Lhůta pro splnění Rozvojových cílů tisíciletí (RCT) končí v roce 2015 a svět ví, že není na cestě ke splnění těchto cílů. Světoví lídři se proto sejdou na půdě Organizace spojených národů, aby provedli komplexní revizi s cílem domluvit se na takovém harmonogramu a rozvrhu činností, abychom se do cílové rovinky RCT dostali podle plánu.
V září roku 2000 jsem byl v OSN přítomen, když se světoví lídři sešli na Summitu milénia a přislíbili, že budou společně usilovat o to, aby lidstvo zbavili "ostudných a odlidšťujících poměrů krajní chudoby" a aby "právo na rozvoj proměnili v realitu pro všechny". Tyto přísliby zahrnovaly závazky ke zlepšení dostupnosti vzdělání, zdravotní péče a nezávadné vody pro nejchudší obyvatele planety, odstranění slumů, ukončení degradace životního prostředí, překonání nerovnosti pohlaví a léčbu HIV/AIDS.
Znak Organizace spojených národů (OSN).
Jde o ctižádostivý seznam. Jeho vyvrcholením je cíl číslo 8, který vyzývá ke "globálnímu partnerství pro rozvoj". Tento cíl zahrnuje čtyři konkrétní mety: "otevřenou, předvídatelnou, nediskriminační obchodní a finanční soustavu založenou na pravidlech", zvláštní pozornost pro potřeby nejméně rozvinutých zemí, pomoc pro rozvojové země ve vnitrozemí a malé ostrovní státy a národní a mezinárodní opatření, která budou řešit dluhové problémy rozvojových zemí.
Jádrem celé věci byla vlastně jedna veliká dohoda: zatímco primární zodpovědnost za splnění RCT ponesou samozřejmě rozvojové země, úkolem vyspělých zemí bude jejich rozvojové snahy financovat a podporovat.
Zůstalo to u zlomku
Ve skutečnosti k tomu nedošlo. Na summitu G8 v Gleneagles a na Světovém summitu OSN v roce 2005 se dárci zavázali, že svou pomoc zvýší o 50 miliard dolarů v cenách roku 2004 a že do roku 2010 pomoc ve prospěch Afriky oproti úrovním roku 2004 zdvojnásobí. Jenže loni úhrn oficiální rozvojové pomoci činil 119,6 miliard dolarů čili jen 0,31 % HDP vyspělých zemí – ani ne polovinu cíle OSN, který je stanoven na 0,7 % HDP. V roce 2008 se oficiální rozvojová pomoc v běžných amerických dolarech snížila o 2 %.
OSN přiznává, že pokrok byl doposud nerovnoměrný a že ve většině regionů pravděpodobně řady RCT nebude dosaženo. V roce 2005 podle odhadů stále žilo v krajní chudobě 1,4 miliardy lidí a vzhledem ke globální hospodářské krizi je dnes toto číslo zřejmě ještě vyšší. Počet podvyživených setrvale narůstá a pokrok v omezování výskytu hladovění v některých oblastech v letech 2000 až 2002 a 2005 až 2007 stagnoval, nebo dokonce postupoval negativně.
Podviživené dítě v hladomorem postiženém Súdánu, se plazí k táboru OSN. (březen 1993)
Zhruba každé čtvrté dítě ve věku do pěti let trpí podváhou, zejména v důsledku chybějící kvalitní stravy, nedostatečných vodovodních, kanalizačních a zdravotních služeb a špatné péče a stravovacích návyků. Rovnost pohlaví a zrovnoprávnění žen, změny nezbytné pro překonání chudoby a nemocí, zaznamenaly přinejlepším přerušované pokroky, takže školní příležitosti pro dívky a dostupnost politických orgánů pro ženy se zlepšily jen nedostatečně.
Pokrok v oblasti obchodu byl podobně neuspokojivý. Cla vyspělých zemí na dovoz zemědělských produktů, textilu a oděvů – hlavních vývozních artiklů většiny rozvojových zemí – se v roce 2008 stále držela mezi 5 a 8 %, o pouhé 2-3 procentní body níž než v roce 1998.
Haitský ministr zemědělství Joanas Gue hovoří na konferenci OSN o zajištění potravin pro Haiti.
