Můj kamarád Dave, Američan a otec dítěte, chtěl být ze všech sil nápomocen, jenže přesně ve chvíli, kdy se mezi nohama jeho milé ženy objevila hlavička kýženého potomka, musel jít čúrat. Neodkladně!
A česky se na cestu nemocničním labyrintem vyptat nedokázal. Pročež nastávající matka poskytla nezbytný tlumočnický výkon a pak zdárně porodila ve chvíli, kdy stál Dave rozkročený před nemocničním pisoárem a úlevně močil. Soudě podle tohoto příběhu toho musí žena rodící milionáře zvládnout víc, než kdyby přiváděla na svět Antonína Zápotockého.
Když se Dave vrátil ze záchodu, utíral jsem právě jeho ženě zrosené čelo a malý milionář vřískal, jako by ho na nože brali. Venku, pod otevřenými okny porodnice, skvěl se park v plném květu a skupinka romských mládežníků túrovala na starém magneťáku DJ Boba. Reflektory porodního sálu sálaly o sto šest… a když si to tak celé ještě dnes vybavím, mám pocit, že to byla scenérie hodná příchodu nového českého bohatce.
Moje matka kdysi v daleko skromnějších podmínkách také rodila milionáře, jenže o tom nic nevěděla. Kulisy onoho úkonu byly tudíž prostinké: zima, chlév, zhluboka dýchající tažná zvířata… a k tomu blažený úsměv na její tváři. Bodejť by ne, když se domnívala, že rodí jen průměrně nadaného fotbalového útočníka, kterých je jako šišek v borovém háji.
Asi vás nepřekvapí, že jsem se později musel jako milionář narodit ještě jednou, úplně sám… a stalo se to takhle:
Ležím doma na pohovce, zatímco ulicí se plazí parný srpen. Jsem skoro nahý, ale přesto se potím jak mula. Můj mozkomíšní mok má takovou hustotu, že v něm jediná náhodná myšlenka uvízne, zastaví se a zůstane strnulá jako včela zatavená v jantaru. A právě díky tomu mám jedinečnou příležitost dobře si tu myšlenku prohlédnout. Otáčím ji ze všech stran, pozorně zkoumám všechny její fasety a ejhle! Náhle vidím naprosto jasně, že tahle myšlenka ze mě učiní milionáře.
Pocítím jakési zvláštní zachvění a poté mnou – téměř bolestivě – projede jako vodní lyžař moment prozření. Vykulím oči do letního dne, můj dech se zrychlí, křečovitě sevřu opěradlo pohovky a prudce se posadím. Vstanu… a od té chvíle jde už dál všechno jako po drátkách. Pár roků, které od té doby dodneška uplynuly, jeví se mi jako mávnutí šachovnicovým praporkem a já bych vám neměl zůstat dlužen, co je na mém milionářském coming outu asi nejzajímavější: totiž tu klíčovou myšlenku.
Inu, napadlo mě, že bude dobré vydělat nějaké pořádné peníze, pak za ně postavit činžovní dům a dál už žít jen z pronajímání bytů čili z rentičky, která by neměla dělat méně než půldruha milionu ročně.
A tak jsem vyskočil z divanu a do tří měsíců vydal básnickou sbírku v Lisabonu žijícího básníka Františka Listopada. Ta knížka se jmenovala Final rondi… a já v tom posledním kole najednou předbíhal jednoho soka za druhým, až jsem se krátce před cílem k vlastnímu údivu ocitl v čele celého pestrého pelotonu.
Ejhle, zrodil se milionář!
. kdo je Martin ReinerMartin Reiner (1964) se narodil a žije v Brně. Někdejší vydavatel (mimo jiné knih Michala Viewegha), dnes rentiér a spisovatel. Publikoval sedm knih a v letošním roce vyjde jeho nový román Lucka a já. Vydával časopis Neon (označovaný konkurencí za literární Playboy), organizoval festival Poezie bez hranic a přivedl do Česka slam poetry. Problematice milionářství se až dosud systematicky nevěnoval. Více se dozvíte na adrese www.martinreiner.cz. |
