Grázl, který děsil monarchii. Před 200 lety oběsili zločince Grasela

Seriál   0:05aktualizováno  0:05
Z jeho příjmení se stal výraz označující lumpy, zloděje, násilníky i vrahy. Jan Jiří Grasel se narodil na Třebíčsku a za svůj krátký život spáchal 205 zločinů, mezi nimi nejméně dvě vraždy. Jeho dopadení vyšlo rakouskou policii na osm tisíc zlatých, což by dnes bylo přes milion korun. 31. ledna 1818 skončil Grasel na šibenici.

Po stopách vrahů s Jirkou Pánkem

Sledovat další díly na iDNES.tv

Na veřejnou popravu kráčel toho dne Jenda Jirka, jak se legendárnímu loupežníkovi také říkalo, se vztyčenou hlavou. Současně s ním měl být ve Vídni v prostoru kasáren u náměstí Schlickplatz vykonán rozsudek smrti i nad jeho druhy – vojenskými dezertéry Jakubem Fähdingem a Ignácem Stangelem, zvaným Krásný Nácek.

Odsouzení k trestu smrti - zleva: Jakub Fähding, Jan Jiří Grasel a Ignác Stangel

Odsouzení k trestu smrti – zleva: Jakub Fähding, Jan Jiří Grasel a Ignác Stangel

Dobový tisk tehdy trojitou popravu líčil takto: „Půl Vídně se seběhlo do kasáren Rossauer Kasarne, aby bylo svědky vzácné podívané. Už zdáli bylo vidět tři šibenice a před nimi, uprostřed kordonu vojáků, stáli odsouzenci. Jen minuty oddělovaly mladé životy od smrti. Osm úderů hodin rozezvučelo bubny. Kat svléká kabát prvnímu odsouzenci – Ignáci Stangelovi, kterého strach zbavil vědomí dříve, než se provaz dotkl jeho hrdla. Druhý Jakub Fähding je pověšen téměř v mdlobách. Třetí – Jan Jiří Grasel přihlíží s oprátkou na krku bez pohnutí a strachu.“

Fotogalerie

Podívat se přišlo na šedesát tisíc zvědavců. Grasel si s tím, jak vzletná mají být jeho poslední slova před smrtí, příliš hlavu nelámal. „V jednom zápisu je uvedeno, že mu dali oprátku na krk a on ještě požádal o chvíli strpení. Všichni čekali, že pronese něco důležitého. Z dřívějších poprav zbojníků se vědělo, že ti v tomto okamžiku řekli: tam a tam na tom určitém místě je zakopaný poklad. Kdo to uslyší, tak ať tam jde a najde ho,“ popsala iDNES.cz brněnská folkloristka Marta Šrámková z Etnologického ústavu Akademie věd.

Přihlížející dav předpokládal, že Grasel řekne právě něco takového. Ten však s údivem pronesl jen tři slova: „Ježiš, tolik lidí!“

Pak se dal kat do práce. Grasel ztratil pevnou zem pod nohama, provaz se mu zařízl do krku a definitivní trest byl vykonán. Jeden z nejobávanějších zločinců v historii rakouského mocnářství zemřel ve věku 27 let.

Rodina, které se lidé štítili

Jan Jiří (Johann Georg) Grasel se narodil 4. dubna 1790 v Nových Syrovicích, které se nacházejí asi třicet kilometrů od Třebíče. Jeho matka Regina, rozená Fleischmannová, byla dcerou pohodného, otec Tomáš Grasel tchánovi s živností pomáhal. Pohodný, jinak také antoušek či ras, měl na práci likvidaci mršin a zdechlin, odchyt toulavých zvířat, zejména koček či psů, a jejich případné zabíjení. „Pohodní dělali pro obec velmi záslužnou práci, ale byla to ta nejnižší kasta. Byli na úrovni posledního žebráka a lidé se jich stranili,“ připomíná Josef Procházka, kronikář z Nových Syrovic.

