Poslední prezidentská debata před druhým kolem voleb. Vlevo Miloš Zeman, vpravo

Poslední prezidentská debata před druhým kolem voleb. Vlevo Miloš Zeman, vpravo Karel Schwarzenberg. (24. ledna 2013) | foto: Dan Materna, MAFRA

PŘEHLEDNĚ: Kampaní cloumaly dekrety, amnestie i výpady Klausových

  • 14
Dva týdny kampaně před druhým kolem volby na Hrad nečekaně povýšily na zásadní téma dekrety exprezidenta Edvarda Beneše. Zevrubně se řešila i rodina Karla Schwarzenberga. O něco méně amnestie či to, koho prezident nominuje do České národní banky. Redakce iDNES.cz sestavila přehled hlavních témat kampaně.

Když bylo 12. ledna jasné, že se do druhého kola souboje o Hrad dostali Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg, soupeři se hned vymezili a naznačili, jakým směrem by chtěli kampaň vést. "Miloš Zeman reprezentuje minulost, posledních deset až patnáct let," prohlásil Schwarzenberg. "Bude to klasický souboj mezi levicovým a pravicovým kandidátem," opáčil Zeman.

Ale kampani pak dominovala jiná témata. Redakce iDNES.cz vybrala sedm z nich, které považuje za nejsilnější. Vedle nich se řešilo třeba ještě to, jak se kandidáti staví ke školnému na VŠ, jak často by chodili na jednání vlády, či to, jaký vliv by měl na Zemana na Hradě bývalý šéfporadce Miroslav Šlouf a na Schwarzenberga ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

1. Poválečné dekrety prezidenta Edvarda Beneše

Svému soupeři nahrál sám Schwarzenberg, když se v televizní debatě nepřesně vyjádřil o poválečných dekretech prezidenta Beneše, které schválilo Národní shromáždění. Zeman pak téma vyhrotil, Schwarzenbergovi vytkl, že mluví jako "sudeťák", a ne jako český prezident, a téma žilo až do samotné volby.

"Benešovy dekrety neplatí dvacet let, poněvadž přijetím Listiny základních práv a svobod ústavy přestala platnost Benešových dekretů," řekl Schwarzenberg v Otázkách Václava Moravce. "Chtěl jsem vyjádřit, že Benešovy dekrety jsou už dnes překonány, že jsou právně vyhaslé," korigoval o den později svá slova, ale to už byl v kampani v defenzívě. Až později a zejména v druhé debatě u Moravce zaútočil i on silněji na Zemana, když mu vyčetl, že ho obviňoval i kvůli tomu, co o poválečném vysídlení sudetských Němců nikdy neřekl.

2. Útoky na Schwarzenbergovu rodinu, v hlavní roli Klausovi

Silnými přímluvci za Zemana se v kampani stali členové rodiny prezidenta Václava Klause. Sám Klaus řekl, že mu jde o to, aby se prezidentem stal člověk, který v zemi strávil celý život. Schwarzenbergova rodina po únoru 1948, když mu bylo 11 let, odešla do exilu. Dnešní ministr zahraničí se vrátil po listopadu 1989.

Ještě dál šel Klausův syn, který na Schwarzenberga zaútočil poukazem na to, že otec jeho manželky byl nacista. Livia Klausová zase v narážce na Theresu Schwarzenbergovou prohlásila, že si na Hradě neumí představit první dámu, která by neuměla česky. Téma použil i Zeman, jenž se však později omluvil soupeři za to, že informace, které použil, byly chybné. Tvrdil, že v rodovém sídle, kde pobývá jeho žena Theresa, dosud visí obrazy s hákovými kříži a hajlujícími lidmi. Hrad Hardegg totiž rodině Schwarzenbergovy manželky už bezmála tři sta let nepatří. (více o Zemanově omluvě najdete zde)

3. Spojení Klaus - Zeman a jejich opoziční smlouva

Schwarzenberg byl v kampani méně útočný. Nejsilněji Zemanovi vyčítal jeho úzké spojení s Klausem. "Uzavřeli spolu opoziční smlouvu a nic nespojuje v životě víc než společní kostlivci ve skříni," prohlásil předseda TOP 09 na Zemanovu adresu. Zvolení Zemana by podle něj znamenalo pokračování stejného systému vládnutí, jen "lehce růžově" nabarvené (více zde). Zeman a Klaus podle něj tvoří stejnou mocenskou skupinu a jde o to, jestli tato skupina dál bude zemi vládnout.

