Žaloba podle soudu nepodala dostatečné důkazy, že by se Jakeš s Lenártem aktivně účastnili takzvané dělnickorolnické vlády, která měla legalizovat vpád spojeneckých vojsk do Československa.
Soudkyně Hrnčířová nevyloučila, že před invazí existovali lidé, kteří by se dali nazvat "věrnými soudruhy". "Soud ale neprokázal, že by mezi nimi byli právě Jakeš s Lenártem," dodala.
Jakeš, Lenárt: Jsme spokojeni
Osvobozující rozsudek vyslechli důchodci Jakeš a Lenárt bez emocí. "Více méně jsem spokojený," řekl po skončení procesu Jakeš, který se domnívá, že soud rozhodl podle práva a na základě faktů, ne mýtů.
Osvobozující rozsudek prý předpokládal. "Pokud soud nebude brát v úvahu mediální nebo politické tlaky, tak ani jinak dopadnout nemohl," řekl. Na své práci v minulosti by nic neměnil.
"Člověk, když něco dělá, tak to nemůže dělat absolutně bez chyb. Ale v tom hlavním, to je vybudovat socialistickou společnost v naší zemi, bych dělal totéž," řekl ČTK Jakeš.
Skromněji vystupoval před novináři Lenárt. "Kvituji rozsudek, ale nekomentuji," řekl novinářům poté, co opustil soudní síň.
|
ÚDV: Je to zklamání |
|
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) je dnešní osvobozující rozsudek v kauze bývalých vysokých funkcionářů KSČ Miloše Jakeše a Jozefa Lenárta zklamáním. "Za těch sedm let, co jsme na tom dělali a plnili příkazy soudů a státních zastupitelstev, které nám to vracely k došetření, tak mám pocit, že vyšetřovatelé udělali maximum, co mohli," řkl ČTK mluvčí ÚDV Jan Srb. |
Prezident Václav Havel naznačil v Miami nad rozhodnutím pražského městského soudu zklamání.
"Já vím dobře, čeho všeho se dopustili tito lidé. A jak si s nimi poradí dnešní společnost a dnešní justice je věc jiná. Ať si s nimi poradí jakkoli, tak to budu samozřejmě respektovat," řekl prezident v Miami, kde končí návštěvu Spojených států.
Pátek 20. září: Závěrečné řeči
Oba pohlaváři minulého režimu svou vinu po celý proces odmítali. Pomsta za socialismus, objednávka na potvrzení procesu - i tato slova zazněla v pátečních závěrečných řečech Milouše Jakeše a Jozefa Lenárta.
Soud v pátek vyslechl také jejich obhájce, kteří kritizovali průběh i přípravu procesu. Považují ho za politický.
"Je to objednávka na potrzení převratu. Že my jsme byli zločinci a ti, kteří vytunelovali majetek v této zemi," uvedl Jozef Lenárt. Milouš Jakeš ho doplnil: "Toto je pomsta za to, že socialismus vůbec existoval a my jsme byli jeho představiteli."
Soud poté rozhodl o odročení na pondělí 23. září. Před závěrečnými řečmi obžalovaných ještě vyslechl sumarizace procesu v podání trojice obhájců. Jako první si vzal slovo advokát obou obžalovaných Kolja Kubíček. Proces označil za pomstu reformních komunistů.
"Je to pomsta těch, kteří byli dotčeni změnou v roce 1968, tedy části komunistů," řekl Kubíček. Požaduje zproštění obžaloby obou obviněných. Tvrdí, že se dvojice odmítla účastnit tzv. dělnickorolnické vlády.
"Nikdy ani nepozvali žádná vojska, nikdy nejednali ve prospěch okupantů, ale vždy ve prospěch tohoto státu," řekl Kubíček. "Pan advokát to s naprostou přesností specifikoval," reagoval na Kubíčkova slova Milouš Jakeš. "Žalováni jsou lidé, kteří byli poraženi při převratu a náhodou žijí," podotkl obhájce Jan Riegert.
Státní zástupce Jiří Bednář pro Jakeše a Lenárta navrhl pětiletý trest vězení. Svůj mírný návrh odůvodnil vysokým věkem obou obžalovaných a tím, že od spáchání jejich trestného činu uplynulo už 34 let.
Jakeš a Lenárt nebyli strůjci převratu, říká žalobce
Jakeš a Lenárt před soudem stojí kvůli tomu, že podle žalobce ve spolupráci se sovětskými okupanty v srpnu 1968 napomáhali vlastizradě. Státní zástupce zmírnil původní právní kvalifikaci. Jejich čin už nehodnotí jako přípravu k vlastizradě, ale jako napomáhání k pokusu vlastizrady.
Soudní řízení totiž podle něj prokázalo, že oba muži nebyli hlavními iniciátory jednání o vytvoření tzv. dělnicko-rolnické vlády, jednáních se však účastnili a s jejím vytvořením souhlasili.
Proces začal v pondělí
O dělnicko-rolnické vládě mnoho nevíme, tímto prohlášením začal proces s dvojicí komunistických prominentů. Nebyl to náš nápad, dodávají Milouš Jakeš a Jozef Lenárt.
"O takové vládě byla řeč, ale sám jsem z morálních, praktických a politických důvodů její ustavení považoval za nesprávné," tvrdil Lenárt před soudem. "Je to shakespearovsko-haškovská absurdita. Je absurdní, abych já rozvracel socialistickou republiku," hájil se.