Rodný dům Jana Jiřího Grasela v Nových Syrovicích

Rodný dům Jana Jiřího Grasela v Nových Syrovicích

Graselovi rodiče si k rasovině přilepšovali krádežemi (otec i loupežemi) a byli kvůli tomu opakovaně ve vězení. Syn Jan Jiří a mladší dcera Anna Marie se proto museli často starat sami o sebe. Chodili žebrat a po vzoru rodičů také kradli. Grasel už jako devítiletý strávil několik dní v šatlavě a vysloužil si i nejeden fyzický trest – třeba výprask metlou za krádež mouky.

„Ačkoliv jsem tehdy byl bez oblečení a nohy mi omrzaly, nedostalo se mi odnikud pomoci. Kdyby mne byli dali na výchovu k počestným lidem, kteří by mi byli umožnili se něčemu vyučit, nebyl bych se dostal do tohoto neštěstí, neboť bych neměl před očima špatný příklad svého otce, mých příbuzných a kamarádů. Takto však byla moje výchova zcela zanedbána, neboť můj strýc v Syrovicích nebyl schopen poskytnout mi vyučování v náboženství, psaní, čtení a podobně. Musel jsem s ním a svou tetou chodit po žebrotě, stejně jako jsem chodíval s matkou,“ stěžoval si Grasel o několik let později, když byl po dopadení vyslýchán.

Z pomocníka náčelníkem

V patnácti letech se Jenda Jirka zúčastnil první loupežné výpravy. Během vloupání do statku v Raabsu sice jenom hlídal a kořist nebyla velká (jedna cícha a dvě prostěradla), v jeho očích to však byla skutečně velká akce. Další rok už měl na kontě šest podobných zločinů. Později dal dohromady vlastní bandu raubířů a stal se „profesionálním loupežníkem“. Zní to romanticky, ve skutečnosti však šlo o každodenní nebezpečnou lopotu. „Bral všem. A chudým nedával,“ podotýká kronikář Procházka s tím, že Grasel nebyl žádným dobrosrdečným lidovým hrdinou.

Zločiny prokázané Graselovi

Jan Jiří Grasel

ROK     POČET

1806          1
1807          6
1810          12
1811          22
1812          32
1813          46
1814          71
1815          15

První zločin: 17. března 1806 – krádež textilu (Raabs)

Poslední zločin: 10. listopadu 1815 – krádež ovcí (Riegers)

Zdroj: H. Hitz: Johann Georg Grasel – Räuber ohne Grenzen (1999)

Rychle si budoval pozici loupežnického velitele. Přidávala se k němu nejrůznější chátra – dezertéři z armády, vandrovníci, žebráci, rasové. Banda, která obvykle čítala kolem dvou desítek členů, měla svůj rajón na obou stranách moravsko-rakouské hranice. Doba jí přála, vrchnost totiž měla jiné, vážnější starosti: napoleonské války, řádící epidemii nebo hladovějící poddané.

Modus operandi (typický postup) bandy popsal profesor historie Dušan Uhlíř v knize Brněnský pitaval. „Spolupracovníci a náhodní informátoři vytipovali dům, který stálo za to vykrást. Šlo většinou o stavení stojící trochu stranou ostatních nebo obývané osamělou osobou. K takovému domu se banda připlížila v noci s obličeji pomazanými sazemi a vnikla dovnitř střechou nebo okny. Pokud v domě někoho zastihli, svázali ho, surově ztloukli a vynutili si na něm prozrazení úkrytů s cennějšími věcmi. Bralo se všechno, co se dalo odnést – peníze, prádlo, šatstvo, nádobí i domácí nářadí. Věci pak lupiči přenechávali za velmi nízké ceny překupníkům, kterých bylo mezi hospodskými, vesnickými obchodníky a trhovci dost. Peníze na hotovosti od nich loupežníci inkasovali jen zřídka. Většina kradeného zboží posloužila na vyrovnání útraty za stravu a poskytnutý útulek, zbytek se proměnil ve víno a kořalku. Hlavní profit z loupežnických výprav si tak odnášeli mazaní překupníci,“ vysvětlil historik.

