Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Odškodňovací zákon k H-Systemu by otevřel Pandořinu skříňku, říká Kněžínek

  10:35aktualizováno  10:35
Prioritou nového ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) je především zvýšit platy nesoudcovského personálu. Podle něj je nepřijatelné, aby soudní čekatel bral 25 tisíc korun. Nicméně i jeho v těchto dnech zaměstnala kauza H-System. Před odškodněním podvedených klientů pomocí zvláštního zákona ovšem varuje.

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Prezident Miloš Zeman se sešel s předsedou Nejvyššího soudu Pavlem Šámalem a předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským a probírali kauzu H-System. Bylo to podle vás v pořádku?
Nebyl jsem účastníkem té schůzky, a proto ji nemůžu komentovat. Nevím, o čem se tam konkrétně hovořilo. Nicméně můžu říct, že schůzka špiček justice a prezidenta republiky určitě patří k dobrému koloritu každého právního státu. Předpokládám, že se tam mluvilo spíš obecně o celé kauze a širších souvislostech, nikoli o konkrétních rozhodnutích a rozhodně ne o rozhodnutích do budoucna.

Fotogalerie

Prezident pak prostřednictvím svého mluvčího uvedl, že využije principu ‚přítel soudu‘. Právníci spekulovali, že mu to poradil Rychetský. Nemyslíte si tedy, že se bavili přímo o H-Systemu?
Nepochybuji, že hovořili o kauze H-System, ale o té kauze se dá mluvit hodiny a hodiny. Opravdu nevím, kterou část té kauzy probírali. Ale mohu k tomu dodat, že považuji za legitimní, že se o ní hovoří. Je to koneckonců něco, co hýbe veřejným prostorem v posledních dnech. Problém by byl, kdyby se mluvilo o tom, jak v budoucnu rozhodne Ústavní soud, a o tom se bezesporu nemluvilo.

Nelitoval jste, že jste na té schůzce nebyl jako ministr spravedlnosti?
Nemyslím si, že by ministr spravedlnosti průběhu té schůzky jakkoli napomohl.

Po té schůzce všichni účastníci kritizovali délku soudního řízení. Máte pocit, že je to skutečně problém justice?
V případě této konkrétní kauzy to bezesporu problém je a je to problém do očí bijící. Kauza započala na konci devadesátých let, konkrétně v roce 1998. Není to jedna kauza. Je to jedno konkurzní řízení, v jehož průběhu probíhala řada soudních sporů, ať už občanskoprávních nebo trestněprávních. Je to v podstatě komplex řady soudních řízení. Pochopitelně je smutné, že ani po dvaceti letech ta kauza není dotažená do konce. Nicméně hledání příčin by vyžadovalo analýzu celého procesu.

Předseda Nejvyššího soudu také zmínil, že soudy jsou limitovány zákony, které zákonodárci vytvoří. Není potřeba je změnit?
Je potřeba říct jedna věc. Konkurz, který trvá zhruba dvacet let, se pořád řídí zákonem o konkurzu a vyrovnání z devadesátých let. U procesních předpisů to tak často bývá, že i když je v budoucnu přijat nový zákon, tak ten proces dobíhá podle starého. I když dnes platí modernější insolvenční zákon, tak proces do minulosti už to neovlivní.

Kauza H-System

listopad 1993 - Podnikatel Petr Smetka založil stavební firmu H-System, která měla stavět cenově dostupné rodinné domky.

1995 - výstavba prvních domků ve Velkých Přílepech a Horoměřicích u Prahy. Firma dokončila zhruba 30 rodinných domů.

září 1997 - věřitelé podali návrh na konkurz. Byl vyhlášen v listopadu 1998.

říjen 1997 - Část poškozených klientů založila Stavební bytové družstvo (SBD) Svatopluk s cílem pokračovat ve výstavbě. Správce konkurzní podstaty K.Kudláček to za určitých podmínek povolil, nástupce Josef Monsport však později vyzval obyvatele, aby nemovitosti vyklidili a umožnili jejich prodej. Ze získaných peněz měly být uspokojeny pohledávky všech věřitelů.

prosinec 1999 - Policie obvinila v souvislosti s krachem H-Systemu z podvodu Smetku a tři někdejší manažery J.Vítka, J.Eliáše a L.Tůmu.

