Ze známého komiksového příběhu samozřejmě neplyne věrohodná informace o nebezpečnosti peněz z pohledu šíření nemocí. Teoreticky jsou však bankovky a mince obíhající mezi lidmi ideálním "dopravním prostředkem" pro choroby. Ruce, jimiž procházejí, jsou obaleny bakteriemi.
Malý test
V laboratoři při Státním zdravotním ústavu provedli pro MF DNES malou zkoušku. Setřeli špínu z pětisetkorunové bankovky a dvacetikorunové mince. Po 48 hodinách se v inkubátoru začaly bakterie množit.
Na bankovkách na ploše 2 cm2 bylo 50 kolonií mikrobů (jedna kolonie může mít miliardy jedinců). "Tato hustota je běžná i u ostatních předmětů kolem nás," uvádí doktorka Věra Melicherčíková.
Peníze tedy samy o sobě nejsou Pandořinou skřínkou s nemocemi. Jejich oběh mezi lidmi z nich však dělá možné přenosové médium, s jehož pomocí mohou mikroby překonat desítky i stovky kilometrů.
Mikrobiologové na Kalifornské univerzitě v San Francisku provedli v roce 1998 analýzu mikrokultur na penězích stažených z více než desítky míst ve městě telefonních budek, kaváren, restaurací, pekáren, rychlého občerstvení, pošt, řeznictví a dalších objektů, kde lidé platí hotově.
A co zjistili? - 18 procent mincí a sedm procent bankovek fungovalo jako dopravní prostředek pro bakterie, které mohou u člověka vyvolat nemoci - hlavně průjmy a otravy z jídla (například bakterie E. coli přežívá na mincích 7 až 11 dnů, podobné je to u salmonelózy, asi 9 dní).
Většina lidí takový bakteriální "útok" přežije, avšak pro nemocné s narušenou imunitou (pacienty s AIDS nebo léčené chemoterapií či lidi závislé na dialýze) mohou být bakterie na penězích nebezpečné. Výrobci peněz se proto snaží riziko přenosu nemocí přes bankovky snížit.
Peníze s ochranou
"Poslední větší průzkum z pohledu hygieny peněz se u nás dělal před patnácti lety," říká ředitel finanční sekce České národní banky Leopold Surga. Podobné je to i v zahraničí - například v USA zkoumali svá platidla v roce 1973 a pak pro srovnání na konci devadesátých let.
Ze závěrů vyplynulo, že dolar je čistší, a tedy "zdravější". Československé bankovky v minulosti obsahovaly formaldehyd, který se po zahřátí ve stopovém množství uvolňoval na povrchu papíru a hubil mikroorganismy. Výrobci bankovek však od této metody ustupují, protože formaldehyd nesnáší lidský organismus dobře (ve stopovém množství není škodlivý a používá se i v kosmetice).
Nyní tiskárny sazí na lepší povrchové vlastnosti bankovek, který se méně špiní, a tím i brání množení mikrobů. Také některé inkousty používané pro tisk peněz hubí bacily. Novinkou je pak nahrazování směsi bavlny a lnu při výrobě speciálního papíru polymery.
V Bangladéši například na přelomu roku s úspěchem zavedli první bankovky vyrobené na bázi polymerů, které nahradily bavlněný papír. Polymery lépe odolávají vlhkému a teplému počasí, které je pro šíření nemocí příhodné.
Například australská plastová pětidolarovka vydrží 40 měsíců, zatímco klasická papírová údajně jen půl roku. Přitom hladký polymerový povrch není tvořen vlákny jako v případě papírů, a špína (tedy i mikroby) se na jeho povrchu hůře zachytává.
Zcela překvapivě tak podle časopisu Discovery vědci před několika lety za nejšpinavější měnu označili japonské jeny. Firma Hitachi proto dodala na trh pračky peněz, které peníze během desetiny sekundy zahřejí na 392 stupňů Celsia.
Umývat a zase umývat
Přestože se začínají prosazovat "hi-tech" peníze a kreditní karty, hygienici zdůrazňují, že nejlepší obranou zůstane i do budoucna obyčejné umývání rukou i po manipulaci s penězi.
Dalším bodem sebeobrany by mělo být také tabuizování nosu, kterého se většina lidí během dne mimovolně dotýká nebo se v něm i dloube. Nos je přitom ideálním místem pro množení bakterií.
Rizikovost peněz z hygienického hlediska se také zvyšuje s rychlým občerstvením, kdy lidé platí hotově za něco malého, co často okamžitě snědí. Nejhorší je to však tam, kde prodavači, kteří potraviny pro zákazníky připravují, zároveň manipulují s penězi. Cesta bakterií mezi penězi, rukama a jídlem je v takovém případě otevřena dokořán. A na to Mirek Dušín zapomněl.
V obležení bakterií
Mikrobiologové na Univerzitě v Georgii spočítali přibližné množství bakterií na Zemi. Výsledek poskytl ohromující číslo - pětku následovanou třiceti nulami. Kdyby byly bakterie velké jako desetník, pak by vytvořily naskládány na sebe sloupek vysoký trilion světelných let.
Bakterie, jednobuněčné organismy bez jádra, jsou ve skutečnosti mnohem menší - několik tisícin milimetru. V podvědomí je spojujeme hlavně s přenosem nemocí. Přitom všechny bakterie kolující v organismech živočichů dohromady (včetně lidí) tvoří jen jedno procento z celkového množství. A jen některé z nich představují hrozbu pro naše zdraví. Přesto někdy stačí jediný mikrob, který se stihne během 24 hodin v příhodných podmínkách rozmnožit na populaci s téměř třemi biliony "jedinci".