Vrah a dezertér

Po stopách vrahů

Přečtěte si příběhy největších novodobých zločinů

Graselova skupina se neštítila ani vražd. Loupežníci v roce 1811 přepadli dům, v němž žila šedesátiletá švadlena. Očekávané bohatství nenašli, majitelku proto do krve zbili. Kvůli těžkému zranění žena za několik dní zemřela. O rok později se dopustili podobné vraždy, obětí byla tentokrát pětašedesátiletá vdova. Při jiném vloupání v roce 1812 vyrušil Grasela s jeho otcem a pomocníkem nečekaně majitel stavení. Jan Jiří ho praštil do hlavy a ubodal nožem. Další vražda se odehrála u obce Vitis poblíž Waidhofenu. Opilý Grasel šel v noci z hospody a hlučně vyzpěvoval. Cestou míjel dva kolemjdoucí, kteří ho napomenuli. Mladý raubíř na ně vytáhl nůž, jednoho z mužů ubodal a pak ho okradl.

Zatykač

Zatykač na Johanna Georga Grasela

Podle paměti 2. pluku polního dělostřelectva utekl dne 6. července za pomoci násilí níže popsaný vojín pěšáckého pluku Koburg, Franz Schönauer, skutečným jménem Johann Georg Grasel z kasáren dělostřelectva.

Vrchní panský úředník má tedy zaměřit obzvláštní pozornost na tohoto nanejvýš nebezpečného zločince, a pokud se s ním setká, tohoto zatknout a bezpečně hlídaného dopravit na nejbližší vojenské komando.

Krajský úřad Krems

14. července 1813

(níže popis osoby)

Zdroj: Josef Procházka, kronikář obce Nové Syrovice

V roce 1813 se nechal Grasel naverbovat do armády. Po několika týdnech však skončil ve vězení kvůli podezření, že okrádá ostatní vojáky. Začátkem července se mu podařilo uprchnout, skrýval se v lesích. Po zběhovi bylo vyhlášeno pátrání. Fotografie tehdy ještě neexistovaly, policie proto musela podrobně popsat, jak hledaný zločinec vypadá.

„Popis osoby, která skrz vylomené mříže unikla dnes v noci mezi 2. a 3. hodinou z kasáren dělostřelectva na Rewengu... Tento se jmenuje Jan Jiří Grasel, narozen v Syrovicích na Moravě, znojemský okres. Je mu 21 let (ve skutečnosti mu bylo již 23 roků – pozn. redakce), katolického vyznání, svobodný, profesí cihlář, údajně také obchodník s obrazy. Je štíhlý, má drobný, trochu pihovatý obličej, hnědé vlasy, šedé oči, měří pět stop a šest palců,“ uváděl zatykač vydaný v červenci 1813.

Tvrzení o tom, jak Grasel vypadá, se však různila. Podle některých svědků měl mít hladkou tvář, podle jiných byl jeho obličej zjizvený od neštovic. Mělo (i nemělo) mu chybět kus ucha, malíček na pravé ruce měl prý zkřivený směrem dovnitř.

„Mluví rychle, a to německy a česky, je velmi odvážný, podnikavý, silný a obratný, mezi cizími lidmi se chová nenuceně a vesele, má rád ženy a tanec, ke svým loupežnickým druhům je neobyčejně přísný, je šikovný při vylamování zdí, dveří a zámků všeho druhu, má hodně odvahy, a přestože neumí ani číst, ani psát, má dobrou hlavu a nic jen tak snadno nezapomene. Obvykle se vydává za koňského handlíře, za obchodníka s dobytkem a prasaty a chodí také po způsobu těchto lidí oblečen. Používá různých jmen,“ stálo v policejní vyhlášce zveřejněné ve vídeňských novinách na podzim 1815.