červenec 2000 - Začalo trestní stíhání dvou představitelů SBD Svatopluk I.Krále a P. Středy. Podle žalobce navzdory konkurzu vyvedli z H-Systemu část majetku.

srpen 2001 - Na Smetku a tři exmanažery H-Systemu podána obžaloba pro podvod. V kauze přišlo minimálně 1095 lidí o více než 980 milionů korun.

únor 2004 - soud vyměřil Smetkovi 12 let vězení, Vítkovi, Eliášovi a Tůmovi 9,5 roku. Představitelé SBD Svatopluk Král a Středa dostali podmíněné tresty v délce 3 a 2 let.

leden 2013 - Kvůli amnestii prezidenta soud zastavil stíhání Vítka, Tůmy a Eliáše. Smetky se amnestie netýkala. 

leden 2015 - Pražský městský soud rozhodl, že klienti H-Systemu nemusí vyklidit byty v Horoměřicích dostavěné z vlastních prostředků. 

červen 2015 - Pražský vrchní soud zamítl žalobu správce konkurzní podstaty Monsporta o vyklizení domů v Horoměřicích.

říjen 2016 - Zakladatel H-Systemu Smetka byl po 12 letech propuštěn z vězení. Odpykal si celý trest.

Šámal po schůzce navrhl, že by zodpovědnost měl přijmout stát a poškozené v kauze H-System odškodnit. Ačkoli na to v Česku neexistuje žádný platný právní předpis. Ministerstvo spravedlnosti to odmítlo. Neuvažoval jste o vytvoření výjimky pro tento případ?
V minulosti tu byly pokusy o přijetí speciálního zákona na odškodnění klientů zkrachovalé Union banky. Zákon byl přijat a příslušnou pasáž posléze zrušil Ústavní soud. Nyní se bavíme o klientech H-Systemu a já lidsky chápu škodu, kterou utrpěli. Když si představím na jejich místě sebe nebo své rodiče, tak vnímám, jaká je to pro ně obrovská tragédie. Nicméně to určitě není jediná podobná tragédie, která by pramenila z příběhů z devadesátých let. Vytunelované investiční fondy, vytunelovaná celá řada společností a zkrachovalé banky. Bál bych se toho, že přijetí speciálního odškodňovacího zákona by bylo velice nebezpečným precedentem.

V České republice máme zákon upravující odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Uplatňuje se na případy, kdy stát vydá špatné rozhodnutí, nebo je nečinný. Nečinnost se týká případů, kdy soudní řízení běží příliš dlouho. Je to zákon, který je uplatňován běžně. V případě, že jde o škodu způsobenou při výkonu soudní moci, tak příslušným resortem, který rozhoduje o odškodňování, je ministerstvo spravedlnosti.

Ministerstvo v minulých letech řadu poškozených z kauzy H-System odškodnilo za průtahy v trestním řízení, kde vystupovali jako poškození. Je pravda, že částka, kterou dostali, jim nepokrývá škodu, kterou utrpěli. Bavíme se o částkách v rozmezí 2,5 až 30 tisíc korun. Jeden člověk dostal 150 tisíc korun.

Právnička Hana Marvanová tvrdila, že na základě judikatury Evropského soudu pro lidská práva by její bývalí klienti měli dostat 250 tisíc korun jen za průtahy v trestním řízení. Ale většina z nich dostala pouze 2 300 korun. Neuvažoval jste, že by jim ministerstvo spravedlnosti zaplatilo, místo toho, aby se dál soudilo?
Soudní řízení běží a běželo v případě celé řady poškozených, tak je asi rozumné nechat ho doběhnout i proto, abychom dostali návod, jak v těchto případech postupovat v budoucnu. Je však potřeba říci, že kdyby dnes někdo přišel a chtěl uplatňovat nárok z titulu trestního řízení, které skončilo amnestií v roce 2013, tak už nárok bude dávno promlčený. Promlčecí doba je šest měsíců.

