K velkému kroku se 56letá Pépinová odhodlala po tom, co se z domova odstěhovaly dvě z jejích čtyř dětí. „Najednou jsme měli prázdný pokoj. Rozhodli jsme se, že ho chceme poskytnout mladým uprchlíkům,“ popsala serveru The Guardian. Sama si ale nevěděla rady.
O pomoc proto požádala organizaci Jesuit Refugee Service. Podle svých slov se nechtěla unáhlit. Domů si proto nejprve pozvala ředitele francouzské pobočky organizace a prodiskutovala s ním všechny náležitosti poskytování ubytování uprchlíkům.
O devět měsíců později už v pokoji není prázdno. Aktuálně zde bydlí 26letý Syřan Ghajt. Před ním to byl Abdulláh z Afghánistánu a Ali z Íránu. Ubytování mají jen krátkodobě. Jesuit Refugee Service totiž poskytuje dočasné přístřeší nejvíce na pět týdnů po příjezdu. Řeší tak akutní nedostatek ubytovacích prostor pro uprchlíky ve Francii. Nárok na ubytování přitom mají žadatelé o azyl daný francouzskými zákony.
„Oceňuji fakt, že tady respektují mojí minulost,“ pochvaluje si soužití s francouzskou rodinou Ghajt. V rámci programu Jesuit Refugee Service pravidelně navštěvuje také výuku francouzštiny. Za pár týdnů už se dokázal naučit základy běžné komunikace.
Podle Pépinové je přijetí uprchlíků do rodin nejefektivnější cestou, jak se mohou integrovat do společnosti. „To mě na tom uspokojuje. Je to cesta, jak v malém měřítku napomoci řešení problému, který Francie má s integrací uprchlíků,“ myslí si žena.