Administrativní břemena
Nadešel tedy čas onen cíl číslo 8 dvěma zásadními způsoby upevnit. Vyspělé země se musí zavázat, že zvýší jak rozsah, tak efektivitu pomoci poskytované rozvojovým zemím. Pomoc musí rozvojovým zemím usnadňovat zlepšování blahobytu jejich nejchudších obyvatel v souladu s jejich vlastními rozvojovými prioritami. Dárci ovšem mají příliš často pocit, že spíš než upřednostňovat lokální perspektivy a účast je nutné, aby jejich příspěvky "viděli" jejich voliči a zainteresovaní partneři.
Rozvojovou pomoc trápí i další problémy. Výkazové požadavky jsou tíživé a často tyto rozvojové země zatěžují obrovskými administrativními břemeny. Dané státy proto pak musí vzácné schopnosti vzdělaného personálu, který se domluví anglicky, vyčlenit na sepisování reportů, nikoli na řízení samotných programů. Navíc nejnadanější místní pracovníky si často najímají samy dárcovské agentury, obvykle za platových podmínek pokřivujících trh práce. V některých zemích je pro lékaře výnosnější překládat pro agentury zahraniční pomoci než ošetřovat chudé pacienty.
Obrovský vliv dárců přitom v rozvojových zemích oslabuje zodpovědnost tamních úředníků a volených zástupců vůči jejich vlastním lidem.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun ve stanovém táboře na golfovém hřišti Petionville na Haiti.
Méně lesku, více vzdělání
Takže způsob, jímž svět uskutečňuje poskytování rozvojové pomoci, musíme změnit. Potřebujeme opravdové partnerství, v němž se rozvojové země ujmou vedení a stanoví, co nejnaléhavěji potřebují a jak to nejlépe využijí. Chabá schopnost obdarovaných zemí pomoc zužitkovat není ospravedlněním pomoci, již určují a řídí dárci. Cílem by mělo být přispět k budování této schopnosti. Ostatně vytváření kapacit v oblasti lidských zdrojů je samo o sobě užitečným způsobem jak plnit cíl číslo 8.
Takový postup by posloužil i zájmům dárcovských zemí. Sblížení jejich pomoci s národními rozvojovými strategiemi a strukturami, případně poskytnutí pomoci při vytváření takových strategií a struktur, zajistí, že se pomoc účelně zužitkuje, a zaručí udržitelnost vynaloženého úsilí. Dárci by měli podpořit vzdělávací politiku spíš než stavět fotogenickou školu, pomoci zdravotnické kampani spíš než budovat naleštěnou kliniku anebo dělat obojí – ale jako součást politické strategie či kampaně, nikoli jako jednotlivé projekty.
Malý chlapeček z Nigeru během hladomoru v roce 2005
Zbourejme bariéry cel a vysokánských dotací
Druhou klíčovou oblastí je obchod. Na rozdíl od rozvojové pomoci lepší přístup na trhy vyspělých zemí vytváří v rozvojovém světě pobídky a tříbí instituce, které fungují soběstačně, jsou kolektivně dozorované a mají větší vliv na blahobyt lidí. Mnohé země se obchodováním nedokážou vymanit z chudoby proto, že jim v tom brání vysoké celní bariéry, vnitrostátní dotace a další projevy ochrany jejich konkurentů v bohatých zemích.
Tak třeba zemědělské dotace Evropské unie jsou tak vysoké, že každá evropská kráva by mohla obletět svět v obchodní třídě. Který africký rolník, navzdory svým nízkým počátečním nákladům, tu může konkurovat?
Producenti mléka ze západní Evropy protestují v Bruselu proti rušení mléčných kvót. (12. 7. 2010)
Břímě povinnosti ovšem neleží výhradně na vyspělých zemích. Rozvojové země také učinily vážné závazky vůči svým obyvatelům a splnění těchto závazků je primárně jejich zodpovědností. Cíl číslo 8 je však ujišťoval, že ve svém úsilí nezůstanou samy. Pokud se toto nezmění, příštích pět let bude cestou k neúspěchu.
Autor je bývalý náměstek ministra zahraničních věcí v indické vládě a bývalý náměstek generální tajemníka OSN, je poslanec indického parlamentu a napsal rovněž několik knih.
Copyright: Project Syndicate, 2010.
Z angličtiny přeložil David Daduč; titulek a mezititulky jsou redakční
Na podcast tohoto komentáře v angličtině vás navede následující odkaz:
http://media.blubrry.com/ps/media.libsyn.com/media/ps/tharoor24.mp3