Ústavní soud u čtyř poškozených, kteří se nespokojili s částkou 2 300 korun, uvedl, že adekvátní odškodné za průtahy by bylo spíše 250 tisíc korun, vzhledem k počtu let, kdy se kauza táhla. Mohl byste přistoupit na podmínky poškozených a vyplatit jim ty částky?
Vzhledem k tomu, v jaké jsme fázi, si myslím, že soudní spory klidně můžou doběhnout. Pak je samozřejmě na zvážení, pokud ministerstvo spravedlnosti prohraje, což lze v některých případech předpokládat, že nebude podáváno odvolání. Ale tady se bavíme jen o výseči ze všech poškozených.

Obracejí se na vás nyní i poškození v jiných kauzách z devadesátých let, kteří by chtěli pomoct?
V zásadě ano a je to přesně ta Pandořina skříňka.

Nastoupil jste do úřadu poměrně překotně. Na rozhodnutí, jestli přijmout post ministra jste měl jen pár hodin. Jak jste se rozhodoval? Co jste zvažoval?
Nebyl moc čas zvažovat věci ve všech souvislostech, ale nechci to zlehčovat. Zvažoval jsem obrovskou míru odpovědnosti, která je s funkcí člena vlády spojená a v podstatě to chápu jako závazek vůči veřejnosti. Naplnit to, co se od tohoto resortu očekává.

Zohledňoval jste fakt, že ve vládě je trestně stíhaný premiér?
Nezohledňoval. Respektuji presumpci neviny. Česká republika potřebovala vládu s důvěrou a vláda odráží výsledek voleb. Také je potřeba připomenout, že na každého je potřeba nahlížet jako na nevinného, dokud jeho vina není vyslovena pravomocným rozsudkem soudu. Za třetí je nutné říct, že by ode mě bylo dost pokrytecké, kdybych teď řekl, že nepůjdu do vlády, ale dál bych pracoval jako legislativec a místopředseda Legislativní rady na Úřadu vlády.

Poslanec Pavel Juříček (ANO) minulý týden mnohé překvapil svým názorem, že ve spravedlnosti musí existovat pojistka, aby ministr spravedlnosti mohl vstoupit do soudního řízení a věc soudci odebrat. Tento výrok vyslovil v souvislosti s kauzou H-System. Plánujete něco podobného zavést?
V žádném případě bych žádný takový návrh nepodpořil. Pokud by nedopatřením byl přijat, byla by to pravomoc, kterou bych nevykonával. Je to věc, která ministru spravedlnosti jako politikovi prostě nepřísluší. Od toho jsou jiné mechanismy v rámci soudní moci. Jednak instanční postupy, možnost odejmout v rámci soudní soustavy soudci věc, když třeba soudce nerespektuje právní názor nadřízeného soudu a další. Ale rozhodně to nepřísluší politikovi.

Co mohu zvažovat je obecná pravomoc ministra spravedlnosti podat kárnou žalobu na soudce tam, kde dospěl k závěru, že porušil zákon. Ale platí a musí platit, že o té žalobě bude rozhodovat nezávislý orgán. V tomto případě Nejvyšší správní soud.

Váš předchůdce Robert Pelikán tohoto institutu využil například v případě soudkyně Heleny Králové. Jste v úřadu sice několik dní, ale máte nějakou kauzu, u níž je podezření, že soudce nepostupuje, jak má?
Jsou tu některé kauzy, kdy si nechávám od kolegů zpracovat analýzu, jestli soudce v konkrétní kauze nepochybil. Ale zatím neuvažuji, že bych podal kárnou žalobu. Nemám žádný konkrétní text kárné žaloby na stole.

Prezident Miloš Zeman v úterý při kritice justice narazil i na kauzu Davida Ratha. Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze o neoprávněnosti odposlechů mnohé zarazilo. Je to jedna z kauz, kterou jste nechal přezkoumat?
Kauza Davida Ratha je složitá z celé řady důvodů. Takto vysoko směřující korupční kauzu jsme tu dlouho neměli. Proto i důkazní prostředky, z nichž se vychází a z nichž většinu tvoří odposlechy, jsou do jisté míry unikátní. Jde o kauzu ostře sledovanou a o kauzu, která na první pohled trvá velmi dlouho. Ale v tomto případě je potřeba vzít v potaz i další souvislosti a jsou to především obstrukce ze strany pana Ratha, ke kterým docházelo v průběhu řízení. Jsou legitimní, obvinění se obstrukcí dopouštějí, ale je to také věc, která celou kauzu ovlivňuje. I proto, že jde o kauzu mimořádnou, nepovažuji až za tak fatální věc, že se postupně skrz rozhodovací činnost vyvíjí judikatura, jak řešit konkrétní otázky. Každopádně máme teď jasno, rozhodl Nejvyšší soud a rozhodl tak, že důkazní prostředky jsou použitelné.

