Primárně by mešity měly sloužit muslimům k modlitbám, jako duchovní místo, společenské a vzdělávací centrum. Stále častěji je však povstalci Talibanu v Afghánistánu využívají jako dobrý úkryt, kde lze bez povšimnutí uložit zbraně a v „pravou“ chvíli zaútočit.
Za posledních pár týdnů takto napadli povstalci Talibanu mezinárodní jednotky v Afghánistánu nejméně ve čtyřech případech, uvádí se v oficiální zprávě z velitelství ISAF. „Povstalci nyní velmi často operují v mešitách nebo v jejich blízkosti. Naše jednotky postupují v takovém případě velmi opatrně, aby nedošlo k poškození těchto významných míst,“ uvedla Jane Campbellová z velitelství mezinárodních sil.
Naposledy v úterý večer v provincii Paktika, kdy povstalci z mešity zaútočili ručními zbraněmi a střelami na patrolu afghánské armády a mezinárodních sil. V přestřelce bylo podle ISAF několik povstalců zabito a několik zadrženo. Při pozdějším leteckém úderu na pozice prchajících útočníků byla tlakovou vlnou poničena okna mešity. Uvnitř pak vládní oddíly objevily skrýš se samopaly, granáty, ručními střelami a povstalecký manuál pro výrobu improvizovaných výbušných zařízení.
Nejkrvavější měsíc - červen 2010Za celý uplynulý měsíc padlo v Afghánistánu 102 zahraničních vojáků, což dělá z června nejkrvavější měsíc od začátku invaze koncem roku 2001. Za nejhorší měsíc dosud platil loňský srpen, kdy zahynulo 77 vojáků. |
K podobným incidentům došlo předtím v provinciích Kundúz a Wardak. „Hledají vše, co je použitelné pro boj, včetně mešit. Kalkulují s tím, že spojenci budou mít větší respekt k duchovním místům a nebudou s takovou hrozbou počítat. Dělali to třeba i Palestinci,“ konstatuje politolog Tomáš Šmíd, který se zabývá problematikou asymetrických hrozeb.
Nebezpečí může číhat všude
Taliban vede zcela nekonvenční styl boje. Často velmi krutý. Už to nejsou jen vousáči v šátcích s protitankovými střelami na rameni. Používají i sofistikovanější zbraně a způsoby, jak koaličním silám zasadit tvrdý úder. Používají mobilní telefony, laptopy a v souhrnu investovali velkou sumu peněz do mnoha terénních motocyklů pro rychlé přesuny.
Zatímco před pěti lety měli povstalci „v oblibě“ odpalovat nastražené nálože například pomocí dálkového zamykání automobilu, situace se postupně mění a Taliban hledá stále nové způsoby boje.
Na rušných silnicích ve městech povstalci využívali a využívají osvědčený sebevražedný model. V hustém provozu vojenská vozidla kličkují mezi desítkami osobních i nákladních automobilů, lidmi na kolech i oslech a nejrůznějšími povozy často vysokou rychlostí.
Atentátník v autě nacpaném výbušninami a s odpalovačem v ruce si pak v protisměru jen vybírá. V „pravou“ chvíli jen stočí volant, nabourá do vojenského vozidla a při nárazu odpálí nálož.
„Nepřítel ví, že technologicky i organizačně, i kvůli svému kulturnímu pozadí, není schopen čelit klasickým způsobem koaličním silám. Proto hledá cesty, jak efektivně vést boj. Je to asymetrická hrozba. Nástražné výbušné systémy na konvoje, na pohybující se cíle, sebevražedné útoky, atentáty, únosy. Všechno, co je definovatelné jako asymetrické vedení války,“ říká ze svých zkušeností z bojových misí v Afghánistánu bývalý velitel elitní 601. skupiny speciálních sil Milan Kovanda.
Dětští nosiči munice a zbraní
O vynalézavosti povstalců svědčí řada případů. Mezi nevybíravé metody boje patří například ukrývání nástražných výbušných zařízení do mrtvol. V roce 2007 mezinárodní jednotky zaznamenaly sérii těchto útoků namířených především proti civilistům v provincii Kandahár.
Násilí neustále rostePočet útoků povstalců na zahraniční a vládní jednotky a především na civilisty neustále roste. Podle nedávné zprávy Pentagonu vzrostlo násilí od února 2009 do letošního března o 87 procent. Svůj podíl má na tom podle analytiků i rozsáhlá ofenzíva spojenců proti Talibanu z počátku roku. Zajímavé přitom je, že přes 80 procent Afghánců podle průzkumů považuje bezpečnostní situaci za lepší až dobrou. |
Scénář byl vždy stejný. Místní lidé objevili lidské tělo s useknutou hlavou. Když tělem pohnuli, uvnitř ukrytá nálož explodovala. Následky byly většinou tragické.
K relativně volnému pohybu často povstalci využívají přestrojení za ženy. V tradičních dlouhých burkách se pak mohou i se zbraněmi vcelku nekontrolovaně dostat, kam potřebují. V ženském přestrojení před časem afghánští vojáci dopadli dokonce jednoho z polních velitelů Talibanu, který tak prchal z obklíčené oblasti.
Posledním „hitem“ jsou pak zase najatí dětští pomocníci. Bojovníkům nosí za peníze zbraně, nášlapné miny i granáty. Taliban spoléhá na to, že koaliční vojáci nebudou po dětech, často i pětiletých, střílet.
Velmi oblíbeným způsobem je také útok z malých děr vyhloubených do stěn vesnických stavení. Palbou otvorem jen o něco větším než hlaveň pušky dovedou povstalci procházející patrolu zaručeně překvapit a zaměstnat na dost dlouhou dobu.
Klasika - vystřel a uteč
Některé způsoby boje se u povstalců stávají doslova klasikou. Poslední zkušenosti britských vojáků nasazených na jihu Afghánistánu ukazují, že obligátní způsob boje „vystřel a uteč“ stále platí.
V poslední době ale bojovníci Talibanu útočí na vojáky z větší dálky. Jejich útoky navíc nejsou koordinované po skupinách, ale jsou to spíše akce jednotlivců. Vypálí několik dávek a pak se snaží zmizet. Pokaždé se povstalci snaží vybrat vhodné místo pro útok.
Podle analytiků ale povstalci postupně zjišťují, že daleko větší dopad na morálku a psychiku mezinárodního společenství mají útoky jako sebevražedné atentáty, únosy a nástražné výbušné systémy.
Například podle Antonia Giustozziho, který přes deset let píše o Afghánistánu a podnikl řadu rozhovorů i se členy Talibanu, si povstalci „vypůjčili“ taktiku a řadu praktik z Iráku. Podle něj už dávno nejde o klasické povstání, záměrem je udržet spojenecké jednotky uvnitř země a postupně je vysílit.
