Jak se rodí v zákulisí prezident

  • 134
Jméno populárního hokejisty či slavné zpěvačky čas od času zazní na vyjednávání o budoucím prezidentovi. Prý v legraci. Ale jak vlastně vypadá hledání kandidátů? Je pátek krátce před devátou hodinou ranní a v kanceláři premiéra Vladimíra Špidly na Úřadu vlády sedí devět mužů. Místností se nese vůně čerstvé kávy a pečiva na stole leží seznam několika jmen.

Právě probíhá schůzka vyjednávacích týmů ČSSD, lidovců a unionistů, kteří se po dvou neúspěšných volbách hlavy státu snaží najít průchozího kandidáta pro volbu třetí.

Jednání, kde mají hlavní slovo předsedové vládních stran, kromě Špidly i Cyril Svoboda a Petr Mareš, končí za několik desítek minut. Před novináři jeho účastníci úzkostlivě tají výsledek, přesto už je jasno: favority jsou Helena Illnerová, Ivan Wilhelm a Pavel Klener.

"Vypadá to vlastně jako takový manažerský brainstorming. Tedy, všichni sedíme kolem stolu a říkáme jména, která nás napadnou a která si přineseme na schůzku," popisuje průběh takové debaty jeden vyjednavačů, unionista Jan Hadrava.

Každá strana navrhuje své "koně": od sociálních demokratů padají jména senátorů a odborářů Richarda Falbra a Milana Štěcha. Jeden z představitelů ČSSD (účastníci nechtějí prozradit, kdo koho navrhoval) nabízel jméno ministra spravedlnosti Pavla Rychetského.

Lidovci zase chvíli prosazují Tomáše Halíka a unionisté Ivana Wilhelma. Padne však i jméno světoznámého hokejisty a slavné zpěvačky. "Ale to je spíš legrace," dodává místopředseda lidovců a účastník schůzky Jan Kasal.

Nikdo z oslovených vyjednavačů o prezidentovi raději nechtěl prozradit, o kterého hokejistu a zpěvačku šlo. Podle senátora Hadravy se probírá jméno po jméně a zjišťuje se, zda by ten či onen měl šanci projít v poslaneckých klubech vládních stran.

I když jde o vážnou věc, jednání o prezidentovi je až podezřele klidné. "Není to nic, na co byl člověk zvyklý, když se jednalo například v dobách Klausových vlád. Nebouchá se do stolu ani nikdo uraženě neodchází," říká další vyjednavač.

Hledání průchozího kandidáta pro třetí prezidentskou volbu připomíná zoufalý pokus o nemožné. Proč se o to vlastně předsedové vládních stran tak usilovně snaží? Jedním z důvodů je strach z Václava Klause. Při obou předchozích volbách dostal nejvíce hlasů a má velkou šanci uspět i v přímé volbě. Klaus je nepřijatelný především pro premiéra Špidlu.

Druhým důvodem je obava z přímé volby jako takové. A také z hádek kolem toho, jak má přímá volba vypadat. "V politických kruzích se říká: Musíme to udělat my, co když si lidé v přímé volbě zvolí Vondráčkovou nebo Gotta. Od kolegů i z jiných stran tak zaznívá názor: Toto přece nemůžeme občanům svěřit, ještě na to nejsou zralí," říká například jeden z propagátorů přímé volby, poslanec za ČSSD Jozef Kubinyi. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video