Minulý pátek vypukla vážná diplomatický roztržka poté, co byl z Kuby vyhoštěn senátor Karel Schwarzenberg, v úterý byla "kubánská otázka" jedním z klíčových bodů madridských jednání ministra zahraničí Cyrila Svobody - ČR se snaží prosadit znovuzavedení diplomatických sankcí vůči Havaně.
"Zopakovali jsme, že to, jak se chová Kuba, nemůže zůstat bez odezvy," prohlásil šéf české diplomacie po jednání se španělským ministrem zahraničí Miquelem Moratinosem. "Česká republika trvá na tom, že nějaká opatření musí být udělána," dodal.
Právě Španělsko zastává v rámci EU vůči Kubě nejsmířlivější postoj a nabádá k jednání s režimem Fidela Castra. Naproti tomu Česká republika opakuje, že EU by měla mít mnohem tvrdší přístup, a snaží se proto "prolobbovat" znovuzavedení sankcí - Španělsko bylo ovšem až dosud proti.
Mluvčí ministerstva zahraničí Manuel Cacho v úterý po jednání odmítl odpovědět na otázku, zda by Španělsko mohlo uvažovat o změně své pozice - což, přeloženo z jazyka diplomatů, znamená: spíše ne.
Pro Castrův režim je Praha lokajem USA
"Podrývání" kubánského režimu se ovšem netýká ani zdaleka jen české diplomacie. Pověst "opovrženíhodného lokaje USA" si Praha vysloužila i díky Václavu Havlovi, který na Castra systematicky útočí, a společnosti Člověk v tísni, jež je kubánskými oficiálními místy považována za jedno z nejaktivnějších protikubánských center na světě.
Člověk v tísni vyslal na Kubu desítky "kurýrů", kteří nenápadně přivážejí pomoc pro disidenty i rodiny vězňů svědomí a s tím i morální podporu opozici. "Pro Kubu je Česká republika největším nepřítelem v Evropě," řekl v telefonickém rozhovoru Tomáš Pojar, ředitel této organizace.
"Podpora světa je pro Kubu nesmírně důležitá," řekl v Madridu Leopold Fornés, představitel kubánských exilových kruhů. "Evropa by rozhodně měla sankce znovu zavést a v té souvislosti si velmi vážíme principiálního postoje České republiky," dodává.
O znovuzavedení sankcí se bude v EU jednat v nejbližší době - není zatím jasné, jak vše dopadne - rozhodnutí by však muselo být přijato jednomyslně, a právě odmítavá pozice Španělska je tedy klíčová.
A proč je právě ČR tak aktivní v "protikubánských aktivitách"? "Dokážeme tamní situaci vidět v širších souvislostech, sami dobře pamatujeme doby totality," řekl v telefonickém rozhovoru Martin Palouš, český velvyslanec ve Washingtonu, který na "kubánské politice" úzce spolupracuje s kruhy americké kubánské emigrace.
"V této oblasti máme v USA velký hlas i vliv, a to se nám poté může hodit i jinde," dodává. Evropa si navíc podle něj musí dát pozor na to, aby se diktátorům nedařilo "vrážet klín" mezi USA a EU.
Pro české diplomaty je navíc kubánské téma lákavé i tím, že jim dává možnost nechat o sobě v rámci "velké Evropy" slyšet. Zatímco v jiných oblastech český hlas může snadno zaniknout, politika vůči Kubě je výrazná a především "jiná" než u ostatních zemí. I proto je pro Českou republiku Kuba velké téma.
 Kubánský prezident Castro poslouchá zpěv malé žákyně školy v Cardenas. Konala se tam oslava desátých narozenin Eliána Gonzáleze. (5. prosince 2003) |
