|
Názor Vililama Bucherta |
Tehdejší první náměstek ministra zahraničí Jan Kohout z aktovky vytáhl kopii připravované evropské ústavy.
Prezidentu Václavu Klausovi před všemi na palubě četl pasáž, že každý obyvatel EU si může ponechat své národní občanství.
Kohout totiž tenkrát prezidentovi vytkl, že v rozhovoru pro francouzský list Le Figaro prohlásil, že odmítá evropský pas - a tudíž celou euroústavu.
"Jan Kohout vždy uměl slušnou formou oponovat Klausovi. Ale oba se vzájemně respektovali," vzpomíná tehdejší Klausův mluvčí Tomáš Klvaňa.
Konfrontace bez emocí
I proto prezident neměl problém předběžně kývnout na plán Stanislava Grosse jmenovat Kohouta novým premiérem.
Pokud se koalice domluví a čtyřiačtyřicetiletý Kohout se skutečně stane předsedou "proevropské vlády", lidé budou svědky zvláštní kampaně.
Na jedné straně bude stát prezident Klaus coby nejhlasitější odpůrce ústavy, kterou považuje za "pokus řídit Evropu z jednoho místa a za národnostní útisk". Na straně druhé zastánce smlouvy Kohout, který dokonce spoluvytvářel její podobu.
"Byla by to sice konfrontace, ale s racionálními argumenty, ani jeden z nich není emocionální typ," míní náměstek ministra zahraničí pro unijní záležitosti Vladimír Müller z ČSSD.
Klaus s Kohoutem se přitom liší i v názoru na způsob, jak euroústavu schvalovat. Zatímco prezident chce, aby lidé rozhodli v referendu, kandidát na premiéra ji hodlá protlačit parlamentem. - více zde
A ještě k tomu dokonce jako pouhou mezinárodní smlouvu, nikoliv jako ústavní dokument. Ke schválení by tak ve Sněmovně stačilo 101 hlasů místo 120.
Prezident Klaus už dříve prohlásil, že takový postup by považoval "za pohrdání názorem lidí".
Miliony a veřejné mínění
Ale ani takové rozpory Vladimír Handl z Ústavu mezinárodních vztahů nepovažuje za problém. "Jejich rozdílné názory odrážejí realitu ve společnosti. Může to přispět k prohloubení, nikoliv vyostření debaty o euroústavě," tvrdí Handl.
Ústava by měla být přijata nejpozději do listopadu 2006, takže brzy se chystá hlavní agitace. Zbraní "premiéra" Kohouta, jak přesvědčit Čechy o výhodách euroústavy, má být dvě stě milionů korun na kampaň.
Prezident sice takovou sumou nedisponuje, ale na své straně má přízeň veřejného mínění. V průzkumu SC & C odpovědělo 54 procent respondentů, že sdílí Klausův odmítavý postoj k evropské ústavě. "Nejčastěji se k prezidentovi přiklonili lidé, kteří na tuto věc nemají vlastní názor," říká sociolog Petr Šmíd.
Navíc má prezident obecně větší podporu lidí než vláda. Podle CVVM důvěřuje hlavě státu 69 % lidí, kabinetu pak procent pouze sedmadvacet.
