Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jakub Puchalský čelí kritice, ale svým lidem věří

  15:59aktualizováno  15:59
- Šéf České televize Jakub Puchalský je po prvním půlroce působení v ředitelském křesle přesvědčen, že Kavčí hory jsou na nejlepší cestě za naplněním poslání veřejnoprávního média. Kritické hlasy, které se objevují již od první minuty jeho nástupu do vedení veřejnoprávní televize, však v poslední době nabraly na síle a týkají se především zpravodajství.

Hlavní výhrady kritiků se dají shrnout do čtyř hesel: povrchní zpravodajství, snaha přitáhnout diváky na jednoduchá témata, nezkušení a neprofesionální redaktoři a napodobování stylu TV Nova.
Televizi kritizují odcházející redaktoři i mnozí politici. Poslanci kulturního výboru parlamentu například vytýkají televizi nízkou profesionalitu zpravodajství a upřednostňování snadno stravitelných a zajímavých zpráv před zprávami důležitými. "Česká televize se snaží dostihnout Novu," myslí si šéf komise pro sdělovací prostředky Ivan Langer z ODS.
Sociálnědemokratický ministr kultury Pavel Dostál zase prohlašuje, že televize neprovádí službu veřejnosti v celé šíři. "Management ČT se upnul k jednomu fetiši - sledovanost. Řazení zpráv a jejich důležitost je posuzována z komerčního pohledu na svět," uvedl Pavel Dostál.

OBRAZOVÉ ZMĚNY
Česká televize se změnila na první pohled. Novou, agresivnější podobu dostaly i znělky, díky kterým jsou barevně odlišeny oba programy - ČT1 ve studených modrých tónech a ČT2 laděná do žluta.
Od 1. září začala hlavní zpravodajskou relaci Události uvádět dvojice moderátorů, která sedí přímo v redakční místnosti, tzv. newsroomu. ČT byla hned nařčena, že napodobuje konkurenční Novu.
"Změny jsou povrchní a minimální, protože filosofie a podstata zpravodajské relace se vůbec nezměnila," nechává se slyšet jeden z nejostřejších kritiků Jan Čulík, vydavatel internetových Britských listů, které se zabývají především mediální analýzou. "Při svém modernizačním úsilí v Událostech se ČT nezmohla na nic jiného, než povrchně okopírovat prezentaci Televizních novin TV Nova," dodává Čulík v Britských listech.
"Vzorem nám nebyla Nova, protože kdybych byl v ČT před čtyřmi roky, budeme takto vysílat čtyři roky," vysvětluje důvod obrazových změn hlavní zpravodajské relace generální ředitel Jakub Puchalský. "Je to celosvětový trend, většina televizních stanic vysílá z newsroomu s dvěma moderátory," říká Puchalský.
Vedoucí katedry žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK Barbora Osvaldová nový kabát Událostí oceňuje. "Moderátorská dvojice a záběr do newsroomu je bezpochyby mnohem živější a atraktivnější než jeden moderátor se suchým, bílým pozadím. Pro diváka je oživením i víc živých vstupů," soudí Osvaldová.
"Současné vedení ČT se obrazovým zpravodajstvím chová k divákovi ohleduplněji, i když ne vždy. Práce s obrazem byla za minulého šéfa zpravodajství Petra Studenovského špatná," poznamenává redaktor Týdne a odborník na mediální problematiku Milan Kruml.
Podle průzkumů agentury APA, která monitoruje televizní vysílání, považuje více než polovina diváků ČT novou formu zpravodajství za lepší. Od letošního září, kdy se Události změnily, se na ně dívalo přes devatenáct procent lidí. To je o více než dvě procenta - asi dvě stě tisíc diváků - více než ve stejném období loni.

