Všude slyšíme, že Hrad za prezidenta Václava Klause bude "civilnější". Co to znamená?
Přicházíme s určitými představami. A jak se výsledek bude lišit od našich předchůdců, o tom budeme moci mluvit až tehdy, když poznáme, jak to tam fungovalo doteď. Teď stále ještě mluvíme o věcech, které známe zvenku - uniformy, fanfáry a podobné stylizace. Spousty věcí asi poznáme až zevnitř.
Když dnes přijdete na Hrad, je to pro vás nepřátelské prostředí?
I z toho, co jsem slyšel od kolegů z týmu nového prezidenta, všichni jsou překvapeni, jak je to prostředí loajální, mnozí ze zaměstnanců kanceláře dokonce změnu prezidentů přivítali. To jsme ani neočekávali.
Václav Klaus po své první návštěvě Hradu prohlásil, že na něj tamní kanceláře působí depresivně. Co je na nich tak strašného?
Hrad nepůsobí dojmem, že je vybaven k fungování úřadu. Vznikal k jiným účelům než pracovním: mluvím o rozvržení kanceláří, jejich velikosti. Není to praktické sídlo...
Kdyby prezident chtěl, zřejmě se mu podaří silně zkomplikovat život vládě Vladimíra Špidly. Zřejmě by ji dokázal položit. Měl by to udělat?
Vývoj věcí má odpovídat nějaké vnitřní logice. Je vždycky lepší, když jsou věci takové, jaké mají být, než když se je někdo snaží postrkávat k něčemu - podle jeho názoru - lepšímu.
Můžu poprosit o překlad: co to znamená pro tuto vládu?
Překlad: pokud má vláda padnout kvůli vnitřním poměrům v koalici, ať padne. Jestli tato vláda je schopna se udržet, prezident nebude činit kroky k tomu, aby jí svrhával.
Václav Klaus však určitě považuje Špidlovu vládu za špatnou a škodící zemi. Neměl by tedy udělat něco pro to, aby od ní zemi pomohl?
Kdo zná Václava Klause, ví, že jednou z hodnot, kterou staví hodně vysoko - pro někoho možná až příliš - je stabilita. I v dřívějších rolích byl vždy zdrženlivý, když měl rozhodovat o krocích, které mohly zem destabilizovat: i kdyby ty změny směřovaly směrem, který by si přál. V nové roli tahle jeho vlastnost ještě zesílí.
Má už dnes ODS na to, aby převzala vládní odpovědnost?
Myslím, že máme vyzrálé politické spektrum a všechny velké strany jsou schopny zabezpečit chod státu. Samozřejmě mám své politické názory, přál bych si mnohem pravicovější vládu. Je ovšem otázkou, jestli destabilizace současných poměrů k takové variantě opravdu vedla nebo jestli by vedla k delšímu období nejistoty a politikaření.
ODS dlouhou dobu tvrdila, že za prezidentování Václava Havla vznikl hradní blok, který měl zahrnovat menší strany, některé politiky ČSSD, velkou část médií, umělce... Jaký blok si vytvoří Václav Klaus?
Nemyslím, že by něco takového dělal. To, co vzniklo jako hradní blok, byla trochu z nouze ctnost. Existoval tu politický směr, který byl opakovaně ve volbách neúspěšný. Jeho exponenti proto hledali alternativní cesty, jak uspokojit své ambice a uplatnit vliv.
Václav Klaus je bytostným stoupencem parlamentní demokracie. Nemá zapotřebí vytvářet alternativní centra. Jako prezident se bude rád scházet s některými lidmi, k nimž cítí názorovou blízkost, to by ale asi udělal každý člověk v jeho roli. Ale nebude používat zákulisní metody, jak ovlivnit politickou scénu.
Někteří vládní politici však tvrdí, že už hradní blok vznikl. Má to být ta neformální koalice, která Václava Klause vynesla na Hrad: tedy ODS, komunisté, část lidovců a unionistů a někteří sociální demokraté...
K tomu hlasování měl každý poslanec své vlastní motivy. Jedním z motivů bylo vidět Václava Klause na Hradě. Ale je také velké množství poslanců a senátorů, kteří volbou Klause řešili jiné věci: vlastní zájmy ve vlastním politickém boji. Vůbec o nich nelze říct, že by k Hradu měli nějak blíž.
Část lidovců třeba hlasovala pro Václava Klause, protože mají jiný názor na směřování své politické strany než jejich vedení. Totéž Unie svobody. Někteří komunisté tím zase chtěli porazit ČSSD v boji o levicové hlasy.
Když se v roce 1996 dostali do Senátu dva komunisté, snědl jste popelník. Komunistické hlasy pro Václava Klause vám nevadí?
Já jsem tehdy před volbami řekl, že se do Senátu nedostane žádný komunista, protože to neumožní dvoukolový většinový systém. A spletl jsem se... Vy ale myslíte, že bych měl teď přemýšlet, co udělal Václav Klaus špatně, aby se zalíbil komunistům? Tak já neuvažuji.
