Základní školy by do budoucna neměly opouštět chodící encyklopedie, ale myslící bytosti, které budou vědět, kde informace najít a jak je dát do souvislostí. S tímto záměrem připravilo ministerstvo školství návrh zákona o počátečním vzdělávání.
Ruší se osnovy a nynější klasické předměty - fyziku, chemii, dějepis nahradí vzdělávací okruhy, jako třeba Člověk a svět či Člověk a příroda. Na něco však ministerstvo zapomnělo: zrušit přijímací zkoušky na střední školy, které jsou založeny na encyklopedických znalostech.
Děti, které se nebudou ve škole jen biflovat a namísto toho se naučí informace hledat a používat v praktickém životě, totiž jejich sítem neprojdou.
Reformované školy na svou aktivitu doplatí
"Návrh zákona se zrušením přijímacích zkoušek na střední školy nepočítá, a to je kámen úrazu. Jestliže se nezmění přijímací řízení na střední školy, je celá reforma základního školství předem odsouzena k neúspěchu. Dokonce může těm školám, které se jí zúčastní, uškodit," varuje předseda Asociace základních škol Karel Bárta.
Za zrušení přijímacích zkoušek na střední školy se dlouhodobě přimlouvá i Česká školní inspekce. Podle její zprávy je způsob výběru dětí na střední školy neudržitelný.
Doučování syna stálo tisíce
Takovou zkušenost má i Helena Novotná z Prahy 2, která se před časem zapojila do diskuse MF DNES o školství. "Syn také chodil do jedné z moderních škol, kde se děti učí hrou. Bylo to bezva, ale jen do chvíle, kdy jsme zjistili, že nezvládne složit zkoušky na gymnázium. Přišli jsme na to v páté třídě. Doučování mě stálo desítky tisíc korun, platili jsme čtyři hodiny týdně. V sedmičce kluk zkoušky konečně udělal," postěžovala si.
Ministerstvo se brání: v návrhu zákona sice nepočítá se zrušením přijímacích zkoušek, ale ani nenařizuje, že se musí konat. "V zákoně je zkouška zmíněna jen jako jedna z možností, jak rozhodnout o uchazečích o studium. Škola ji vůbec dělat nemusí. Na druhou stranu: jak má řešit situaci, kdy se jí hlásí osmkrát víc dětí, než má míst," upozorňuje ředitel odboru koncepce a organizace školské soustavy ministerstva školství Jaromír Krejčí.
Střední školy o zrušení přijímacích zkoušek neuvažují. Chtějí si i nadále samy stanovovat kritéria, podle kterých si z uchazečů vyberou své budoucí studenty. "Vím o tom, že si základní školy stěžují, že s osmáky a deváťáky dnes už nedělají nic jiného, než že je připravují na přijímací zkoušky," podotýká ředitel gymnázia v Brně Josef Filouš, který předsedá Unii školských asociací ČR.
Připouští, že přijímací testy jsou z velké části založeny na encyklopedických znalostech, které nebudou dětem v životě k ničemu, a navíc nejsou tak docela objektivní. Záleží na tom, zda má dítě při vyplňování testu trému, na výsledku se odrazí i nevolnost nebo teplota. Na druhou stranu však nevidí možnost, jak se jich zbavit.
"Dítě znají nejlépe učitelé ze základní školy, kterou opouští. Pokud by nám školy dokázaly zpracovat komplexní hodnocení svých žáků, mohli bychom se už zaměřit třeba jen na to, zda má dítě o zvolený obor skutečný zájem. Zatím máme jen vysvědčení, a z toho se mnoho nepozná," stěžuje si Filouš.
V evropských zemích zkoušky neznají
Právě takový model funguje ve většině zemí Evropské unie. Pojem přijímací zkoušky na střední školy tam neznají, slovní hodnocení ze základní školy ano. A právě podle něj si elitní střední školy z uchazečů vybírají ty nejlepší.
"Ideální je třeba přístup Holandska. Tam se s každým žákem a jeho rodiči zároveň sejdou ředitel základní školy a ředitel školy střední, na kterou se dítě hlásí. Společně posoudí možnosti a schopnosti žáka a podle toho pro něj vyberou budoucnost," dodává Karel Bárta.
