Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak svět poprvé spatřil neutron

  11:21aktualizováno  11:21
Jaderné elektrárny, jaderné hlavice. Ale ať už atom slouží nebo hrozí, tu obrovskou energii z něj uvolňují stejné šémy - neutrony. Jejich objev právě slaví sedmdesátiny. První, kdo se "podíval" do sídla neutronů, atomového jádra, byl v ŠAnglii působící Novozélanďan Ernest Rutherford.

Rok po první světové válce totiž zjistil, že jádro dusíku po srážce s jádrem hélia uvolní dosud neznámou částici, kterou nazval proton. Tím odpověděl na otázku, z čeho jádro vlastně je.

Jméno měl dřív, než byl objeven
Jenže nastal problém: hmotnost dusíkového jádra odpovídala čtrnácti protonům, gale jeho náboj jen sedmi protonům! Rutherford už tehdy jasnozřivě usoudil, že každé jádro musí kromě protonů obsahovat ještě další druh částic stejné hmotnosti, ale bez náboje. Dokonce pro ně vymyslel jméno - neutrony. Zbývala jen maličkost: dokázat to.

První se k tomu v roce 1930 přiblížil německý fyzik Walter Bothe. Při ozařování lehkého prvku berylia jádry helia dostal radioaktivní záření, které pronikalo hmotou mnohem víc než dosud známé druhy. K témuž pak o rok později došli Francouzi Irene a Fréderic Joliot-Curieovi a nezávisle na nich i Maurice de Broglie.

Zjistili sice,  že záření neobsahuje nabité částice, ale považovali je za silnější "mutaci" už známého elektromagnetického záření gama. Tytéž pokusy pak provedl i James Chadwick v Cambridgi, avšak nespokojil se s nimi. Nechal neznámé záření narážet do jader dusíku a (na drahách zviditelněných principem tryskáče na obloze) měřil délku jejich postrčení po srážce. Vyšla mu několikrát delší, než kdyby šlo o zesílené gama záření.

Chadwick tedy v tu chvíli věděl, že neznámé záření je elektricky neutrální, že se skládá z částic a že vychází z atomových jader. Přesto kdoví, jak by to dopadlo, kdyby jeho šéfem a učitelem nebyl zmíněný Ernest Rutherford! Neutrony tak symbolicky objevil žák člověka, který jejich existenci předpověděl.

Objev neutronů přinesl Nobelovu cenu
27. února 1932 Chadwick svůj objev neutronů publikuje, tři roky nato za něj dostává Nobelovu cenu.

Poznání neutronů přineslo zásadní přelom v jaderném výzkumu. Do tehdy známé radioaktivní částice (protony, jádra helia) totiž mají kladný náboj, takže je stejně nabitá jádra prvků odpuzují.

Neutrony žádný náboj nenesou, a proto do jader pronikají bez odporu. Vědci si to brzo uvědomili a začali jimi bombardovat všechny známé prvky. Když došli k uranu, zjistili, že se účinkem neutronů štěpí a uvolňuje přitom obrovské množství energie.

V roce 1942 byl v USA spuštěn první jaderný reaktor, o tři roky později tamtéž vybuchla první jaderná puma. V roce 1956 začala v tehdejším SSSR pracovat první jaderná elektrárna. Všechno díky neutronům.

Autoři:


Hlavní zprávy

Nejčtenější



Další z rubriky

V Německu se srazil vrtulník s letadlem, zahynuli nejméně čtyři lidé

U německého města Philippsburg se srazilo malé letadlo s vrtulníkem záchranářů....

Nejméně čtyři životy si v Německu vyžádala srážka malého letadla s vrtulníkem. Nehoda se stala v úterý u města...

Po erupci japonské sopky je jeden mrtvý, další lidi zranily létající kameny

Okolí sopky pokryla vrstva černého prachu. (23. ledna 2018)

Erupce sopky na japonském ostrově Honšú a následná lavina u lyžařského střediska u města Kusacu zabila jednoho člověka....

Je tu Kevin v teniskách. Německý student málem svrhl Merkelovou

Předseda německých Mladých socialistů Kevin Kühnert. (7. prosince 2017)

Kariéru německé kancléřky skoro ukončil politický panic, šéf mladých v SPD. Je mu jen 28 let. V džínách a košili...

Najdete na iDNES.cz