Po rozpuštění Sněmovny by Rusnokovy návrhy schvaloval oranžový Senát

Pokud se příští týden rozpustí Poslanecká sněmovna, otevírá se levici zajímavá možnost. Návrhy vlády Jiřího Rusnoka by při neexistenci Sněmovny schvaloval Senát jako dočasná zákonná opatření do ustavení nové Sněmovny. Podepisovali by je Milan Štěch, Miloš Zeman a Jiří Rusnok, tedy šéf Senátu, prezident a sám premiér.

Po rozpuštění Sněmovny může Rusnok vládnout zákonnými opatřeními, která by schvaloval Senát a podepisovala trojice Milan Štěch, Miloš Zeman a Jiří Rusnok. | foto:  Michal Šula, MAFRA

Zákonná opatření by tedy vznikala plně pod kontrolou levice. Navrhovala by je mohla vláda navržená levicovým prezidentem a schvaloval Senát, v němž má ČSSD absolutní většinu. Zákonná opatření by platila minimálně do doby, než bude po volbách ustavena nová Poslanecká sněmovna. Ta by zákonná opatření mohla potvrdit, nebo také odmítnout.

Co říká ústava

Článek 33
(1) Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona.
(2) Senátu však nepřísluší přijímat zákonné opatření ve věcech Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona a mezinárodních smluv podle čl. 10.
(3) Zákonné opatření může Senátu navrhnout jen vláda.
(4) Zákonné opatření Senátu podepisuje předseda Senátu, prezident republiky a předseda vlády; vyhlašuje se stejně jako zákony.
(5) Zákonné opatření Senátu musí být schváleno Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi. Neschválí-li je Poslanecká sněmovna, pozbývá další platnosti.

Premiér Rusnok v úterý nevyloučil možnost, že po rozpuštění Sněmovny bude muset Senát přijímat zákonná opatření na návrh jeho vlády, pokud bude nezbytné schválit nějakou důležitou normu.

Rusnok ale po schůzce se šéfem Senátu Milanem Štěchem v Kramářově vile řekl, že by se to mělo dít ve výjimečných případech a že vláda by neexistenci Sněmovny určitě nezneužívala.

"Vyloučit to nelze, doba je velmi dynamická," uvedl předseda vlády. Poslanci budou o rozpuštění dolní komory hlasovat příští úterý poté, co vláda ve Sněmovně nezískala důvěru.

Premiér řekl, že přijímání zákonných opatření bude s předsedou horní komory parlamentu Štěchem koordinovat a zřídí "rychlou informační linku".

Štěch řekl, že Senát bude mít snahu co nejrychleji projednat a schválit zákony, které buď v minulých dnech schválili nebo ještě do rozpuštění Sněmovny schválí poslanci. Jde především o doprovodné zákony k občanskému zákoníku, tak aby mohl platit od příštího roku.

"Není pravda, že když bude Sněmovna rozpuštěna, tak ty zákony padají pod stůl. Senát má třicet dnů, během nichž je může projednat," zdůraznil Štěch. Jen v případě, že by Senát zákony odmítl nebo vrátil kvůli chybám, nemohli by už jeho veto poslanci přehlasovat, pokud bude Sněmovna rozpuštěna.

Někteří politici si proto začali pohrávat s myšlenkou, že sice odhlasují rozpuštění Sněmovny, ale pokusí se s prezidentem Milošem Zemanem domluvit, aby to podepsal až později a případné veto Senátu mohli poslanci ještě přehlasovat. Politici o tom chtějí jednat se Zemanem. Pokud by ale tato varianta zvítězila, znamenalo by to nejspíš i posunutí termínu voleb. Nejčastěji se přitom zatím mluví o termínu 18. a 19. října. Volby se mají podle ústavy konat do šedesáti dnů od rozpuštění Sněmovny. Politici přitom těchto 60 dnů počítají až od Zemanova podpisu rozhodnutí poslanců, že se sami "rozpustí a vypustí".