Počty hlavic, v současnosti mezi šesti a sedmi tisíci na obou stranách, by měly během desetiletí poklesnout až na 1 700 a 2 200. "Tato dohoda zlikviduje pozůstatky studené války," prohlásil Bush v Bílém domě.
Spojené státy oznámily tuto plánovanou redukci již před půl rokem, během listopadové návštěvy Vladimira Putina. Až dosud však Bush odmítal tento slib vázat smlouvou, což se příliš nelíbilo Rusku.
Nyní se tedy počítá s uzavřením smlouvy, která však bude ještě podléhat ratifikaci parlamentů. Právě tomu se chtěl podle komentátorů Bush vyhnout, mimo jiné i proto, že v americkém Senátu mají nyní většinu demokraté. V Rusku nejsou problémy s ratifikací pravděpodobné, neboť parlament je loajální prezidentu Putinovi.
Podrobnosti o dohodě zatím nebyly zveřejněny, mluvčí Bílého domu Ari Fleisher pouze uvedl, že část hlavic, které budou vyřazeny, bude zničena a část uložena do speciálních skladišť. Rusko původně požadovalo, aby byly všechny hlavice zničeny, a jeden z ruských vyjednavačů uvedl, že rozhovory byly právě proto "náročné".
Dosažení dohody je chápáno jako důležitý krok v procesu snižování jaderných arzenálů a také významný signál, že Rusko a USA se snaží spolupracovat navzdory komplikovaným vztahům v minulých měsících. Americká ochota snížit počty jaderných hlavic je podle některých komentátorů chápána také jako vstřícný krok vůči Rusku poté, co Washington koncem loňského roku oznámil vypovězení smlouvy ABM.
USA tuto smlouvu, zapovídající vybudování celostátních protiraketových systémů, vypověděly kvůli svým plánům vytvořit "protiraketový deštník", jenž by zemi uchránil před útokem z nějaké nestabilní země, například Severní Koreje či Íránu.
Rusko bylo kategoricky proti vypovězení této smlouvy, kterou označuje za jeden z pilířů strategické rovnováhy ve světě. "Jsme velmi spokojeni se společnou prací," uvedl v reakci na Bushova slova ruský prezident Vladimir Putin a pochválil americkou stranu "za zájem a aktivní přístup" k hledání kompromisů.
