Premiér Petr Nečas a prezident Václav Klaus

Premiér Petr Nečas a prezident Václav Klaus | foto: Dan Materna, MAFRA

KOMENTÁŘ: Jaká je role prezidenta v současné vládní krizi

  • 43
Prezident Václav Klaus znovu aktivisticky vstoupil do politiky. Útočí na premiéra Nečase. Možná usiluje o návrat do ODS, možná má jiné cíle. Nelze ani vyloučit, že ve hře kolem Tluchoře a spol. jde o geopolitické zájmy.

Tluchořův gang dal v úterý vládě čas a premiér Nečas musel přistoupit na potupné jednání s vyděrači. Taková byla a je reálpolitika. Nebylo by na tom nic pozoruhodného, kdyby Jánošíkům z ODS šlo skutečně o to, aby chudým nebyla zvednuta DPH. Ale o to jim nejde. A do celé hry je zapojen prezident Klaus. Kdo o tom pochybuje, měl by věnovat pozornost tomu, jak vehementně to popírá jeho fámulus Jakl. Dlouho už platí, že co Jakl popírá, je pravda.

Jaká je však Klausova role a jaké jsou skutečné motivy našich spiklenců?

Stařec z Hradu?

Ve dvanáctém století děsil Blízký východ Rašíd ad Dín Sinan, přezdívaný Stařec z hor. Vysílal své zdrogované stoupence, asasíny, aby vraždili jeho nepřátele. Nikdo si před nimi nebyl jistý. Hrůzu měl i sultán Saladin. Václav Klaus je sice bělovlasý, ale na dnešní poměry ještě mladý, nesedí na hoře, ale na Hradě, vrahy nevysílá na své nepřátele, ale spojence, vrazi nejsou zdrogovaní, ale frustrovaní – ale jinak srovnání obou mužů platí.

Když chce Klaus silně zasáhnout do politiky, neudělá to přímo, dá povel stoupencům, aby spáchali atentát na premiéra z ODS, tedy ze strany, kterou založil. Tak vyslal Tlustého, Schwippela a Ranince na Topolánka. Teď vysílá Tluchořovy lidi na Nečase. I záminka je stejná, obrana ideového panenství modrých. Pod to se dá skrýt jakýkoli záměr.

Je možné, že tak Klausovi velí pouze politický instinkt. Vždy chtěl a chce hrát hlavní roli. Nepočíná si jako loajální hlava státu a doyen ODS. Vystupuje jako mocnost, která se snaží vytvořit rovnováhu s jinými. Pokud někdo příliš posílí, snaží se ho oslabit, aby si uchoval či rozšířil vlastní moc. Topolánek i Nečas byli silnými osobnostmi. Jakkoli se ke Klausovi chovali zcela férově, zdánlivě nepochopitelně jim oplácel zlým. Dá se to pochopit, pokud známe Klausovu skoro pudovou vůli k moci. Koneckonců je v tom i racionálno. Role prezidenta v našem ústavním systému se zvětšuje v době vládní krize. A kdo by nechtěl před derniérou forbínu, že?

Návrat do politiky?

Ačkoli se to některým komentátorům zdá přehnané, ani příprava Klausova návratu do praktické stranické politiky není vyloučena. Odchod na akademickou půdu neodpovídá jeho bojovné a polemické povaze. Nakonec se pro návrat nemusí rozhodnout, uvidí-li, že šance na úspěch je malá. Může si ale otevírat různé branky a vrátka. Tluchořovo volání po tom, aby se stal opět šéfem ODS, nelze brát jako tlach.

Představme si, že Nečas padne. Kdo by stanul v čele zdeptané strany? Mužů ambiciózních je tam sice mnoho, ale opravdový vůdce? Nebyl by potřebný aspoň nějaký regent? A nehodí se na tuto úlohu Václav Klaus?

Návrat Miloše Zemana z Vysočiny do zápasu ukazuje, jak těžko se odvyká od opojení z politiky. V Zemanovi by měl navíc Klaus významného spojence, ostatně už jeho kandidaturu podpořil.

Klaus nemusí mířit do ODS, může se pokusit zprivatizovat nějakou menší stranu, jak to s úspěchem učinil Paroubek s národními socialisty. Možností má mnoho a rozhodne se pro tu, která mu bude vyhovovat.

Putinův agent?

Vláda Petra Nečase bude rozhodovat o tom, kdo dostaví Temelín. Nejde jen o miliardy, které se kolem točí a z nichž nejedna skončí v "krabici na víno". Představa, že Petr Nečas dá superzakázku Rusům, není jen fantaskní. Je vyloučená. O to spíš, že ve vládě sedí byť oslabený, ale stále mocný stoupenec spojenectví s USA Alexandr Vondra.

Z toho vyplývá, že pád Nečasovy vlády není sice postačující, ale nutnou podmínkou k vítězství Rusů. Jen tak se vůbec dostanou do hry. Ti, kteří je mají rádi, by jim v tom mohli pomoci.

Klausův nadstandardní vztah k Rusku je všeobecně znám. Výroky typu "jsou to jejich volby", kterými se vyhnul kritice podvodů v ruských volbách v roce 2011, ho výrazně vytrhují z hlavního proudu české i evropské politiky. Ta zaujímá k porušování demokratických a liberálních zásad, jakož i k porušování lidských práv kritický postoj. V Evropě také převažuje obava z energetické závislosti, kterou by ruští vládci mohli proměnit v politickou kartu. Ani tuto hrozbu nepokládá český prezident za reálnou. Zda jsou mimořádné postoje k Rusku plodem Klausova pozdního slavjanofilství, nebo mají jinou příčinu, není jasné. To, že by ve prospěch Rusů mohl zakročit, však nelze vyloučit.

Co když tedy využil frustrace svých asasínů a vyslal je na Nečase kvůli Temelínu? V tisku se o tom již spekuluje a v rovině spekulací asi tento motiv zůstane navždy. Není nelogický, ale musíme ho vzít v potaz, pokud hledáme vysvětlení nelogického jednání vzbouřených poslanců a silné podpory, které se jim dostává z Hradu. Nebo z hor?


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video