náhledy
V textilní továrně se kromě práce i spí. Třeba i mezi šicími stroji.
Autor: Zbyněk Hrbata
Dětská práce v Bangladéši zakázána. Realita je jiná. Aby rodiny přežily, musí pracovat i ti nejmladší.
Autor: Zbyněk Hrbata
Pracuje se sedm dní v týdnu. Výdělek je v přepočtu necelých 1600 korun měsíčně.
Autor: Zbyněk Hrbata
Ustlat si dělníci mohou přímo na špinavé chodbě.
Autor: Zbyněk Hrbata
Textilní továrny jsou často v domech, které byly projektovány na bydlení. Případně je někdo přistavěl na už tak zdevastované objekty. Stavby tak neustále pracují, praskliny jsou všude.
Autor: Zbyněk Hrbata
Jsme jako rodina, říkají někteří dělníci.
Autor: Zbyněk Hrbata
Šije se tu pro celý svět. Hlavně, že je to levné. Na to zákazníci v USA a v Evropě slyší.
Autor: Zbyněk Hrbata
V ruinách textilky v Savaru našli záchranáři a vojáci už přes 600 obětí. Majitel továrny poslal své dělníky do práce, přestože věděl, že objekt je ve špatném stavu.
Autor: Zbyněk Hrbata
Tyhle džíny už nikdo do Evropy nedoveze.
Autor: Zbyněk Hrbata
Naděje, že by se v troskách našli ještě přeživším, je nulová.
Autor: Zbyněk Hrbata
Ve zřícené továrně se šilo i pro polskou společnost Cropp. Její výrobky seženete i v Česku. Cena jedné košile představuje téměř polovinu měsíčního výdělku běžného zaměstnance bangladéšské textilky.
Autor: Zbyněk Hrbata
Záchranné práce ve zřícené továrně má na starost brigádní generál Azmal. Cizinci dostanou při návštěvě roušku proti zápachu a čokoládový dortík.
Autor: Zbyněk Hrbata