Rezavá branka se otevírá a vstupujeme na chatrný rošt vedoucí nad rozměrnými betonovými bazény. Dole pode mnou jsou stovky menších i větších krokodýlů. Některým vykukují z vody jen oči a nozdry, jiní se legračně procházejí na svých vytrčených nohách, další kamsi zkameněle zírají.
Stačil by neopatrný krok a hned by oživli. Zapínám nahrávací zařízení a snažím se zachytit nějaký zvuk, ale marně. Moji průvodci bombardují krokodýly drobnými kamínky a snaží se je vyprovokovat k reakci. Jakákoliv snaha je ale zbytečná. Jak se ukazuje, krokodýl je tvor zcela nerozhlasový. Nakonec, nechovají je zde kvůli mým reportážím, ale pro jejich cennou kůži.
"Většina našich krokodýlů není starších než tři roky, právě tehdy je jejich kůže nejkvalitnější," říká pracovník farmy Nuredin a nepokrytě přiznává jediný důvod, proč zde tyto vodní plazy chovají.
Za jeden jediný čtvereční centimetr krokodýlí kůže utrží necelých šest dolarů, tedy asi sto korun. Průměrný jatečný krokodýl přitom dosahuje délky kolem tří metrů. Tady, v největší etiopské krokodýlí farmě, mají podobných zvířat přes čtyři tisíce. Chovají je rozdělené v sádkách, od těch nejstarších a největších až po úplná krokodýlí mimina.
"Všichni naši krokodýli pocházejí z nedalekého jezera Chamo, naši lovci vyhledávají na jeho břehu místa, kde snesla samice krokodýla vejce. Potom je označí a pravidelně kontrolují. Trvá to 84 až 96 dní, než se z vajec vylíhnou malí krokodýli. Ty naši lidé odchytí a přenesou k nám na farmu," říká Daniel, jeden z rangerů.
. ZÁPISNÍK ZAHRANIČNÍCH ZPRAVODAJŮ
Sobota: Neděle: Audiozáznamy a přepisy všech reportáží naleznete na www.radiozurnal.cz |
Tuto sobotu a neděli od 10:05 (repríza ve 22:10) na Radiožurnálu:Druhý den spolu s ním mířím na jezero Chamo, obří vodní plochu, jejíž protější břeh je v nedohlednu. Spolu se sousedním jezerem Abaya je součástí jezer Velkého afrického příkopu. Chci vidět krokodýly v jejich přirozeném prostředí a tady jich prý žije dost a dost.
Strážce vyzbrojený stařičkou puškou ještě zkontroluje mé povolení ke vstupu do národního parku a vyplouváme. Po chvíli přijíždíme k místu s poněkud zavádějícím názvem: Crocodille Market, tedy Krokodýlí trh. Svoje jméno dostalo podle velkého množství těchto plazů, kteří se vystavují na bažinaté pláži. Na tomto jednom jediném místě jich jsou desítky. Jsou všude kolem nás.
"Zdejší krokodýli jsou opravdoví obři, běžně dorůstají délky až sedmi metrů," tvrdí průvodce a ukazuje na několik skutečně velkých zvířat ležících na nedalekém břehu. Ve volné přírodě krokodýli nejen dorůstají do úctyhodné délky, ale dožívají se i podstatně delšího věku než zvířata chovaná na farmě: běžně žijí osmdesát, ale i sto dvacet let.
Hluk těsně proplouvajícího člunu zvířata nijak nevyvádí z míry. Jen tu a tam některý z nich zapluje pod vodní hladinu. Většina se ale dál povaluje na břehu jezera. Mezi nimi nevzrušeně procházejí plameňáci, v těsné blízkosti funí skupinka hrochů.
Oblohu nad jezerem přikrývají těžké temné mraky. Fouká silný vítr, který na hladině zvedá nečekaně vysoké vlny. Vratký člun se kolébá ze strany na stranu a hrozí převrhnutím. Lodník velí k návratu. Určitě totiž zná staré africké přísloví, které praví: "Teprve až přeplaveš řeku, můžeš říkat, že krokodýl má na hlavě hrbolek."
