Rakev s Havlovými ostatky je od pondělního dopoledne vystavena v Pražské křižovatce, kam v pondělí proudily tisíce lidí. Manželka zesnulého exprezidenta položila na rakev kytici růží s černou stuhou (popis dění v Pražské křižovatce zde).
Smuteční průvod vyjde ve středu v 10 hodin z areálu kasáren Hradní stráže v pražské Loretánské ulici a bude pokračovat přes Hradčanské náměstí na Pražský hrad, kde bude rakev k vidění ve Vladislavském sále až do čtvrtka.
Celodenní události jsme sledovali on-line zde |
Převozu na Hradčany se zúčastní nosiči historických praporů z období legií z první světové války, první republiky a druhé světové války.
Podle mluvčí armádního generálního štábu Jany Růžičkové se smutečního průvodu zúčastní 600 vojáků Armády ČR a Hradní stráže. "Vojáci Posádkového velitelství Praha vzdají poctu svému bývalému nejvyššímu veliteli vystřelením 21 dělostřeleckých salv," dodala.
Areál Pražského hradu bude ve středu uzavřen do 13:00, uvádí hradní web. Veřejnost bude moci pietu ve Vladislavském sále sledovat z II. nádvoří Pražského hradu nebo z Hradčanského náměstí, kde budou umístěny velkoplošné obrazovky. Po skončení piety bude sál zpřístupněn minimálně do 20 hodin.
Masaryka vezlo šestispřeží z Hradu na Wilsonovo nádraží
Snahou organizátorů pohřbu je poslední rozloučení s někdejší hlavou státu co nejvíce přiblížit prvorepublikové tradici a Masarykově pohřbu, sdělil ČTK zdroj obeznámený s přípravou smuteční akce.
Slzy pro HavlaRozloučení: V pátek v poledne v Chrámu sv. Víta Ostatky: Vdova položila růže, klaní se stovky lidí Státní smutek: Zákon nařizuje zavřít kasina Majetek: Ty restituce mi byl čert dlužen, říkal Havel Svět: Na pohřeb přijede Clintonová, Kreml mlčí Mladí komunisté: Odešel největší zrádce a nepřítel Kondolence čtenářů: Dík za statečnost a svobodu |
První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk zemřel 14. září 1937, dva roky po odchodu z funkce, ve které strávil 17 let. Státní pohřeb se konal 21. září 1937. Smuteční obřad začal na Pražském hradě, poté byla vlajkou zahalená rakev převezena šestispřežím na dělostřelecké lafetě na Wilsonovo nádraží, odtud vlakem do Stochova a poté do Lán, kde byl prezident pochován.
Celou smuteční cestu, jak po Praze, tak kolem železniční trati do Lán, lemovaly desetitisíce lidí. Samotného průvodu se zúčastnily stovky hostů včetně zástupců evropských zemí, pro něž byl vypraven zvláštní vlak. V Lánech nesli rakev na hřbitov místní lidé.
Rozloučení s Havlem v Chrámu svatého Víta
Pohřeb prvního českého prezidenta Václava Havla se uskuteční v pátek 23. prosince. Centrálním bodem programu bude poslední rozloučení, které začne v poledne v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě. Smuteční bohoslužbu odslouží pražský arcibiskup Dominik Duka.
Po ceremoniálu si ostatky převezme rodina, která se s Václavem Havlem rozloučí na soukromém obřadu v krematoriu a převezme si urnu, uvedl pražský arcibiskup Dominik Duka (podrobnosti o pohřbu čtěte zde).
Vláda premiéra Petra Nečase vyhlásila od středy do pátku státní smutek. Schválila také návrh zákona o zásluhách Václava Havla o svobodu a demokracii. Podobný zákon byl přijat i po smrti prezidenta Masaryka (o státním smutku více zde).
