Muž tuší, že neměl své životní souputnici spílat, měl ji vyslechnout a třeba říci, že boudu zkrášlí muškáty. Rádi by se smířili, ale jakási zaťatost - neboť hrdost to není - jim nedovolí to udělat. Česko-rakouský spor o Temelín opravdu není ani o zrnko racionálnější.
Nemáme důvod nevěřit expertům Mezinárodní agentury pro atomovou energii, kteří tvrdí, že elektrárna je bezpečná jako kterákoli jiná. Není sebemenších pochyb o tom, že právo rozhodnout o případném zastavení atomového kolosu má jen a pouze česká reprezentace.
Na druhou stranu dnes i malé dítě ví, že na obavy sousedů nelze reagovat s povýšenou arogancí naboba. I když se nám požadavky a nároky souseda zdají scestné, nedosáhneme ničeho, když ho označíme za hlupáka, který strká nos, kam nemá.
Nyní se čeští i rakouští politici snaží vyvléci ze sporu, který nemůže ani jedné straně nic přinést. Zároveň si chtějí zachovat tvář a připsat politické akcie na domácí scéně. Jak rakouské, tak české publikum dalo několikrát jednoznačně najevo, že tleská tvrdému postoji.
Schüssel a jeho lidé ovšem mají doma situaci neskonale těžší. Vrátíme-li se k našemu přirovnání, tak tedy jako by ona dáma měla dceru a ta dcera by říkala: "Jestli nedonutíš otce tu obludnou ratejnu zbourat, odstěhuju se navždy k tetě."
Proto by naše vláda měla vyjít rakouské vstříc a dát najevo ochotu maximálně dbát jak o bezpečnost Temelína, tak o to, aby ekologické dopady jeho provozu byly minimální. Není to žádné gesto ponížení tato věc je samozřejmě i v našem zájmu. Rakušané by pak měli dát jasně najevo, že boj proti Temelínu může být věcí ekologů, nikoli však státu.