Zeman se bránil tím, že jeho styl byl vždy jiný než Václava Klause. "Lišili jsme se v názoru na čisté a špinavé peníze a samozřejmě se lišíme v názoru na Evropskou unii," řekl v rozhovoru pro iDNES.cz Zeman (najdete ho zde). Připomněl i jejich odlišné názory na kupónovou privatizaci a na Viktora Koženého. Opoziční smlouvu označil za běžnou dohodu o toleranci jeho menšinové vlády. Byla přitom napsána jako dlouhodobý kontrakt tak, že by se obě strany střídaly u moci podle toho, kdo by vyhrál volby a druhá strana by to tolerovala. Třetí strany by měly smůlu. Zatrhl to Zemanův nástupce Vladimír Špidla, který opoziční smlouvu odmítl.

4. Amnestie Václava Klause, kterou potvrdil i premiér Nečas

Kampaň se však přesto dotkla témat, která s reálnými pravomocemi prezidenta souvisejí. Proti Schwarzenbergovi využíval Zeman amnestii Václava Klause, kterou podepsal premiér Petr Nečas a vláda tak za ni převzala odpovědnost. "Je to feudální monarchistický přežitek," řekl Zeman.

Schwarzenberg, který v první reakci amnestii přivítal kvůli přeplněným věznicím, se od ní druhý den distancoval, když zjistil její rozsah. Při hlasování o nedůvěře vládě, které vyvolala ČSSD, pak opustil jednání Sněmovny a hlasování se nezúčastnil, aby se od amnestie distancoval. Nečas ho prý předem neinformoval, že hodlá amnestii podepsat a co všechno Klausův krok zahrnuje.

5. Koho by jmenovali do ČNB a navrhli do Ústavního soudu

V této věci je Zeman konkrétnější. Jasně řekl, koho by do bankovní rady ČNB vyslal. Vybral by si ekonoma a bývalého prezidentského kandidáta Jana Švejnara, exministra financí Jiřího Rusnoka a vybíral by si mezi ekonomy z odborářského prostředí. Zmínil například Martina Fassmana, experta ČMKOS. U Ústavního soudu, kde musí prezident získat souhlas Senátu se svými návrhy, potvrdil, že by znovu navrhl jeho předsedu Pavla Rychetského.

Schwarzenberg tak otevřený ohledně návrhů do bankovní rady nebyl. V průběhu kampaně jen opakoval, že by se poradil s renomovanými ekonomy, například s Miroslavem Zámečníkem.

6. Jaké změny ústavy by si představovali

Ve volební kampani se Schwarzenberg i Zeman vyjadřovali k tomu, jaké by si přáli změny ústavy. Přitom je třeba říci, že když se obě komory parlamentu shodnou na změně ústavy a schválí ji, prezident to na rozdíl od běžných zákonů nemůže ani zbrzdit svým vetem.

Schwarzenberg by navrhoval volit poslance většinovým způsobem, aby bylo snazší sestavování vlád, a Senát místo toho způsobem poměrným. Řekl také, že je nešťastný z velkého množství malých krajů. "Měli bychom respektovat historickou hranici Moravy," řekl Schwarzenberg. Jeho zmínka, kterou chtěl oslovit voliče na Moravě, ale dost zapadla. Zeman zopakoval svou dlouhodobou myšlenku, že voliči by měli při volbách do Sněmovny dostat šanci vybírat kandidáty z více stran (přečíst o tom si můžete zde).

7. Privatizace Mostecké uhelné společnosti

Za příklad špatného prodeje státního podílu za Zemanovy vlády označil Schwarzenberg v kampani to, jakým způsobem Zemanův kabinet naložil s akciemi v Mostecké uhelné společnosti. Švýcarská firma Investenergy, za níž byli skryti manažeři společnosti, zaplatila za 46 procent akcií 650 milionů korun. Od firmy Investenergy šlo zhruba 170 milionů korun na Gibraltar firmě lobbisty Pavla Musely blízkého tehdejšímu šéfovi poslanců ČSSD Stanislavu Grossovi.

Zeman se bránil tím, že na tuto věc je třeba se ptát Grosse. "Moje vláda měla dvě možnosti: buď prodat menšinové akcie na burze, anebo je prodat tomu, kdo za ně nabídne nejvíc. My jsme je prodali Appian Group, který nabídl o třicet procent víc, než byla burzovní cena," hájil se v kampani Zeman (více zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video