Osobně si na celou záležitost umím udělat jednoznačný názor, ale pouze díky tomu, že se v prostředí orgánů činných v trestním řízení pohybuji a zabývám se mimo jiné i odposlechy.
Podivuji se proto nad tím, proč se média nesnaží prvotně vysvětlit, jaký je vlastně režim nejen povolení odposlechů, jejich faktické provádění automatizovaným systémem, ale také nakládání s informacemi jimi získanými. Podstatou problému zůstává, že kromě trestního řádu je určujícím zákonem zákon o ochraně utajovaných skutečností.
Potom by asi nebyl problém ptát se pana prezidenta Klause, z jakého titulu má být seznamován s odposlechem toho či onoho člověka podezřelého ze spáchání zvlášť závažného úmyslného trestného činu, a to bez ohledu na to, zda se jedná o jeho známého či nikoli. Prezident státu není v postavení orgánu činného v trestním řízení ani procesní stranou a nemá tedy jakékoli právo být seznamován s takovými utajovanými skutečnostmi. Z hlediska trestního práva, snad s výjimkou možnosti udělit milost či amnestii a jeho imunity, je osobou jako každý jiný. Nic tedy nebrání tomu, aby byl zaznamenán jeho rozhovor s osobou podezřelou z trestného činu. Ptám se, zda není v popředí jeho zájmu spíše pomoc ODS v předvolební kampani či dokonce netradiční formou získat informace, na něž nemá žádný zákonný nárok. K čemu by je pak pan prezident použil?
Mám zato, že nejdůležitější informace v celé kauze padla, bohužel právě díky médiím, které nejsou zjevně v dané věci odborně orientována, ztratila se v propadlišti dějin. Důležité je, že sněmovní komise, která je jako jediná oprávněná dozorovat legálnost odposlechů, prohlásila ústy svého předsedy, že v případě odposlechů zákon porušen nebyl. Důležité a správné je i to, že komise odmítla potvrdit, zda odposlechy byly vůbec prováděny. Dosud je to utajovaná skutečnost, a s ní se mají právo seznámit pouze osoby zákonem k tomu zmocněné. Prezident státu to rozhodně není, není to ani předseda ODS, není to ani kterýkoli novinář.
Veřejnost si o tom může myslet co chce, ale do okamžiku, kdy údaje o odposleších zazní v soudní síni, veřejnosti nepřísluší. Pokud jednotlivé odposlechy nebyly odtajněny, tj. nebyl zrušen stupeň utajení "vyhrazené", protiprávně jednají i média, která obsahy odposlechů získávají i zveřejňují je.
Nedělám si iluze, že mému názoru byste přikládali větší důležitost, přesto jsem pokládal za nutné ho prezentovat. Naprostým překroucením jednoho výroku policejního prezidenta a následnou prezentací stanovisek, které jsou buď z neznalosti nebo záměrně formulována tak, aby byla primárně zpochybněna činnost policejních složek a sekundárně ovlivněna volební kampaň, byla společnost Vaším prostřednictvím, čímž myslím média obecně, klamána. Doufám, že jsem alespoň přispěl k zamyšlení nad tím, zda stačí sbírat informace na povrchu či proniknout hlouběji do podstaty problému.
Až uslyším v médiích dotaz směřovaný na prezidenta Klause, proč by mu měly být sděleny informace o odposlechu jeho známého, jaký zákon to dle jeho mínění umožňuje či dokonce nařizuje či dotaz na Mirka Topolánka, z čeho dovozuje protizákonný postup Policie ČR při odposlechu jeho telefonu, když ten byl nařízen soudcem, začnu doufat, že se politikům nevyplatí beztrestně urážet lidi a těžit z mocenského postavení a že novináři a média začnou skutečně vykonávat svoji kontrolní funkci, jíž se tak rádi a často ohrazují.