Rath mezitím kandiduje do Senátu. Nemyslíte, že v případě jeho zvolení by se to celé zase zastavilo?
Nedávno jsem obdržel rozhořčený e-mail od občana, kde mi psal, jak můžu jako ministr spravedlnosti dopustit, že Rath kandiduje. No, je to jeho občanské právo a vůbec to není otázka na ministra spravedlnosti. Ale já věřím ve zdravý rozum voličů.

Ministrem spravedlnosti se stal Kněžínek. Trestně stíhaný premiér mu nevadí

Nicméně v případě, že by ho zvolili, tak by šlo vlastně o demokratické vyjádření názoru občanů a bylo by to tedy správné.
Bavíme se ryze hypoteticky. Věřím v to, že u každé volby zvítězí zdravý rozum voličů. Kdyby se stalo, že někdo trestně stíhaný a nepravomocně odsouzený bude zvolen poslancem nebo senátorem, tak mu vznikne imunita, ale pak zase věřím ve zdravý rozum zákonodárného sboru, že rozhodne o vydání dotyčného k trestnímu stíhání. Po změně ústavy už imunita absolutně nikoho neochrání.

Státní zástupce Petr Jirát uvedl, že kauza Davida Ratha ukázala, jak velký prostor dává trestní řád obžalovaným při obhajobě. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová zase nedávno zmínila, že obvinění si stěžují, že jim stíhání působí psychické problémy a vyhýbají se tak spravedlnosti. Nechcete tyto kličky odstranit?
Kličky jsou daní za to, že máte zaručený spravedlivý proces. Někdo je dokáže využít lépe, někdo hůř a někdo je dokáže i zneužít způsobem, že bych se sám styděl takto vystupovat v trestním řízení, ať už jako advokát nebo v jiném procesním postavení. Trestní řád je předpis, který je z roku 1961. Od té doby byl tolikrát změněn, že v něm nezůstal kámen na kameni, ale zase se tím rozhodila ideová linka, která předpis držela pohromadě. I proto chystáme nový trestní řád. Bylo by ovšem naivní očekávat a bylo by nefér slibovat, že bude přijat takový trestní předpis, ve kterému budou všichni vystupovat naprosto vzorně. Od obviněných se to nedá čekat. Nechtějí do vězení a je logické, že hledají prostor pro to se trestu vyhnout nebo ho oddálit. Když jim ho však nedáme, tak se může stát, že zkrátíme jejich prostor na obhajobu, což by vedlo k tomu, že tu můžeme mít nefér proces, což bych nechtěl.

Odborná veřejnost od vás očekává zvýšení platů nesoudcovského personálu a zvýšení odměn přísedících. Plánujete v tomto ohledu nějaké změny?
Určitě plánujeme. Pro mě je prioritou především plat nesoudcovského personálu. Nevybavím si z hlavy přesně částky, které dostávají zapisovatelky a ostatní personál, ale jestliže plat soudního čekatele je 25 tisíc korun, tak v prostředí na trhu práce ta pozice není konkurenceschopná. Přitom je to právník, který se připravuje na to, že bude soudcem a vykonává celou řadu úkonů za soud. Je to jedna z profesí, u které platí, že je potřeba selektivně navýšit platy.

U přísedících se chci záhy setkat s představiteli justice a chci se s nimi bavit o institutu přísedících. Chci se zeptat, jestli jsou skutečně potřeba v takovém rozsahu, v jakém je dnes v soudním řízení máme. Chci nasát jejich zkušenosti. Nedávno se objevil návrh, aby přísedící byli zcela zrušení, což bych nechtěl, protože v trestním řízení nebo v pracovněprávních věcech to význam má. Ale chtěl bych se bavit o tom, jestli institut přísedících neposunout dál.