Grasel používal různé převleky, vydával se i za soukeníka Kohla z Jihlavy:

Po stopách vrahů s Jirkou Pánkem

Sledovat další díly na iDNES.tv

Nastražená past

Královský dvorní rada a hlavní policejní ředitel Franz Edlen von Sieber v té době nabídl odměnu čtyři tisíce zlatých tomu, kdo „odevzdá Grasela živého“ některému z kriminálních soudů v zemi. 

Zpráva o vysoké odměně zaujala policejního důvěrníka (nebo chcete-li práskače) Davida Mayera z Prostějova. Policii nabídl, že obávaného lotra chytí. Dozvěděl se, že Graselova krásná družka Terezie Hambergerová byla uvězněna za krádeže a podvody, a hodlal toho využít.

Svůj plán vysvětlil v dopisu vídeňskému policejnímu řediteli. „Rychle jsem pochopil, že kdybych se vydával za loupežníka, pravděpodobně bych se nemohl k němu dostat, dokonce ani si získat jeho důvěru. Bylo mi jasné, že jeho sympatie bych si mohl nejlépe získat, kdybych mohl vysvobodit z vězení jeho sestru nebo milenku,“ uvedl v listu Mayer.

4 000 zlatých

Jeden zlatý (též florin nebo gulden)
  • zlatý (též zlatník, florin nebo gulden) byla mince používaná v habsburské monarchii v letech 1754 až 1892
  • za dopadení Grasela nabídla policie v roce 1815 odměnu čtyři tisíce zlatých
  • jeden zlatý se do roku 1857 dělil na 60 krejcarů
  • dělnický mistr tehdy bral mzdu asi jeden zlatý denně, tovaryš 45 krejcarů, nádeník 20 krejcarů
  • polévka stála dva krejcary, pivo šest krejcarů, bochník chleba 12 krejcarů, slepice 15 krejcarů, kráva 80 zlatých
  • při přepočtu na ceny stříbra byla hodnota jednoho zlatého v roce 2017 přibližně 150 korun

Zdroj: finance.idnes.cz, wikipedia.org

Policejní špičky nápad zaujal. Mayer tak dosáhl toho, aby byla do cely ke Graselově milence Terezii umístěna jeho přítelkyně (také Terezie, ale Penkhardová). Několik večerů pak přicházel pod vězeňské okno a své „volavce“ sliboval, že ji dostane ven. Totéž přislíbil i její spoluvězeňkyni Hambergerové. V noci ze 7. na 8. listopadu 1815 se dobře naplánovaná akce rozběhla. Mayer s vědomím stráží rychle otevřel paklíči zámky a s klidem vedl obě ženy potemnělými chodbami věznice. Ven z budovy, přes dvůr ke zdi, nahoru po žebříku a skok na ulici, kde čekal přistavený fiakr. Jeho šofér, převlečený policista, cestou zabloudil, takže museli přespat v lese. První část plánu Mayerovi vyšla – útěk vypadal jako opravdový.

Díky zachráněné Terezii Hambergerové se Mayerovi otevřela cesta ke Graselovi. Setkali se za několik dnů. Špicl slíbil zločinci, že ho dopraví přes hranice do Pruského Slezska, kde chtěl Jan Jiří začít nový život. Po dvouhodinovém rozhovoru se objali jako dobří přátelé.

Mayer nechal před cestou uvařit Graselovi silnou černou kávu, ve které byla rozpuštěná dávka opia. Drogu získal od brněnského policejního ředitele Jana Nepomuka von Okacze. S ním polapení loupežnického náčelníka od počátku koordinoval. 

