic nebrání cestě zákona do Sbírky zákonů, ale zároveň k němu nechtějí podpis dát, protože se domnívají, že tím dávají najevo souhlas nebo podporu, což udělat nechtějí. 

Zeman nepodepsal daňový balíček, označil ho za nezodpovědný počin

Je tedy tato praxe protiústavní?
Je nepochybné, že praxe nastavená prezidenty protiústavní je. Ústava je totiž nastavená tak, že podepisovat zákony je pro prezidenta povinnost. Z té je nastavena výjimka pro případ veta. Tu ale nenajdeme v Ústavě samotné, ale v jednacím řádu Poslanecké sněmovny, kde se už v půlce 90. let stanovila do značné míry v reakci na přání Václava Havla. Jde o to, že když prezident dává najevo, že zákon nechce, a vetuje ho, nebylo by správné nutit ho, aby jej po přehlasování podepsat.

Takže řekněme, že do určité míry ústavně sporné, ale zákonem kryté jsou právě tyto případy, kdy prezident veto uplatnil, ale Sněmovna ho přehlasovala. Tehdy zákon putoval do Sbírky zákonů, nikoli na Hrad.

V tomhle případě ale nejde o uplatnění práva veta. O co tedy půjde v nálezu?
Jde hlavně o to, co nyní můžeme dělat. Kdyby byl zákon v důsledku toho, že pod ním podpis není, zrušen, z pozice prezidenta republiky by se udělalo absolutní veto. To by znamenalo, že dokud zákon nepodepíše, nemohl by být vyhlášen – to ale neodpovídá ani Ústavě, ani ústavní koncepci prezidenta republiky. 

Klaus a nyní Zeman postupují sice protiústavně, ale do značné míry dělají ze svého podpisu ornament, který když v zákoně je, je to dobré, ale když tam není, nic se neděje.

Událost dne

Každý den se děje něco významného. Portál iDNES.cz vybírá to nejzajímavější a ptá se přímo aktérů. Každý den nabízí rozhovor z míst, kde události ovlivňují svět kolem nás. V několika otázkách, jasně, stručně, výstižně.

Co se tedy u soudu může stát?
Jelikož daňový balíček podle mého názoru nelze zrušit, může soud říct, že to prezident republiky nemá dělat a že podepsat či vetovat je jeho ústavní povinnost. Ale nesplnění povinnosti nemůže být spojeno se zrušením zákona, protože by to mělo ten účinek, o kterém jsem mluvil před chvílí.

Bylo by možné uvažovat o tom, jestli se nejedná o případ hrubého porušení Ústavy, ale to se ve verdiktu pravděpodobně nedozvíme. Tento případ by měl být spojen s ústavní žalobou senátorů a měl by vést ke ztrátě úřadu. 

Co se tedy stane, pokud soud zákon zruší? Dotklo by se to nějak běžných občanů? Museli by například zpětně doplácet peníze na daních?
Jsem přesvědčen, že se to nestane. Ale v případě, že by ÚS zákon zrušil, bude Parlament muset zákon přijmout znovu. Vzhledem k tomu, že by šlo o procedurální vadu, zrušil by ho s odložitelnou vykonatelností, což by znamenalo, že by Parlament měl čas na to reagovat. Během té doby by měl přijmout tentýž zákon buď stejně, nebo trochu jinak. Pokud by ho nezrušil, nedělo by se nic.

V žádném případě by to nevedlo ale k tomu, o čem jste mluvila, tedy že by někdo doplácel nějaké peníze. Není zde forma bezdůvodného obohacení. Peníze lidé neplatili, protože to po nich nikdo nechtěl, protože taková byla právní úprava. A když se ta právní úprava změní, řídíme se jí do budoucna, nikoli do minulosti.

Václav Klaus a nepodepsané zákony

Václav Klaus takto postupoval v roce 2004, kdy nepodepsal ani nevetoval zákon o zásluhách prezidenta Edvarda Beneše. Názor na historii si má udělat každý občan sám, nechal se slyšet Klaus.

Stejnou formu nesouhlasu použil i v dubnu 2005. Tehdy nepodepsal zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Označil jej za neekonomický i neekologický.

Bez jeho parafy zůstal i zákon, který upravoval podmínky pro uzavření sňatku či registrovaného partnerství. Poté postup zopakoval u změny zákona o České národní bance.

Stejně pak bývalý prezident naložil v 2011 s malou důchodovou reformou. Nelíbil se mu nález Ústavního soudu, podle kterého musí stát zvýhodnit důchodce, kteří před odchodem do penze vydělávali více peněz.

Stejný postup zvolil o několik dní později, kdy odmítl podepsat novelu o ochraně ovzduší, která zaváděla certifikáty pro pěstitele a prodejce biopaliv.