Je to reálné?
Z českého pohledu je pochopitelně klíčová otázka, zda vše nakonec může skončit tím, že USA vyjdou Rusku vstříc a místo Česka bude Washington užívat základnu poblíž břehů Kaspiku.
Z prvních ohlasů vyplývá, že to tak téměř jistě nedopadne. "Ázerbájdžán nemůže nahradit středoevropský komponent pro ochranu Evropy, ale může ho, pokud bude dohoda, doplnit,“ řekl MF DNES Alexandr Vondra, vicepremiér české vlády.
Jinými slovy, základna v České republice má podle něj nezaměnitelné místo v amerických plánech. Z prvních reakcí USA se nedalo vyčíst, jak vážně jsou ochotny tyto návrhy brát. Tedy zda jejich deklarovaný zájem není jen diplomatickou slušností.
Proč to Putin navrhl?
Existuje několik různých vysvětlení toho, proč Putin s tímto návrhem přišel. Může vskutku jít o krok ke smíru, který by navíc dostal Rusko do hry. "Souhlas ázerbájdžánského prezidenta by nám umožnil využívat základnu společně s USA,“ prohlásil včera Putin.
Diplomaté i politici dávali najevo, že prohlášení Ruska nepochybně krokem vpřed je. "Je to posun proti politice ‚nět nět‘,“ řekl Vondra. "Putin tímto výrokem vlastně poprvé připustil, že protiraketová obrana je potřebná.“
Zároveň však může jít o přesně opačnou věc, mistrovský úder. Pokud Putin dopředu ví, že tento návrh Američané odmítnou, jde jen a jen o zvýšení sázek v bitvě o radar.
Ale může to dopředu vědět? Nepochybně ano. Mnoho technických záležitostí ohledně radaru je tajných, ne však neodhadnutelných. Ruská armáda například může vědět, že základna v této části světa by nesplnila svůj smysl například proto, že je příliš blízko Íránu a radar by neměl dost času na vyvolání protiakce.
Není jasné, zda ruský systém by byl kompatibilní s tím americkým. A USA by pochopitelně přišly o možnost monitorovat radarem dění v Rusku.
Znalci Kavkazu navíc kroutí hlavou nad možností, že by Rusko s nadšením přistoupilo na budování amerických pozic v Ázerbájdžánu, který stále považuje za zónu svých zájmů. V minulé dekádě investovalo mnoho energie do snahy zbrzdit tam posilování západního vlivu.
Ale zpět k úvaze, že Putin počítá s odmítnutím, a vše je tedy dobře vykalkulované zvýšení sázek. Je jisté, že pak by na mezinárodním i domácím poli získal mnoho bodů. Mohl by říkat: Snažili jsme se chovat vstřícně, ale oni nás odmítli!
Jinými slovy: dosud chybí přesvědčivá odpověď na hlavní otázku, zda ruský návrh znamená opravdu cestu ke smíření a kompromisu, či naopak předznamenává další vyostření.
Jak se vyvíjely postoje
• 25. ledna – USA požádaly oficiální nótou českou vládu, aby mohly postavit v Brdech radarovou základnu• 10. února – Vladimir Putin v Mnichově prohlásil, že Evropané americký protiraketový štít nepotřebují a že tento krok pouze rozpoutá novou vlnu zbrojení.
• 28. března – Česko oficiálně zahájilo s USA jednání o základně.
• 17. dubna – USA vyzvaly Rusko ke spolupráci v protiraketové obraně.
• 27. dubna – Prezident Putin si vyhradil právo na obranu proti protiraketové obraně.
• 29. května – Rusko úspěšně otestovalo dva nové zbraňové systémy údajně schopné překonat americký štít.
• 3. června – Putin pro německý týdeník Der Spiegel uvedl, že americký postup zvětšuje možnost rozpoutání jaderného konfliktu.
• 5. června – Prezident Bush v Praze znovu prohlásil, že chce Putina vyzvat ke spolupráci v otázce základny.
