To, že na Evropském kontinentu jsou kromě Británie a Francie, které mají vlastní jaderné zbraně, i čtyři země, na jejichž území jsou americké bomby B61, označuje týdeník za "špinavé tajemství Evropy". Dodává, že jaderný arzenál je v těchto státech uchován na leteckých základnách, a všechny čtyři země mají letadla, která jsou schopna tyto zbraně přepravovat.
Time se odvolává na varování vydané Federací amerických vědců. Ta napsala, že v těchto čtyřech zemích je zhruba 200 jaderných bomb B61, určených k ničení cílů hluboko pod zemí. A v časech studené války se Severoatlantická aliance dohodla, že v případě válečného konfliktu lze kontrolu USA nad těmito bombami převést na letecké síly států, na jejichž uzemí jsou jaderné nálože umístěny.
"Sdílení jaderných hranic" začalo být překážkou
Tyto zbraně jsou více než anachronismem, soudí Time. Jsou i porušením ducha Dohody o jaderném odzbrojení z roku 1968, která je jedním z pilířů světové bezpečnosti. Vzhledem k tomu, že ke "sdílení jaderných hranic", jak je rozmístění bomb B61 v Evropě nazýváno, došlo ještě před podepsáním dohody, je technicky legální. Teoreticky však umožňuje něco, co smlouva výslovně zakazuje.
Zatímco v časech studené války bylo "jaderné sdílení" obecně tolerováno, při posledních konferencích signatářů smlouvy o jaderném odzbrojování už příliš ne, upozorňuje Time. Téma oživila zejména loňská zpráva amerického vojenského letectva, podle které základny v Evropě, na nichž jsou bomby uskladněny, nesplňují bezpečnostní standardy.
To se především nelíbilo "tajným jaderným velmocím". Belgický parlament poté jednohlasně požádal, aby si Američané odvezli jaderné zbraně domů. V říjnu pak německý ministr zahraničí Guido Westerwelle prohlásil, že "Německo se musí stát dobrým příkladem v jaderném odzbrojení tím, že zbraně umístěné na jeho území budou odvezeny". Westerwelle dodal, že dubnová řeč amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze, v níž nastolil vizi bezjaderného světa, "otevřela dveře bezjaderné Evropě". - projev Baracka Obamy v Praze si přečtěte zde
Američané a vedení NATO však tyto bomby brání. Podle nich jsou tyto zbraně jednak zárukou bezpečnosti zemí aliance, a zadruhé pojistkou, že spřátelené země v oblasti nebudou vyvíjet své vlastní zbraně.
Bojíte se, že si Lucembursko vyrobí atomovku?
Vysvětlení však neuspokojilo experty na kontrolu zbrojení. Ti zdůraznili, že země NATO jsou dostatečně chráněny stovkami jaderných zbraní umístěných na zemi či na ponorkách. "Nukleární deštník může zůstat rozevřený raketami dlouhého doletu, stejně jako se stalo v případě v pacifické oblasti poté, co byly v roce 1991 staženy jaderné zbraně z Jižní Korey," cituje Time Hanse Kristensena z Federace amerických vědců.
A co se týká druhého argumentu, Kristensen popichuje: "Kolik zemí může vážně uvažovat o jaderném vojenském programu, pokud se něco změní? Dánsko? Island? Litva? Lucembursko? Nežertujte!"
Osud bomb mají v rukou vlády. Výběrem letadel
Obamova strategie směřuje ke zrušení dohody o "jaderném sdílení hranic". Ale pokud se Obamovi nepodaří přesvědčit Severoatlantickou alianci, existuje ještě jedna cesta, jak z něj ven, upozorňuje Time.
Příkladem šlo Řecko v roce 2001 - když si objednávalo nové bojové letouny, vybralo si ty, které nemohou bomby B61 přepravovat. Tak země přinutila Američany, aby odtud tento arzenál odvezli. "Výběrem letadel nyní mohou zainteresované země rozhodnout o svém postavení ve světě jaderných zbraní," řekl Heather Conley, ředitel pro Evropu v Centru pro strategické a mezinárodní studie.
Vzhledem k tomu, že v Evropě je jaderný arzenál tak nepopulární, potencionálně nebezpečný a zároveň brání prosazování dohody o jaderném odzbrojení, je načase s ním skončit, soudí Time.
