V dnešní době vědci znají dvě desítky genomů malinkých organismů a další tři desítky zřejmě budou znát do roku 2000. Genom je soubor genů, neboli shrnutí všech dědičných vlastností daného organismu.
Jeden z týmů z amerického Ústavu pro výzkum genomů z Rockvillu (známého pod zkratkou TIGR) se zabývá nejjednoduššími mikroorganismy. Vědci, vedení Craigem Venterem, porovnávají jejich genomy a snaží se je narušit, aby zjistil, které geny jsou nezbytné pro přežití organismu. Výzkumníci už vytipovali tři stovky genů, které se zdají být pro život nutné. Toto poznání má přispět k lepšímu porozumění základním pravidlům života, ale také třeba k vývoji nových léků a látek proti nebezpečným mikroorganismům.
DÁREK TERORISTŮM
Vědci očekávají, že v nejbližších letech by mohli být schopni vytvořit s využitím těchto znalostí umělý mikroorganismus. Časopis New Scientist to s určitou nadsázkou popisuje takto: Vědci by mohli sestavit umělý chromosom nesoucí geny (vybrané z různých známých organismů) a přibalit jej k několika bílkovinám a dalším biochemikáliím.
Takovýto uměle sestavený organismus by jistě prozradil hodně o raném vývoji života na Zemi. Ale hodil by se také teroristům.
Právě takto by se totiž dal sestavit umělý choroboplodný zárodek, proti němuž na Zemi není obrany.
Teroristům by při tom stačilo dostatečné biologické a chemické vzdělání. K informacím by se už postupně zřejmě dostali, protože výzkumné ústavy obvykle dávají nová zjištění o genech na své volně přístupné internetové stránky. Dostávají se tam i informace z mnoha vědeckých projektů, které zkoumají geny nebezpečných mikroorganismů. Tímto výzkumem se vědci snaží poznat, proč jsou právě tyto organismy útočné a jak si vytvářejí svoji odolnost proti známým lékům.
PENÍZE PROTI NEBEZPEČÍ
"Stále si klademe otázku, jestli jsme se nedostali na příliš nebezpečnou půdu," přiznává Craig Venter z ústavu TIGR.
Venter se proto rozhodl, že jeho tým na chvíli přestane genomy malých organismů zkoumat. Teď čeká, že mezi vědci, politiky i odborníky na terorismus proběhne debata o všech souvislostech výzkumů, které mohou být zneužity.
Vědečtí poradci amerického prezidenta Billa Clintona však už uvedli, že výzkum genomů slibuje lidstvu obrovský prospěch. Nejde jej tedy zkomplikovat tím, že by se jeho výsledky tajily a byly přístupné jen omezenému okruhu vědců. Je proto lépe se na teroristy co nejlépe připravit.
Už loni americký Kongres schválil částku 150 milionů dolarů, jíž má být financována obrana proti případnému bioteroristickému útoku - včetně výzkumu nových léků. Letos v lednu oznámil prezident Clinton plán, podle nějž USA vynaloží 1,4 miliardy dolarů na boj proti chemickému a biologickému terorismu.
Ohlášený program předpokládá budování nových laboratoří, v nichž by měly být škodlivé látky a mikroorganismy přesně rozpoznány v průběhu jediné hodiny, takže by se mohly včas nasadit vhodné protilátky. Tato nová výzkumná pracoviště by samozřejmě byla užitečná i pro odhalování přirozených mikroorganismů, které dokážou vyvolat nemoc. Podstatné však je, že díky rychlému rozboru DNA by nové laboratoře měly být také schopné najít umělé mikroorganismy, vzniklé při pokusech v dílně bioteroristů.
Teď jde o to, aby byli vládní vědci rychlejší a schopnější než jejich protivníci na nezákonné straně.
Jeden z týmů z amerického Ústavu pro výzkum genomů z Rockvillu (známého pod zkratkou TIGR) se zabývá nejjednoduššími mikroorganismy. Vědci, vedení Craigem Venterem, porovnávají jejich genomy a snaží se je narušit, aby zjistil, které geny jsou nezbytné pro přežití organismu. Výzkumníci už vytipovali tři stovky genů, které se zdají být pro život nutné. Toto poznání má přispět k lepšímu porozumění základním pravidlům života, ale také třeba k vývoji nových léků a látek proti nebezpečným mikroorganismům.
DÁREK TERORISTŮM
Vědci očekávají, že v nejbližších letech by mohli být schopni vytvořit s využitím těchto znalostí umělý mikroorganismus. Časopis New Scientist to s určitou nadsázkou popisuje takto: Vědci by mohli sestavit umělý chromosom nesoucí geny (vybrané z různých známých organismů) a přibalit jej k několika bílkovinám a dalším biochemikáliím.
Takovýto uměle sestavený organismus by jistě prozradil hodně o raném vývoji života na Zemi. Ale hodil by se také teroristům.
Právě takto by se totiž dal sestavit umělý choroboplodný zárodek, proti němuž na Zemi není obrany.
Teroristům by při tom stačilo dostatečné biologické a chemické vzdělání. K informacím by se už postupně zřejmě dostali, protože výzkumné ústavy obvykle dávají nová zjištění o genech na své volně přístupné internetové stránky. Dostávají se tam i informace z mnoha vědeckých projektů, které zkoumají geny nebezpečných mikroorganismů. Tímto výzkumem se vědci snaží poznat, proč jsou právě tyto organismy útočné a jak si vytvářejí svoji odolnost proti známým lékům.
PENÍZE PROTI NEBEZPEČÍ
"Stále si klademe otázku, jestli jsme se nedostali na příliš nebezpečnou půdu," přiznává Craig Venter z ústavu TIGR.
Venter se proto rozhodl, že jeho tým na chvíli přestane genomy malých organismů zkoumat. Teď čeká, že mezi vědci, politiky i odborníky na terorismus proběhne debata o všech souvislostech výzkumů, které mohou být zneužity.
Vědečtí poradci amerického prezidenta Billa Clintona však už uvedli, že výzkum genomů slibuje lidstvu obrovský prospěch. Nejde jej tedy zkomplikovat tím, že by se jeho výsledky tajily a byly přístupné jen omezenému okruhu vědců. Je proto lépe se na teroristy co nejlépe připravit.
Už loni americký Kongres schválil částku 150 milionů dolarů, jíž má být financována obrana proti případnému bioteroristickému útoku - včetně výzkumu nových léků. Letos v lednu oznámil prezident Clinton plán, podle nějž USA vynaloží 1,4 miliardy dolarů na boj proti chemickému a biologickému terorismu.
Ohlášený program předpokládá budování nových laboratoří, v nichž by měly být škodlivé látky a mikroorganismy přesně rozpoznány v průběhu jediné hodiny, takže by se mohly včas nasadit vhodné protilátky. Tato nová výzkumná pracoviště by samozřejmě byla užitečná i pro odhalování přirozených mikroorganismů, které dokážou vyvolat nemoc. Podstatné však je, že díky rychlému rozboru DNA by nové laboratoře měly být také schopné najít umělé mikroorganismy, vzniklé při pokusech v dílně bioteroristů.
Teď jde o to, aby byli vládní vědci rychlejší a schopnější než jejich protivníci na nezákonné straně.
 Před čtyřmi lety vypustili teroristé v tokijském metru nervový plyn sarin. Příště by mohli mít k dispozici umělé choroboplodné zárodky. |