Jiní kandidáti byli prostě pro komunisty méně přijatelní, protože je v duchu své tradiční rétoriky chápali jako příliš blízké německým, šlechtickým či katolickým zájmům...
KSČM teď bude požadovat daleko víc moci, než měla doposud, a je to jistě dáno i výsledky loňských voleb. Přišel už čas na to, aby byli komunisté považováni za běžnou stranu?
Ta strana formálně existuje, je v parlamentu a takto k ní přistupoval i Václav Klaus, když předsedal sněmovně. Druhá věc je politika té strany. A ta je profilovaná jinak, než jaké je vidění Václava Klause.
Otázka však je, co všechno jí přinese fakt, že pomohla zvolit prezidenta.
Podívejte, Václav Havel byl v roce 1989 jednomyslně zvolen kompletně komunistickým parlamentem. A mohl bych spekulovat, jak na tom komunisté vydělali. Ale neudělám to, stejně jako nebudu spekulovat, od koho Václav Havel získával hlasy při dvou jeho volbách českým prezidentem.
Překvapuje mě, kolik pozorovatelů scény má jasno v tom, od koho Václav Klaus dostal hlasy. Já to nevím, ale zjevné je, že ty hlasy byly z celého politického spektra. Byly doby, kdy mu jeho vyhraněnost byla vyčítána jako vada. Když se zjistí, že je přijatelný univerzálněji, hledá se, co za tím je...
Na tom není nic divného. Jde o to, jestli komunisté za tři měsíce nedostanou například místo Ústavního soudce.
Dohody tohoto typu neexistují. To není styl Václava Klause.
A vyjednavačů ODS?
Ti by to ale neuměli zařídit. A i u nich pochybuji, že by šli do takových obchodů. Jsou totiž velice křehké. Ti, kdo hlasovali pro Václava Klause, dokážou výsledek pro sebe a pro svůj vliv zužitkovat sami mnohem lépe, než kdyby dostali nějaké dárečky.
Myslíte, že příští volba prezidenta bude přímá?
Lidé, kteří by chtěli, aby byl Václav Klaus případně zvolen na druhé volební období, budou určitě podporovat přímou volbu. Jako prezident by v ní byl nepochybně zvýhodněn, zatímco výsledky parlamentních voleb jsou ve hvězdách.
Proč jste se vlastně po odchodu z žurnalistiky nikdy neucházel o mandát voličů?
Nějak zvlášť se mi do politiky nechtělo. Dostal jsem se do ní shodou okolností. Den po demisi Václava Klause jako premiéra v roce 1997, kdy se mi zdál odvržený od svých spolupracovníků, jsem mu nabídl své služby. Bylo jedno období, kdy jsem o tom uvažoval velmi vážně. Bylo to po loňských volbách. Měl jsem pocit, že bych byl platnější, kdybych se do toho pustil naplno. Rozmyslel jsem si to ve chvíli, kdy bylo patrné, že Václav Klaus bude kandidovat na prezidenta.
Neuvažoval jste také tak, že byste jako vyhraněná osobnost těžko oslovoval davy a že v pozici Klausova poradce máte mnohem větší vliv?
Možná to zní vypočítavě, ale možná bych s vámi souhlasil. Vždycky jsem tvrdil, že jsem koření, bez něhož jídlo sice nechutná, ale samotného se nenajíte.
Čím jste tedy okořenil českou politiku?
Určitě by se něco našlo, ale sám to nechci vytahovat.
Budete i jako prezidentův tajemník chodit dál na pivo a hrát v rockové kapele?
Už jsem zažil různé role: byl jsem poslancem, šéfem jednoho státního úřadu, novinářem, poradcem a svůj styl života jsem si nenechal nikdy vzít. Ani za minulého režimu.
Možná si jednou v Bílém domě taky zahrajete s Lou Reedem...
To není dobrá myšlenka. Já ty dva světy vždycky odděloval a lidi, s nimiž jsem se scházel v hospodě nebo na bigbítu, často ani nevěděli, co dělám ve dne. A je to tak dobře.
V roce 1991 jste kvůli lustracím odstoupil z parlamentu. Jak to bylo?
To je možná téma na zcela samostatný rozhovor. Byl jsem registrován jako kandidát tajné spolupráce (tuto kategorii lustračního zákona Ústavní soud v roce 1992 zrušil, ocitli se v ní mimo jiné i Václav Havel či Petra Buzková, a takto označení lidé nemuseli o zájmu StB vůbec vědět - pozn. red.). Odstoupil jsem veřejně, sám jsem navrhl usnesení, na základě kterého jsem pak odešel. Přejít to jednou větou v rozhovoru se mi ale nezdá správné.
Byl jste se podívat na své materiály? Jak se to vlastně stalo?
Díval jsem se na ty materiály den po odstoupení. A pokud jde o podpis: odmítl jsem spolupráci s StB podepsat a byl to zcela vědomý akt.