Když Grasel dopil kávu, nasedl s Mayerem do vozu a vyrazili na cestu. „Měsíček svítil, koně klusali a Mayer čekal na účinky opia. Jenomže Grasel ne a ne usnout. Byl sice trochu malátný, omámený, ale dostal zřejmě nedostatečnou dávku,“ popisuje v knize Muži mimo zákon její autor Ján Martin. Muži dojeli do rakouského Mörtersdorfu. Mayer nechal Grasela v kočáru s tím, že půjde do hostince vyhledat svého přítele a domluvit nocleh.

Hostinec v Mörtersdorfu, kde byl Grasel chycen

Hostinec v Mörtersdorfu, kde byl Grasel chycen

Tam už měl podle domluvy čekat drozdovický justiční rada Schopf s posilou a Grasela zneškodnit. Jenže v hospodě byla tma. Mayer probudil hostinského, řekl mu, že je od brněnské policie a potřebuje pomoc, protože venku v kočáru čeká postrach monarchie Grasel.

Rychle sehnali skupinu chlapů – údajně dva kanonýry a dvanáct sedláků – a domluvili si následující plán: Mayer přivede Grasela do hospody a zeptá se: „Pane hostinský, neměli byste pro nás volný pokoj?“ Pak všichni vyskočí z úkrytu, loupežníka chytí a svážou.

Hostinec, kde Grasela chytili, už nestojí. Přes cestu postavili nový:

Po stopách vrahů s Jirkou Pánkem

Sledovat další díly na iDNES.tv

Když po chvíli vstoupil konfident s Graselem do lokálu, vypadalo to, že tam je pouze ospalý hostinský a jeden podnapilý dělostřelec. „Mayer vyřkl dohodnutou otázku, nikdo se však ani nepohnul. Grasel jako by něco tušil, začal se vracet zpátky ke dveřím. V tom na něho Mayer skočil, chytil ho za límec a povalil na zem. Až teď mu přiběhli na pomoc kanonýr s hostinským, i muži z vedlejší místnosti se konečně pohnuli. Grasel se bránil, vyňal dýku, chtěl Mayera bodnout, a když se mu to nepodařilo, chtěl propíchnout sám sebe,“ líčí v knize spisovatel Martin.

Účet za dopadení Grasela

Odměny

  • Mayer – 4 000 zlatých
  • Penkhardová („volavka“) – 400 zlatých
  • dělostřelec – 130 zlatých
  • sedláci – 120 zlatých

Výdaje, cestovné

  • Mayer – 2 509 zlatých
  • Okacz – 601 zlatých
  • Schopf – 215 zlatých

Celkem: 7 975 zlatých

Zdroj: Ján Martin: Muži mimo zákon (1970)

Mayer vyrazil Graselovi dýku z ruky. Hledaného zločince pak společnými silami spoutali a položili na vůz. To už na místo dorazil i justiciár Schopf s četníky. Grasel uvězněný v železech a střežený vojenskou eskortou zamířil obratem do Vídně.

Vypsanou odměnu Mayer skutečně dostal. Pořídil si za ni výčep piva ve Slavonicích. Koncesi získal s pomocí už zmíněného prvního brněnského policejního ředitele Okacze. Příslušné ministerstvo proplatilo také veškeré výdaje spojené s Graselovým dopadením a menšími částkami odměnilo ostatní pomocníky, kteří se na akci podíleli. Celkový účet – přesně 7 975 zlatých.

Na soud čekal Grasel v žaláři přibližně dva roky, než se podařilo zjistit rozsah jeho zločinů. „Při výsleších bylo popsáno velké množství archů papíru, byli pochytáni i jeho kumpáni,“ připomíná syrovický kronikář Josef Procházka. „Trvalo to tak dlouho proto, že mu vyšetřovatelé nebyli schopni dokázat nějaké těžké zločiny,“ doplňuje etnoložka Marta Šrámková z Brna. Rozsudek s trestem smrti byl vynesen 28. ledna 1818, tři dny poté byl Grasel popraven.