OBSAHOVÉ ZMĚNY
Televize přišla po prázdninách s novými pořady a změnami ve způsobu řazení a zpracovávání zpráv. Nejvíce pochvalných ohlasů si vysloužily Události Plus. Relaci, která po desáté hodině večer přináší v patnáctiminutovém souhrunu přináší nejdůležitější události dne, si zapíná v průměru šest set tisíc diváků.
"Podařilo se nám zareagovat na měnící se životní rytmus obyvatelstva," uvedl šéfredaktor zpravodajství Zdeněk Šámal. "Samozřejmě bychom chtěli dosáhnout ještě vyšší sledovanosti. Nyní klademe větší důraz na dramaturgii, kterou dělá editor hlavního zpravodajství," rozebírá Šámal. Změnu ocenil i předseda Rady ČT Jan Jirák: "Už nejsem zoufalý z toho, že nestihnu Události, protože vím, že na mě čeká rovnocenný zpravodajský pořad v deset večer."
Další novinkou je anketa Co vy na to?, kam diváci telefonují své názory na otázku dne. Ta se ovšem neshledala s pozitivním ohlasem, a tak se od nového roku vedení ČT rozhodlo od jejího vysílání upustit. Smysl Co vy na to? uniká i Milanu Krumlovi. "Je to evidentně rána vedle," soudí Kruml. "Tato relace nemá žádnou informační hodnotu, není to ani sociologický výzkum."
Tady a teď, jakési volné pokračování Událostí, které se hlouběji zabývá jedním aktuálním problémem, rovněž příliš neuspělo. Pro více než pět procent diváků je každý večer ospravedlněním, aby si mohli přepnout program na konkurenční zpravodajství TV Nova.

MODLA SLEDOVANOSTI?
"Jako veřejnoprávní televize se musíme snažit oslovit co nejširší počet diváků. Sledovanost je pro nás důležitá, je to jedno z měřítek úspěšnosti pořadu," říká Puchalský.
Podle Šámala by Česká televize neměla přizpůsobovat hloubku zpravodajských relací náročnějšímu divákovi s vyšším vzděláním, který ze statistik vychází jako průměrný divák ČT. "Jsme tady pro všechny, nemůžeme a priori diskriminovat žádnou skupinu, tedy ani ty, které zajímají jenom lehce stravitelné zprávy," vysvětluje Šámal.
"To je přeci nesmysl," brání náročné diváky předseda Rady ČT Jirák. "Paní učitelka ve škole také ví, že nevychovává budoucí Einsteiny, přesto je učí přímou úměrnost i nakloněnou rovinu."
Sledovanost zpravodajství je v tuzemsku vyšší než kdekoliv v západní Evropě. Na Televizní noviny na Nově se dívá přibližně 39 procent domácností a na Události zhruba 17 procent. Britská BBC, dávaná často jako veřejnoprávní vzor, má průměrnou sledovanost zpravodajských pořadů mezi pěti a deseti procenty a trend je trvale klesající.
Sledovanost jako jediné měřítko úspěšnosti veřejnoprávní televize odmítá akceptovat i zpravodaj ČT v Londýně Ivan Kytka, který sedm týdnů po nástupu Puchalského zpravodajství vedl a pak se zase vrátil zpět do Británie. "Sledovanost zpravodajství u nás neodpovídá významu televize a je dokonce škodlivá," míní Kytka. "Vysoká sledovanost televizních pořadů obecně včetně zpravodajských znamená, že lidé nemají peníze na to, aby se bavili jinak. Čím více mají peněz, tím méně mají potřebu trávit volný čas u televize," dodává Kytka.

PREZENTACE ZPRÁV
Se sledovaností zpravodajství je vedení České televize vcelku spokojeno, ohlasy na obsah jsou ale mnohem méně příznivé. "ČT a Nova se sbližují nejen formátem a stylem zpravodajství, ale i jeho zdroji," přidává se poslanec Petr Pleva (ODS).
"Na místa podstatných a důležitých zpráv se někdy dostávají události, které jsou jen zajímavé a okrajové, nebo se jim přisuzuje hodnota, kterou nemají, jako jsou vraždy a nehody," podotýká Milan Kruml.
A bývalá moderátorka Jana Bobošíková připomíná: "Ve chvíli, kdy se uklidnila situace na Blízkém východě, jsme začínali korunovačními klenoty. Druhá zpráva byl dovoz masa z Finska. Teprve poté byl Blízký východ."
Nad způsobem informování veřejnosti se pozastavuje i Barbora Osvaldová: "Místo odložení hrozícího útoku na Irák, což je informace důležitá pro celou společnost, se hned za první zprávou o sporu církve s vládou dozvíme už po několikáté cosi o moravské akademii. A v situaci, když už po třetí za týden jsou zhanobeny židovské hroby a hoří ku-klux-klanový kříž, by bylo potřeba, aby ČT tyto příhody komplexně zpracovala a vyhodnotila. Místo toho je prezentována zpráva o spadlém vrtulníku, která běží už týden."
Při posuzování, která zpráva je důležitá a která ne, odkazuje Jan Jirák na zákon o České televizi: měla by poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názoru.