Jak vypadaly pohřby prezidentů
Emil Hácha (12. července 1872 - 27. června 1945) - Od 30. listopadu 1938 do 15. března 1939 byl prezidentem pomnichovské ČSR, poté až do 4. května 1945 byl státním prezidentem protektorátu Čechy a Morava. Po květnovém osvobození byl uvězněn v Praze na Pankráci, kde také ve vězeňské nemocnici zemřel. Po jeho skonu úřady nepovolily vydat smuteční oznámení a pohřeb se konal 30. června 1945 v utajení na pražském vinohradském hřbitově jen za účasti nejužší rodiny. Jeho jméno se na náhrobku mohlo objevit až po roce 1989.
Edvard Beneš (28. května 1884 - 3. září 1948) - Prezident v letech 1935 až 1938 a 1945 až 1948 (1940 až 1945 byl prezidentem v exilu) zemřel tři měsíce po své abdikaci (abdikoval 2. června 1948) v Sezimově Ústí u Tábora. Státní pohřeb se odehrál 8. září 1948 v Praze v režii komunistické strany, která po puči v únoru 1948 převzala v zemi moc. Komunisté se báli otevřeného protestu, a proto dva dny před pohřbem zatýkali možné "provokatéry". Přesto se jeho pohřeb stal příležitostí k projevům nesouhlasu s novým režimem. Katafalk s rakví byl vystaven v panteonu Národního muzea. Beneš je pohřben v zahradě své vily v Sezimově Ústí.
Klement Gottwald (23. listopadu 1896 - 14. března 1953) - První komunistický prezident stál v čele státu od června 1948 do 14. března 1953, kdy zemřel. Jeho státní pohřeb, který se konal 19. března, byl velkolepě zorganizovanou tryznou. Rakev byla vystavena ve Španělském sále na Hradě. Smutečního průvodu se vedle nejbližších příbuzných zúčastnilo i 350 pečlivě vybraných hostů. Celou trasu průvodu lemoval řetěz vojáků, příslušníků bezpečnosti a Lidových milicí a desítky tisíc lidí. Gottwaldovo nabalzamované tělo bylo vystaveno ve skleněné rakvi v Památníku osvobození na Žižkově. V roce 1962 bylo zpopelněno a uloženo v žižkovském památníku. Po roce 1989 byla Gottwaldova urna uložena na Olšanských hřbitovech.
Antonín Zápotocký (19. prosince 1884 - 13. listopadu 1957) - Zápotocký byl prezidentem v letech 1953 až 1957 a stejně jako Gottwald zemřel ve funkci. Smuteční katafalk byl vystaven ve Španělském sále na Pražském hradě. Pohřeb se konal 18. listopadu. Smuteční průvod, kterého se zúčastnily tisíce lidí, zamířil přes Letnou a Václavské náměstí do strašnického krematoria, kde byly ostatky Zápotockého zpopelněny. Urna byla poté uložena v Národním památníku na Vítkově. Po pádu komunistického režimu byla urna přenesena do rodinného hrobu na hřbitově v pražských Strašnicích.
Antonín Novotný (10. prosinec 1904 - 28. ledna 1975) - Novotný byl prezidentem od listopadu 1957 do března 1968, kdy byl donucen abdikovat. Zbytek života strávil v ústraní. Byl pohřben bez státních poct, jeho hrob je na hřbitově v Praze na Malvazinkách.
Ludvík Svoboda (25. listopadu 1895 - 20. září 1979) - Svoboda, který byl prezidentem od března 1968 do května 1975, strávil poslední roky života v ústraní v péči lékařů. Jeho pohřeb se všemi státními poctami se konal 26. září 1979. Stejně jako u Zápotockého byla rakev s ostatky za velkého zájmu veřejnosti vezena ulicemi na lafetě děla. Po kremaci byla urna uložena v Národním památníku na Žižkově. V roce 1993 byla přenesena do rodinné hrobky Svobodových na hřbitově v Kroměříži.
Gustáv Husák (10. ledna 1913 - 18. listopadu 1991) - Poslední komunistický prezident byl ve funkci od května 1975 do prosince 1989. Od prezidentské abdikace žil v ústraní v rodné Bratislavě, kde je také pochován. Jeho pohřeb se konal 21. listopadu 1991 v rodinném kruhu. Pohřbu se zúčastnili i tehdejší nejvyšší představitelé Slovenské národní rady a slovenské vlády František Mikloško a Ján Čarnogurský.
