"Zcela určitě má pan prezident v plánu vybudovat nějakou instituci ve smyslu prezidentské knihovny. Nějaké upgradované, vyšší Centrum pro ekonomiku a politiku, do kterého by zcela jistě vložil svoji vlastní energii," řekl v rozhovoru Jakl.
On sám se prý již do politiky vracet nechce, cítí se na to příliš starý. "A zadruhé si nejsem jist, zda taková názorová vyhraněnost, jakou mám já, se do politiky hodí. V politice uspějí spíš lidé univerzálnější. Kdybych se pro to rozhodl, tak bych do toho pořádně šlápnul, to asi ano," neskrývá Klausův tajemník.
Svoboda pro všechny
Jakl je často kritizován za svou propagaci absolutní svobody slova. Tedy i svobody pro názory, které většinová společnost odmítá a jež mají někdy blízko k rasismu.
"Buď se třeba zrovna u problému kriminalizace kapel za texty spokojíme se současným náhodným vyzobáváním, přepadáním koncertů kapel určitého typu, přičemž kapely jiného ideového zaměření vyzývají k násilí úplně běžně a nic jim nehrozí," tvrdí Jakl.
Podle něj totiž jakákoliv svoboda s sebou nese určitá rizika, ale snaha stanovit pro svobodu limity je mnohem nebezpečnější. "Ve společnosti budou vždycky lidé, kteří se budou bát svobody. A řeknou, že by se měly zakázat kuchyňské nože, protože nejvíc vražd bylo spácháno právě jimi. A pak jsou lidé jako já, kteří budou říkat, že svoboda přináší určitá rizika, ale její omezování přináší větší."
Na druhou stranu se během rozhovoru ocitne v úzkých, když mu reportérka položí otázku, co by na rasistické texty řekl jako Rom svému synovi. "Je možné s tím dělat spoustu věcí! Je možné to odsoudit, pohrdat tím, je možné to kritizovat, je možné na to nadávat! Je možné dělat milion věcí," odpovídá Jakl. A proč je tedy nedělá a mluví jen o svobodě slova?
"Rozumím. Takovej jsem já. Říkat tak populární věci považuji za nadbytečné. Ale možná máte pravdu."
S vyhraněnými názory Ladislava Jakla:
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 22. září 2011. Anketa je uzavřena.