NOVÁ KREV V ČT
Televize je často kritizována i za nízkou profesionalitu redaktorů. V posledních letech přišla řada nových většinou mladých lidí, zároveň však odešli zkušení novináři: Pavel Zuna, Barbora Tachecí, Ota Černý, Jitka Obzinová, Jana Bobošíková.
Nový generální ředitel doufal, že situaci zlepší šéfování Ivana Kytky: ten sice vizi předložil, po několika týdnech však rezignoval. Jeho nástupce, někdejší moskevský zpravodaj Zdeněk Šámal, provedl změny na místech vedoucích vydání. Uvádění hlavních relací, které až doposud střídali v týdenním cyklu dva moderátoři, svěřil dvojicím Jiří Janeček - Jolana Voldánová, Bohumil Klepetko - Marcela Augustová. V konkursu na vedení nedělního pořadu V pravé poledne uspěl ekonomický redaktor Miroslav Dittrich, ale časem ho nahradil Roman Prorok.
Zatímco například ve zmiňované BBC se věk moderátorů pohybuje mezi 40 a 55 lety, v České televizi je průměr 29 let. "Dobrý televizní novinář zraje pět až deset let," míní Kytka. "Moderátor by měl vypadat, jako že má něco za sebou a že se mu dá věřit."
Právě v nezkušenosti redaktorů vidí kritici hlavní příčinu současného stavu. Důležité informace sdělují lidé, kteří nemají životní zkušenosti, aby jim to mohla starší generace věřit, tvrdí mnozí. "Lidé, kteří v životě nebyli na place, rozhodují o tom, zda příspěvek, který přinese redaktor, je dobrý nebo špatný," říká například Jana Bobošíková.
Puchalský uznává, že ve zpravodajské redakci pracuje mnoho mladých lidí, kteří nemají odpovídající zkušenost a potřebné znalosti. "Ale jsou talentovaní a rychle se učí," podotkl. Šéfredaktor Šámal se připojuje: "Dají se tvarovat." Ví, že chybí druhá novinářská generace. "Ale kde mám dobré, nezprofanované tváře brát, ukažte mi dobré moderátory středního věku!"
Podle Jakuba Puchalského se na Kavčí hory stále více hlásí noví lidé a dokonce i ti, kteří už jednou z televize odešli. Podle Šámala jsou posilou bývalí redaktoři TV Nova Jana Čermáková a Marek Vítek. "Mají za sebou dobrou řemeslnou školu Novy a spoustu nápadů. Přicházejí ti, kteří opravdu chtějí dělat seriózní novinařinu," říká Šámal.
Židli vedoucího domácího zpravodajství nicméně opouští Bohumil Klepetko, který zůstane moderátorem domácího zpravodajství. Na nového vedoucího bude vypsán konkurs, jehož prostřednictvím hledá televize nejen nového moderátora, ale i vedoucího vydání (editora) s vysokoškolským vzděláním. "Chci '21' personálně posílit, musíme ji vyprofilovat jako analytický diskusní pořad, kam budou chodit odborníci a zainteresovaní lidé," prohlašuje Šámal. Požadavek na vysokoškolské vzdělání editora vysvětluje Šámal takto: "I v novinařině je třeba začít dosahovat vyšších vzdělanostních kvalit."

DOBRÉ RÁNO ALIAS STUDIO 6
Nejvíce nelichotivých kritik si vysloužilo stále nákladnější vysílání Dobrého rána (dříve Studio 6), které také patří pod zpravodajskou redakci. "Chybí jasná struktura a vyzrálý moderátorský projev," kárá Dobré ráno předseda Rady ČT Jirák. "Ne každý má po ránu chuť dívat se na párek rozjásaných mladých lidí, kteří se na obrazovce chovají rozjíveně, mluví nespisovně, jedí a pobíhají po studiu. Projev v ČT by měl být vzorem kulturnosti, což v tomto případě není," přidává.
Dekorace obývacího pokoje v decentních barvách, jež se pořizovaly k novému roku za zhruba 250 tisíc korun, vystřídaly barevné kulisy s velkým akváriem, které přišly na 750 tisíc. S těmi se navíc každodenně střídá pozadí "jedenadvacítky". Náklady na provoz se tak zdvojnásobily.
"Vím, kolik energie se do nové podoby Dobrého rána vložilo, ale musím uznat, že je stále co zlepšovat," nepopírá Šámal.