"Mlynář mne nutil, abych byl v této vládě ministrem vnitra. Já to jednoznačně odmítl," prohlásil Jakeš. Mlynář se už bránit nemůže - je po smrti.
Dnes osmdesátiletý Jakeš (pozdější generální tajemník) byl v srpnu 1968 předsedou ústřední kontrolní a revizní komise, o rok mladší Lenárt byl členem Národního shromáždění a jedním z tajemníků ÚV KSČ. Oba se v srpnu účastnili jednání na sovětském velvyslanectví a také u prezidenta republiky Ludvíka Svobody, kde se o ustavení vlády jednalo.
Státní zástupce Jiří Bednář je viní z toho, že se pokusili tuto vládu nejen ustavit, ale současně se stát i jejími členy. Jejich pokus tehdy ztroskotal na stanovisku prezidenta. Ten se o takové variantě odmítl bavit a rozhodl, že musí dál fungovat řádně ustavené orgány.
"O tom, že ti pánové to spáchali, to je bez komentáře. Všichni historii roku 1968 známe. Ale je zde otázka důkazů. Další svědci totiž zemřeli," řekl Bednář.
Za všechno prý může Červoněnko
Oba aparátčíci vystoupili před soud s verzí, že s nápadem na vytvoření dělnicko-rolnické vlády přišel sovětský velvyslanec Červoněnko a někdo tento Červoněnkův nápad před prezidentem Svobodou jen zmínil.
Tuto verzi však paradoxně vyvrátil jejich bývalý stranický kolega a čelný funkcionář Lubomír Štrougal (v soudní síni si s Jakešem tykali). Štrougal byl totiž účastníkem osudového jednání u prezidenta 22. srpna 1968: "Za mé přítomnosti nepadlo, že by to byl návrh Červoněnka," prohlásil Štrougal. Podle něj se jednalo o názor skupiny lidí, který tlumočil někdejší funkcionář Jan Piler. Ten to - podobně jako Mlynář - také nepotvrdí ani nevyvrátí. Je rovněž po smrti.
Jakešovi však uškodila výpověď dalšího jeho stranického kolegy, bývalého náměstka ministra vnitra Jiřího Rypla. "Viděl jsem, že 21. srpna asi ve čtyři hodiny ráno, pan Jakeš nastoupil do auta značky ZIL a odjel neznámo kam. Dodatečně jsem se dozvěděl, že k Červoněnkovi," prohlásil.
"Odmítám to. Byl jsem propuštěn jako jeden z posledních až dopoledne," odporoval Jakeš.
Jakeš i Lenárt jsou trestně stíháni sedm let, ale před soudem stáli poprvé. Vyšetřovatel podával návrh na obžalobu třikrát.
Soud má důkazů dost, tvrdí žalobce
"Byl shromážděn dostatek důkazů, aby žaloba mohla být úspěšná. Teď už to záleží na posouzení soudu," řekl mluvčí městského státního zastupitelství v Praze Martin Omelka.
Žaloba oba viní, že se v srpnu 1968 při invazi sovětských vojsk pokusili sestavit takzvanou dělnicko-rolnickou vládu, která měla zpětně legalizovat sovětskou okupaci. Domlouvali se na tom na sovětském velvyslanectví v Praze. Další spiklenci už souzeni nebudou - buď zemřeli, nebo žijí na Slovensku.
Výjimkou je však případ Karla Hoffmana, bývalého šéfa Ústřední správy spojů, který se pokusil po invazi zastavit rozhlasové vysílání. V případě, že Jakeše a Lenárta odsoudí za vlastizradu, bude hrozit podobný verdikt i jemu.
"Rok 1968 je traumatizující pro celou společnost. A ještě několik desetiletí bude. Náš úřad odvedl pro objasnění případu maximum," tvrdí mluvčí Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu ÚDV Jan Srb.
Případ Jakeše a Lenárta se táhne od roku 1995, kdy byli oba obviněni. Jenže státní zástupce obvinění zrušil a pak spis sedm let putoval mezi státním zastupitelstvím, vyšetřovatelem a soudy.
Naposledy se případem zabýval Nejvyšší soud, který zkoumal, zda se na Lenárta nevztahuje poslanecká imunita, protože byl v roce 1968 členem Národního shromáždění. Dospěl k závěru, že ne, že smyslem imunity není zajišťovat privilegia bývalým poslancům.
 Milouš Jakeš před pražským městským soudem. Čelí obvinění z vlastizrady, 16. září 2002. |
 Jakeš s Lenártem na lavici obžalovaných před pražským městským soudem. Čelí obvinění z vlastizrady, 16. září 2002. |
 Milouš Jakeš a Josef Lenárt u soudu, 16. září 2002 |
 Milouš Jakeš před pražským městským soudem. Čelí obvinění z vlastizrady, 16. září 2002 |
 Před pražským městským soudem stanou dva předlistopadoví funkcionáři, kteří byli až do roku 1989 nedotknutelní. Bývalý generální tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš a jeho stranický kolega, první tajemník ÚV KSS Jozef Lenárt čelí obžalobě z vlastizrady. Jsou po roce 1990 vůbec prvními politiky, kterým za to hrozí doživotí, 16.září 2002 |
