Výzkumníci s dětmi a jejich rodiči loni na podzim zrekonstruovali jeden uplynulý týden. Zjišťovali kde a jakým způsobem trávily čas. Z výsledků vyplývá, že české dítě je ve všední den venku průměrně hodinu a 41 minut, o víkendu dvě hodiny 49 minut.
Většina dětí je venku rádaPozitivní zjištění je, že děti tráví čas venku rády. Uvedlo to 92 procent z nich. Stejný podíl dětí má rádo čas trávený na internetu, tedy s počítačem, mobilem či tabletem. V těsném závěsu je čas věnovaný různým kroužkům a kurzům či sledování televize. Devadesát procent dětí si pak libuje ve spánku. Spíše nerady děti tráví čas domácí přípravou do školy či pomáháním v domácnosti. Ve škole tráví čas rádo pouze 41 procent oslovených dětí. |
„Tato čísla možná působí pozitivně, ale musíme si uvědomit, že se jedná o průměr. Zjistili jsme významné rozdíly mezi jednotlivými skupinami dětí, hodně z nich dnes dává před pobytem venku přednost televizním a počítačovým obrazovkám,“ uvedla na čtvrteční tiskové konferenci Dagmar Loubalová ze zmíněné nadace.
Zatímco jedenáct procent dětí tráví někde venku méně než čtyři hodiny týdně, deset procent dětí je venku víc než 26 hodin týdně. „Trávit čas venku navíc neznamená vždy v zeleni. Může to znamenat i to, že dítě sedí na ulici na lavičce s mobilem v ruce,“ podotýká Loubavá.
Výzkum provedla pro Nadaci Proměny Karla Komárka agentura Median na reprezentativním vzorku 1 515 dětí ve věku sedmi až patnácti let.
Příroda je spíše víkendovou záležitostí
Výzkum také zjišťoval, v jakém venkovním prostředí se děti v rámci školních i mimoškolních aktivit zdržují. Nejčastěji pobývají na zahradě nebo na dvorku - v průměru čtyři a půl hodiny týdně, dále na ulici - tři a půl hodiny. Na hřišti tráví v průměru necelé tři hodiny. Nejméně času naopak tráví v přírodě, v průměru přes dvě hodiny, a v parku jen přes hodinu týdně.
V zeleni tedy děti v průměru tráví jen něco málo přes polovinu všeho času, který jsou venku. Celá polovina dětí se ve zkoumaném týdnu nedostala do přírody vůbec. Existují přitom dva převažující způsoby, jak děti chodí ven. Výzkumníci je dle toho pracovně rozdělili na „pouliční“ a „víkendový“ typ.
„Starší děti z rodin z nižším vzděláním, které tráví více času u obrazovek telefonů, počítačů a televizí, pobývají ve všední dny výrazně více času na ulici,“ vysvětluje Loubalová. Jejich protikladem jsou děti, které jsou během všedních dnů venku méně, ale je pro ně charakteristické trávit výrazně víc času v přírodě a další zeleni během víkendů.
„Častěji se s tímto způsobem pobývání venku setkáváme mezi mladšími dětmi z rodin s vyšším vzděláním, které tráví méně času u obrazovek,“ dodává Loubalová.
Školy nevyužívají své zahrady
Výzkum také odpovídá na otázku, jaké možnosti trávit čas venku dává dětem školní docházka. Z odpovědí dětí a jejich rodičů vyplývá, že během výuky se ve zkoumaném týdnu dostala ven jen menšina dětí. Jen o něco málo lepší byla situace o přestávkách. Většina českých škol má přitom na svém pozemku nebo v těsné blízkosti sportoviště, hřiště, zeleň nebo park, málokterá toho využívá. Dvě třetiny českých rodičů se přitom domnívají, že by školy měly do svého venkovního prostředí více investovat.
Víc času děti tráví u počítače či televizeNa internetu, sledováním televize nebo DVD, hraním počítačových her a poslechem hudby totiž děti ve všední den průměrně stráví 4 hodiny a 14 minut, což je o víc než dvě a půl hodiny delší doba, než po jakou pobývají ve všední dny venku. |
„Česká republika má obrovský potenciál ve školních zahradách. Je to ale zeleň, kterou školy příliš nevyužívají. Přitom zahrada by se mohla mnohem víc používat například i během výuky. Školní pozemky se zastavují, prodávají, dělají se rychlé přístavby škol a zahrady mizí,“ domnívá se ředitelka Nadace Proměny Karla Komárka Jitka Přerovská. Nadace se proto dlouhodobě snaží prosazovat budování nových školních zahrad a jejich aktivnější využívání.
Většina rodičů se přitom shoduje, že děti jsou venku málo. Celých 81 procent z nich se domnívá, že děti potřebují být venku každý den, stejně tolik jich pak považuje nedostatek kontaktu s přírodou u dnešních dětí za velký problém a souhlasí s tím, že se týká i dospělých. Rodiče si zároveň myslí, že děti tráví příliš mnoho času u elektronických médií a považují je za největší překážku, která dětem brání být více venku.
