Státníci Evropské unie se chytnou za nos. Pochopí, že už dávno měli být k České republice zdvořilejší. S tak silným partnerem si nesmějí jen tak zahrávat a jeho podmínky musí splnit. Potom ho chtě nechtě pozvou dál, třebaže jeho kabát právě nevoní. U stolu evropské hojnosti si pak na ten divný odér nového stolovníka z Východu všichni nějak zvyknou.
Tady už sen končí. Zahradil může být po volbách ministrem zahraničí. Benešovy dekrety mohou zůstat v platnosti a čeští politici mohou účelově říkat, že jsou vyhaslé, a jindy se k nim mohou zase hrdě hlásit. Ale Evropská unie Českou republiku přijmout nemusí. To je realita.
Je možné, že čeští politici upřímně považují konfiskace majetku na základě národnosti a následné, často krvavé vyhánění celé jedné etnické menšiny za oprávněné. Třeba vzhledem k historickým okolnostem. Bohudík tento přístup žádné sympatizanty v zemích Evropské unie nemá.
Tam se tomu běžně říká genocida a historické okolnosti ani politická vina nějakého národa se u genocidy nepovažují za omluvu. Je možné, že to poslanec Zahradil neví? Třeba ne. Pro absurdní návrhy ODS, podle nichž máme požadovat od EU výslovné uznání Benešových dekretů, už je pak jen jedno vysvětlení: Jde o obyčejné nadbíhání mentalitě davu. Napřed mu namluví, že je ohrožen, a pak ho budou hrdinně bránit.
Dav nerozlišuje individuální vinu od kolektivní, politickou vinu od kriminální. Nemá soucit s lidmi, kteří trpěli a přišli o všechno, jestliže jsou cizí. Inteligentní cestu ke smíření a k odstranění křivd žádný dav nezná. Dav je souhrn všech nešťastných bytostí, které se shlukly ve společně sdíleném pocitu ohrožení. Je to ideální materiál pro manipulaci.
Naši politici nemohou zrušit Benešovy dekrety nikoli proto, že by to způsobilo chaos ve vlastnických vztazích. To lze vyřešit při dobrém jednání. Nemohou však zrušit Benešovy dekrety proto, že nemají odvahu přiznat společnou chybu a sdělit to upřímně svému národu. Nemají odvahu mluvit jako dospělí lidé k dospělým lidem. Děti, které ještě nemají sebevědomí ani dobré vychování, také nemohou přiznat chybu.
Opravdu chceme být ostrovem infantilního nacionalismu? Poslanec Zahradil si to asi přeje. Pak ovšem opravdu Evropskou unii k ničemu nepotřebujeme. A ona nás také ne.
