Bez stromečku nejsou Vánoce. Nejhorší variantou je umělý stromek z daleké Číny. Dokonalé živé stromečky, které se prodávají na každém rohu, ale také nejsou k přírodě moc přátelské. Často se totiž pěstují na farmách, kde je silně hnojí a chemicky ošetřují, aby vyrostly do dokonalosti.
"Nejčastěji se k nám dovážejí z dánských farem, které se na pěstování vánočních stromků specializují. Pokud procestují půl Evropy, není to zrovna nejlepší volba," upozorňuje Martin Koubek z české pobočky organizace Forest Stewardship Council (FSC).
Bio stromeček neexistuje, ekologické stromečky ale mají svůj certifikát FSC.
"FSC certifikát u vánočních stromků je zárukou toho, že mají legální původ a jejich vypěstování bylo šetrné vůči přírodě. Tedy nebyly získány například při holoseči," dodává Koubek.
Dobré je, když certifikovaný stromek vypěstují v regionu vašeho bydliště, protože doprava životní prostředí zatěžuje také.
Stromky se prodávají většinou individuálně u pěstitelů a stojí od 80 korun do 200 korun (třímetrový strom). Vyjdou tedy levněji, než jejich dokonalá konkurence, která se prodává na každém rohu.
Další variantou je koupě jedličky bělokoré v květináči. Ročně se u nás nakoupí milion stromků, které se po Vánocích stávají odpadem. Stromek v kontejneru ale zůstává i na další roky.
Jedlička v květináči se dá sehnat třeba v Ekologické poradně Veronica v Brně nebo v blízkém Tišnově. Má asi 40 až 50 centimetrů a lidé za ni zaplatí 80 korun. Na jaře je možné ji vrátit do lesů v okolí Brna při společné výsadbě.
"Na jiných místech republiky se prodej jedliček také zkoušel, ale neujal se, a to ani v Praze, odkud se nám letos ozývá hodně zájemců," uvedla Olga Krejčířová z brněnské Veroniky. - čtěte také Češi se vracejí ke stromkům v květináči. Umělé nejsou ekologické
Nad dárky přemýšlejte
Bez dárků by bylo na Štědrý den smutno, I tady ekologové nabízejí šetrnější varianty. Pokud dárci opravdu záleží na tom, co daruje, měl by se především zamyslet nad tím, odkud věc pochází, z čeho je vyrobená, jak dlouho vydrží a zda půjde recyklovat, vzkazují.
"Důležité je také si uvědomit, jaká byla použita technologie výroby, a to nejen vzhledem k životnímu prostředí, ale i třeba k pracovním podmínkám výrobců-dělníků," dodala Krejčířová z Veroniky.
Odborníci se navíc shodují na tom, že nejdůležitější je vzdálenost. "Měli bychom si zjistit, zda něco podobného můžeme koupit z domácí produkce," dodala Krejčířová.
V kurzu jsou nemateriální dárky. Pod stromečkem mohou blízcí najít i kus lesa nebo deštného pralesa. Šetrné jsou i permanentky či poukázky do divadla, do kina, na masáže, na výlety na koních, putování za vínem či výlety po Baťově kanálu a řekách. Darováním kilometrické banky na vlak podpoříte přírodě šetrnější cestování. Potěší i ruční výrobky z chráněných dílen.
Dětem je pak dobré vybrat kvalitní hračku. I hračky mají svůj certifikát, který zaručuje, že neobsahují nebezpečné látky, jsou zdravotně nezávadné a mechanicky bezpečné. Jsou značené známkami Bezpečné značky nebo Bezpečná a kvalitní hračka. "Toto označení ale najdeme u velmi mála hraček, a tak je důležité, aby rodiče byli při nákupu hraček obezřetní," doporučuje Kamil Repeš ze sdružení Arnika.
Pozornost by lidé měli věnovat i značce "CE". Tato značka pro shodu s evropskými směrnicemi (Conformité Européenne) není dostatečně chráněna proti zneužití a může být zaměněna s označením pro zboží z Číny (China Export). Odborníci proto doporučují dát přednost přírodním materiálům, jako je například dřevo.
