Jaké bývá léto na Jadranu

Během letních měsíců jsme v Česku mnohdy zaskočeni vpády chladného oceánského vzduchu. Nad celou středomořskou oblastí se počasí naopak stabilizuje. Od konce června až do začátku září zůstává obloha většinou téměř bez mráčku. Tamější meteorologové mohou houfně odcestovat na dovolenou, neboť setrvačné předpovědi, »zítra očekáváme počasí stejné jako včera a dnes«, dosahují v tuto roční dobu vysoké úspěšnosti. V závislosti na konkrétní lokalitě vystupuje rtuť teploměru v odpoledních hodinách pravidelně na 25 až 31 stupňů Celsia během července a převážně mírně nad 30 stupňů během srpna. Nejtepleji (a nejdráže) bývá většinou krátce před polovinou srpna. Opožděný vrchol léta je způsoben velkou setrvačností moře. T o se na jaře a v létě velmi pozvolna ohřívá a nastřádaného tepla se jen neochotně zbavuje. V oda tedy bývá nejteplejší až počátkem září. Tou dobou se mohou objevovat první bouřky nad otevřeným mořem, neklamná známka blížícího se podzimu. Stačí, když nad jeho prohřátý povrch pronikne vzduch z rychleji se ochlazujících mírných šířek. V létě takové bouře nemohou vzniknout, neboť moře je ve srovnání s pevninou příliš chladné. Zatímco u nás se na podzim bouřky už téměř nevyskytují, na jihu se jejich sezona rozjíždí teprve až během podzimu. Našinec, který zamíří za sluníčkem k Jaderskému moři, ušetří na kratší cestě a snáze se vyvaruje klimatickému šoku z nadměrně hezkého počasí. To jadranské je totiž na rozdíl od výše popsaného středomořského počasí občas oživené vlivy z vyšších zeměpisných šířek, ale jen výjimečně natolik, aby dokázalo pokazit dovolenou. Padavý vítr zvaný bóra, který odhání od pobřeží teplou vodu, hrozí naštěstí především v chladné polovině roku. Je proslulý především v oblasti severoitalského Terstu. Bouřky se obvykle vytvářejí ve vnitrozemí, nad pobřeží mohou dosáhnout jen svým okrajem. Tlakové níže putující přes střední Evropu přisály několikrát během letošního léta od Sahary nezvykle horký vzduch a následné ochlazení doprovázely i hojnější bouřky. V září letní horka polevují a moře ještě zůstává teplé. Nastává čas pro příjemnou rekreaci (i pro peněženku). Jenže v některých výjimečných letech může být zejména oblast Istrie na několik dní postižená chladnými dešti. Sotva se živly uklidní, je tak akorát čas vrátit se domů. Riziko takto zkažené dovolené je velmi malé, ale v tuto pokročilejší roční dobu se už vyplatí konzultovat výlet s odborníky. Pravidelnější deště přicházejí až s blížící se zimou. Díky nim má dalmatská Crkvice snad největší roční úhrn srážek z celé Evropy. Inu, jak jinak to také může dopadnout, postupují-li vodou přesycené mraky z moře kolmo proti hornatému pobřeží.

Autor pracuje ve společnosti Meteopress