Poděkování

Za pomoc při přípravě článku autor děkuje starostovi obce Nové Syrovice Oldřichu Svobodovi, kronikáři Josefu Procházkovi, folkloristce Martě Šrámkové, dále Gabriele Gumpert a Antonii Umlauf z Mörtersdorfu a Národnímu archivu ČR.

V Nových Syrovicích na rodáka nezapomněli. Na ceduli, která vítá návštěvníky, je u Graselova jména vyobrazena i jeho tvář. Jmenuje se po něm místní hospoda, v regionu je také několik turisticky atraktivních Graselových stezek. „Slovo ‚grázl‘ tady používáme i v současnosti, v každé dorůstající generaci je nějaký,“ pokyvuje hlavou starosta Oldřich Svoboda.

Stejně jako řada místních lidí byl v roce 2008 u toho, když v obci zasadili na památku popraveného Jana Jiřího Grasela strom. Kmen mladého javoru se později pokusil někdo rozetnout a zničit. Stromek „uvězněný“ symbolicky za železnou mříží však útok neznámého grázla přežil.

Podívejte se do vsi, v níž se v roce 1790 narodil loupežnický náčelník Grasel:

Po stopách vrahů s Jirkou Pánkem

Sledovat další díly na iDNES.tv
Johann Georg Grasel se narodil v Nových Syrovicích (červená značka).

Johann Georg Grasel se narodil v Nových Syrovicích (červená značka).

Autor:
Po stopách vrahů

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Chladnokrevně zastřelil čerpadlářku, aby mohl uloupit deset tisíc korun

Policie zveřejnila záznam z kamery v čerpací stanici na Mělnicku, na kterém...

Čerpadlářka Jana umyla dva stojany na pumpě Radius v Podhořanech na Mělnicku a vešla zpátky do benzinky za pult. Na...

Stát proti žumpám. Úřady budou rozdávat pokuty a přibude papírování

Válku kempů poznal na vlastní kůži i řidič fekálního vozu.

Od ledna začne platit novela vodního zákona, která má změnit ledabylé nakládání s odpadní vodou. Majitelé domů budou...

Demonstrace žlutých vest v Paříži i Bruselu. Policie zatkla stovky lidí

Demonstranti ve žlutých vestách se navzdory zákazu sešli na hlavní pařížské...

Ve Francii vypukly v sobotu další násilné protesty. Policie v centru Paříže nedaleko bulváru Champs-Élysées proti...

Nemocnici obsadila policie. Taxikář oznámil, že tam vezl vrahy čerpadlářky

Heliport ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Zásahová jednotka, policisté v civilu i běžné hlídky ve čtvrtek dopoledne prohledávali Fakultní nemocnici v Hradci...

Druhá světová válka a holokaust neexistují. Norsko reformuje školství

Vězni z pobočného tábora Ebensee (byl součástí Mauthausenu) po osvobození...

Norská konzervativní vláda chce v plánované školní reformě vynechat z osnov velkou část sociálních věd a historie,...

Další z rubriky

Mrtvý měl bodné rány i v obličeji, řekla znalkyně k vraždě v Bitozevsi

Zleva Tomáš Pavlis a Adam Kužel obžalovaní z vraždy u Bitozevsi před ústeckým...

V Ústí nad Labem pokračovalo soudní líčení se dvěma mladíky obžalovanými z brutální vraždy devatenáctiletého muže v...

Za zničení čtyřiceti soudobých obrazů dostal bývalý kastelán podmínku

Kastelán valtického zámku Michal Tlusták při vybalování vzácné knížecí koruny.

Bývalý kastelán valtického zámku Michal Tlusták dostal u okresního soudu v Břeclavi podmínku za zničení několika...

S postiženou dcerou házela matka o pult, pak jí zlomila stehenní kost

Nikola N. u Krajského soudu v Hradci Králové (11. 12. 2018)

Nejméně několik měsíců týrala v prvním roce života svou dceru dvaadvacetiletá Nikola N. S tělesně postiženým dítětem...

Najdete na iDNES.cz