Po vašem předchůdci zbyl ve Sněmovně insolvenční zákon, který poslanci pozměňovacími návrhy dost upravili. Vy s jejich návrhy souhlasíte nebo byste podpořil tu původní verzi?
Pro mě je dost podstatné, aby zákon nespadl pod stůl. Pokud bude přijata nějaká právní úprava, která bude znamenat zlepšení současného stavu, díky za něj. Ještě donedávna žádné osobní bankroty v českém právu nebyly a ti lidé byli úplně bez naděje. Nicméně pokud bude přijata úprava, která umožní prolomit v odůvodněných případech limity, co musí dlužník splatit, tak budu za to rád.

Velmi intenzivně jednám s poslanci, kteří podali pozměňovací návrhy. Absolvoval jsem už několik schůzek. Některé další mě čekají a myslím, že se podaří dosáhnout rozumného kompromisu. Nechci říkat jakého, abych nepohřbil výsledky, ale v zásadě se tu rýsuje racionální výsledek, který umožní oddlužení další části obyvatel.

Pelikánův návrh měl zajistit oddlužení všem, kteří budou sedm let žít z minima a budou se snažit své dluhy splácet. Pozměňovací návrhy chtějí, aby poté ještě rozhodl soud. Kterou verzi tedy vy osobně podporujete?
Mně by se verze podle vládního návrhu líbila, ale v zásadě to znamená se rozběhnout hlavou proti zdi a narazit do ní. Důležité je najít řešení, které bude schválené. Je lepší mít něco než nic. Pokud to vypadá tak, že by soud rozhodl, že kdo se sedm let snažil, tak bud bezdlužný, a nebyl by to automatismus, tak si myslím, že je to velice solidní kompromis.




Hlavní zprávy

Nejčtenější

V italském Janově se zřítil dálniční most, zemřelo 35 lidí

Na frekventované dálnici v Janově na severu Itálie se zřítilo několik desítek...

Na frekventované dálnici v Janově na severu Itálie se v poledne zřítil asi 80metrový úsek mostu. Podle poslední bilance...

Všude bylo strašně krve. Češka promluvila o útoku žraloka na manžela

Ilustrační snímek

První dovolená v Egyptě se pro rodinu z malé moravské obce stala doslova hororovým zážitkem. Dva dny před odletem domů...



Konflikt na koupališti v Dubí se odehrál jinak, tvrdí noví svědkové

Koupaliště v Dubí na Teplicku v den incidentu. NEPOUZIVAT

Zcela jiným způsobem popisují incident na koupališti v Dubí svědci, které oslovil server Romea.cz. Podle nejen romských...

Najednou zmizela cesta. A byl jen pád, líčí český řidič tragédii v Janově

Vrak kamionu české přepravní společnosti Sped - it, který se v italském Janově...

„Najednou zničehonic zmizela cesta. A nebylo nic, jen pád. Myslel jsem, že zemřu. Jsem strašně šťastnej, že jsem to...

V Dubí to vře, muže na místním koupališti napadli „přespolní“

Opuchlá tvář, podlitina pod okem, sešité víčko a ústní koutek - tak vypadá po...

Původně malicherná rozmíška mezi dvěma dětmi na brouzdališti v Dubí spustila konflikt, jehož následky bude město řešit...



Další z rubriky

Nejlepší fotkou roku 1968 je snímek raněného muže z 21. srpna

Fotografie Bretislava Hyblera „Raněný na nosítkách“ vyhrála v soutěži Českého...

Fotografie Břetislava Hyblera „Raněný na nosítkách“, kterou pořídil 21. srpna 1968 na Vinohradské třídě, vyhrála v...

Zemanovci chřadnou, spříznění sponzoři jim ale dál posílají statisíce

Vztahy Miloše Zemana a Lubomíra Nečase jsou dlouhodobě velmi dobré. Nečas mu...

Stovky tisíc přišly během posledních několika měsíců na účet Strany práv občanů zemanovci. Vysoké částky jim poslaly...

Francouz šel 2 200 kilometrů uctít v Litvínově strýce a jiné oběti válek

Francouzský spisovatel Laurent Guillet na litvínovském hřbitově.

K památníku na litvínovském hřbitově dopoledne dorazil po téměř 2 200 kilometrech pěšky francouzský spisovatel Laurent...



Najdete na iDNES.cz