Bio balení? Jde to
Jak zabalit a nezdevastovat přírodu? Podle Hany Kovaříkové z olomouckého Hnutí Duha je nejlepší nebalit vůbec. Jen těžko se ale někdo vzdá momentu překvapení. Balení do přečtených novin taky není nejlepším tipem, někdo to může na Vánoce vzít jako cynismus. Pokud má tedy dárek dostat opravdový bio kabát, tak co nejmenší a s co nejméně ozdobami.
"Obrovské mašle a kytky z plastu nejsou k přírodě šetrné, stejně jako hodně barevné papíry s potiskem, které mohou být barveny barvami s těžkými kovy. Nešetrné jsou také hliníkové papíry a papíry kombinované s plastem - poznají se tak, že jsou těžce pokrčitelné a mají obvykle jednu stranu lesklou," vysvětlila Kovaříková.
Pokud dárek nemá zničit romantiku Vánoc, je nejlepší využít recyklovaný papír. "Recyklovaný balící papír se dá vymalovat nebo potisknout," radí Milan Havel z pražského sdružení Arnika. Vynalézaví lidé mohou zabalit dárek i do košíku, sklenice, látkového pytlíku. Tato balení dárků jsou možná náročnější na čas a vyžadují jistou úroveň kreativity, nicméně za bio balení ušetříte. Role lesklého vánočního papíru stojí asi 20 až 30 korun. Recyklovaný balící papír mnohem méně.
Pokud se lidé nedokáží obejít bez klasického vánočního papíru, je možné jej složit a schovat na další Vánoce či jinou příležitost. "Poslední možností je vánoční papír recyklovat. Vánoční papíry obsahují kvalitní buničinu, která má dlouhá vlákna s dobrými vlastnostmi a o kterou mají papírny zájem," uzavřel Havel. Dobré jsou i dárkové tašky, které kolují v rodinách i několik let.
Bio hostina a cukroví
Není nic jednoduššího, než si napéct si vánoční bio cukroví. Lidé se přitom nemusí vzdávat svých oblíbených vanilkových rohlíčků, včelích úlků nebo pracen. Stačí jen vyměnit běžné přísady za ty s označením bio. Sehnat se dají v každém obchodě se zdravou výživou, ale i v supermarketech.
Ale pozor, ze zdravých i méně zdravých surovin se přibírá stejně. I když jsou přísady zdravější a kvalitnější, dietnější rozhodně nebudou. A hospodyňky vyjde tato položka dráže. U mléka jde o rozdíl jen několika korun, za máslo se ale platí dvakrát tolik a ještě dražší jsou vejce.
Cukrovím to ale nekončí. Ekologická hostina se vším všudy? Orientujte se opět na domácí trh - na vánočním stole by měly být výrobky domácí produkce. "Lepší je víno z Moravy než bio víno z jižní Afriky. V Hostětíně se například vyrábějí lahodné bio mošty a sušené ovoce, pít můžeme bylinný čaj z Bílých Karpat, které se už dají sehnat na různých trzích a biojarmarcích," radí Krejčířová.
A co odpolední káva a mlsání čokolády? "Radím preferování výrobků Fair Trade. Prostě zaplatit prvotním pěstitelům tolik, kolik si zaslouží. Pak už člověk nemusí přispívat na charitu v jejich oblasti," dodává.
Kapr z Třeboně
Kapr by na štědrovečerní tabuli neměl chybět. Ani bio kapr zatím neexistuje, dobrou variantou jsou ale české ryby. "Český kapr je chovaný tradičním způsobem a krmený obilím, do rybníků je často přidáváno vápno či vápenec, voda se v rybnících často mění, rybníky se loví a přepouštějí," vysvětluje Marie Pacovská z Českého nadačního fondu pro vydru.
Ryby se dají zakoupit i u soukromníků či místních rybářských svazů. Cena tradičního kapra se na Třeboňsku pohybuje kolem 60 až 70 korun za kilo, jinde do 90 korun.
"Tradiční kapr či jiná česká ryba je dobrou volbou na štědrovečerní stůl. Velké množství ryb chovaných v Čechách se vyváží do zahraničí, protože je po nich malá poptávka. Rybí maso je přitom zdravé a chutné a při porovnání například s masem kuřecím je mnohonásobně kvalitnější," dodala Pacovská.
