Bushovu iráckou zastávku plánovala skupina prezidentových nejbližších zhruba šest týdnů a držela ji v tajnosti i uvnitř Bílého domu, řekla Bushova mluvčí Dana Perinová.
Novináři, kteří hlavu státu doprovázeli v letadle Air Force One, dostali nejprve falešný plán cesty. Teprve o víkendu jim lidé z Bílého domu během osobních schůzek oznámili, že sraz na letišti je už v neděli večer a nikoliv v pondělí ráno, jak stálo v původních propozicích. Kam se pojede, ale neprozradili.
Reportéři mohli o změně plánu říct jenom manželkám či manželům a také jedinému členu mateřské redakce. Podle novináře z listu The New York Times se také museli zavázat, že o změnách nebudou mluvit prostřednictvím mobilních telefonů.
Na Andrewsově letecké základně u Washingtonu jim pak tajná služba odebrala počítače, mobily a další elektronické přístroje. Na odlet čekali v Air Force One se zataženými okny v obrovském, těžce střeženém hangáru.
George Bush mezitím nepozorovaně postranním vchodem opustil Bílý dům a na letiště proti běžným zvyklostem neodletěl vrtulníkem ani neodjel v dlouhé koloně doprovodných vozidel, ale jen v diskrétním konvoji dvou neoznačených aut.
Teprve po startu se novináři dozvěděli přesný cíl cesty. Dostali zpátky své přístroje, ale museli striktně dodržet zákaz bezdrátového provozu.
Překvapen byl i Málikí
Bush letěl do Iráku jedenáct hodin. Dokonce i irácký premiér Núrí Málikí, s nímž se měl šéf Bílého domu sejít, se údajně o návštěvě dozvěděl jen s předstihem v řádu desítek minut.
Ale když Air Force One dosedl na plochu pouštní základny Al-Asad, nebezpečí pominula. Základna zabraná Australany v prvních týdnech irácké války a nyní využívaná Američany měří po obvodu téměř 21 kilometrů a rozmístěno je tu deset tisíc amerických vojáků.
Po šesti hodinách rozhovorů s armádními veliteli i iráckými politiky se mohutný letoun, který před časem "kotvil" i v Praze na Ruzyni, zase zvedl a zamířil do Austrálie, kde se Bush zúčastní summitu nejvyšších představitelů zemí Asie a Tichomoří.
George Bush byl v Iráku potřetí. Poprvé přijel v listopadu 2003, jen několik měsíců po americké invazi. Podruhé tu byl loni v červnu. Právě válka v Iráku srazila Bushovu popularitu na historické minimum. A jeho administrativa se rok a půl před koncem funkčního období povážlivě rozpadá. - více zde
Bush je ale stále přesvědčen, že jeho roli docení až dějiny.
