To není nadsázka – přesně tak lze přeložit do lidštiny požadavky školmistrů, kteří demonstrovali před vládou. A jejich tužby dokonce můžeme chápat a sympatizovat s nimi. Jediná potíž je v tom, že jsou splnitelné pouze tehdy, když vláda schrastí neomezené prostředky.
Toho lze dosíci několika způsoby: některý z učitelů geologie může například objevit vydatné ropné ložisko. Nebo může naše nezlomné vojsko anektovat Irák, až ho opustí poražení Američané. Nebo lze oříznout důchodcům penze na polovinu.
Pouhé škrtání v rozpočtech úřednických výhod a prebend, jakkoli potřebné, bohužel nestačí. Pokud ale chtějí mít vychovatelé dítek masivní platy, které si zaslouží a ze srdce jim je přeju, musí připustit to, co dnes nesnášejí: buď příliv kapitálu, a tedy kapitalismu do školství, nebo méně učitelů, kteří udělají víc práce. Nebo nejraději obojí.
Stát teď může školám přidat jen nepatrně, i když by nakrásně vláda po vzoru úspěšného Irska učinila ze vzdělání prioritu.
Onačejší ukazovátka a tlustší výplatnice obdrží učitelé jen tehdy, když do systému přitečou peníze odjinud, ze školného či z nadací. A když méně schopní odejdou. Heslo demonstrace by mělo tedy znít: Vpusťte peníze do škol! Vyhoďte špatné učitele!
