ÚDER NA IRÁK:
on-line reportáž
"Jsem mu vděčný. Riskoval život, aby to udělal," citovala Gregoryho Lynche agentura Reuters.
Jessika, jejíž konvoj sjel omylem u iráckého města Násiríja z hlavní cesty a dostal se pod palbu Saddámových fidájínů, podstoupila v americké vojenské nemocnici v německém Landstuhlu operaci zad. "Necítila nohy," prohlásil její otec.
Lynchovou v pátek čekala další operace; má zlomenou nohu a poraněné předloktí. "Potrvá to nějaký čas, než ji dají dohromady. Musíme být trpěliví. Je skvělá," pokračoval její otec.
Lékaři odmítli předchozí informace, podle nichž byla Jessica postřelená a pobodaná, když údajně s Iráčany urputně bojovala. "Nic nenaznačuje, že by její stav způsobily bodné nebo střelné rány," řekl v Landstuhlu plukovník David Rubenstein.
Jessičin "zachránce" Mohammed podle informací deníku Washington Post navštěvoval v nemocnici, odkud vojačku doslova vytáhlo americké komando, svoji manželku. Pracovala zde jako sestřička. Jednoho dne byla nemocnice plná iráckých vojáků a jeho známý lékař mu prozradil, co je příčinou - zraněná americká svobodnice. Lékař mu ji dokonce ukázal přes okna nemocniční kóje.
V té chvíli údajně irácký voják Lynchové vrazil dvě facky. To rozhodlo. "Mé srdce bylo zlomené, rozhodl jsem jít za Američany a vše jim říci," prohlásil právník. Nejdříve však musel překonat deset kilometrů. K hlídkujícímu "mariňákovi" se blížil s rukama nahoře.
Pak už to prý šlo jako po másle. Mohammed se vrátil do nemocnice, nakreslil Američanům plánek místa, načrtl trasu, jak se komando může co nejschůdněji dostat do nemocnice, spočítal vojáky hlídající Lynchovou (bylo jich prý 41). Hovořil také se svým známým lékařem, kterému rozmluvil, aby raněné amputovali nohu. A v úterý v noci komando zasáhlo.
"Člověk je lidská bytost, ať má jakoukoliv národnost. Mám Američany rád," prohlásil 32letý Mohammed, oblečený v americkém vojenském tričku, dva dny po zásahu. Ze strachu z pomsty Mohammedova rodina opustila město a byla převezena do uprchlického tábora nedaleko Umm Kasru.
Právník doufá, že bude moci s Američany pracovat i nadále, třeba jim pomáhat na iráckém území získávat informace. Jeho žena, zdravotní sestra, by prý mohla ošetřovat raněné. Možná, že odjede do Ameriky, ze všeho nejraději by však zůstal doma. "Nebojím se o sebe, ale mám strach o svou dcera a ženu," řekl deníku Washington Post.
Jessica ležící v německé nemocnici má prý dobrou náladu. Požádala o brýle a o noviny z rodného města. "Je veselá, žertuje s vojákem z její jednotky, který ji do nemocnice doprovázel. Jakmile to umožní její zdravotní stav, najede na normální jídelníček." "Musí to být tvrďačka," prohlásil kapitán Shean Galvin.