JAK SE PLNÍ STARÉ PLÁNY
I kritici uznávají, že za vlády Jakuba Puchalského, se ve zpravodajství změnilo mnohé. Nakolik se ale daří plnit projekt generálního ředitele, který uspěl díky důrazu na posílení veřejnoprávního charakteru média a na jehož základě televize hospodaří, nikdo nechce hodnotit. "Když doposud nikdo úplný projekt Puchalského neviděl, je těžké hodnotit, jestli ho naplňuje a nakolik," bezmocně krčí rameny Osvaldová.
Puchalský ale tvrdí, že pro utajení části projektu má své důvody: "Devadesát pět procent všech informací, které se týkaly mého názoru na veřejnoprávní televizi, bylo zveřejněno. Zbylých pět procent, jež představuje vnitřní, poměrně konkrétní hodnocení a analýzy stavu některých útvarů a pořadů, považuji za obchodní tajemství, jak je to běžné ve světě. To, co se týká financování a obchodních záležitostí, je průhledné a snadno dostupné."
Jeho postup neschvaluje šéf mediální komise Langer: "Já jsem opakovaně předsedu Rady i některé členy upozorňoval, že to nepovažuji za šťastné. "Budeme se zajímat o to, nakolik dochází k naplňování projektu generálního ředitele, jak je naplňován veřejnoprávní charakter této televize a zda je zpravodajství skutečně objektivní. Měli bychom se prostřednictvím Rady snažit, aby naše připomínky promítla do svého vztahu vůči vedení televize. Mělo by existovat něco jako dlouhodobá vize vývoje veřejnoprávní televize," oznámil Langer.
Puchalského utajovaný projekt viděla celá pouze Rada České televize - jedině ta tedy může posuzovat, nakolik nový ředitel své sliby splňuje. "Na to, abychom mohli spolehlivě říci, jestli nové vedení dostává svým slibům, je příliš brzy. Musím přiznat, že jsme nezaznamenali výraznější posun ve zlepšení poskytování služby veřejnosti," říká předseda Rady Jirák. "Takováto kultivace ale nejde změnit v intervalu týdnů nebo měsíců," dodává Jirák, podle kterého jsou kritizované výkyvy průvodním jevem při přechodu ČT od oficióznosti k veřejnoprávnosti. "Jdeme správnou cestou," myslí si Zdeněk Šámal. "Pomalu a bolestivě, ale dobrým směrem."

Oficiální stránky České televize: www.czech-tv.cz

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Dvanáctiletý chlapec se nebál říct pravdu. Zachránil tím kamarádovi život

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl (vpravo) zachránil život o rok mladšího kamaráda...

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl pomohl zachránit život svého o rok mladšího kamaráda Jiřího Kadlece, který si při pádu těžce...

Na Manhattanu explodovala trubková nálož, útočil Bangladéšan

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde je hlášena exploze (11. prosince...

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde vybuchla nálož. Lékaři ošetřili čtyři zraněné. Výbuch zranil i muže,...



Po měsíci v KLDR byla jako Severokorejci. Myslela jen na jídlo a vodu

Koreanistku Ninu Špitálníkovou jsme oblékli do šatů Karen Millen, šperky ALO...

Stačily jen čtyři týdny v KLDR a studentka koreanistiky Nina Špitálníková se začala chovat jako všichni Severokorejci....

Severokorejské lodě duchů připlouvají k Japonsku, jsou symbolem bídy KLDR

Jeden ze člunů, které v uplynulých týdnech připluly k pobřeží Japonska.

Kritický nedostatek potravin a zahraniční měny přispívá k tomu, že je na pobřeží Japonska vyplavováno stále více silně...

VIDEO: Skladníci obklíčili ujíždějící zloděje vysokozdvižnými vozíky

Skladníci v akci. Zloděje obklíčili vozíky

Zaměstnanci ostravské prodejny stavebnin společnými silami zadrželi trojici zlodějů, která se pokusila vykrást...



Další z rubriky

JAK SE ZMĚNILI ŘIDIČI: Lepší silnice, rychlejší auta, ale víc agrese

Škoda Favorit

Klidnější provoz na českých silnicích za minulého režimu vystřídala divoká porevoluční léta, kdy se krajinou proháněla...

Anestezioložka či autorka kostýmů. Podívejte se, kdo jsou možné první dámy

Prezidentský pár po tanci sklidil potlesk.

Už příští měsíc bude znám nejen nový prezident České republiky, ale i jeho první dáma. Tou se může stát anestezioložka,...

Konstrukční vadu trojské lávky zatím nikdo nepotvrdil, řekl Dolínek

Náměstek pražské primátorky Petr Dolínek v diskusním pořadu Rozstřel. (14....

Náměstek pražské primátorky Petr Dolínek odpovídal v Rozstřelu iDNES.cz na otázky související s pádem lávky přes Vltavu...



Najdete na iDNES.cz