Při havárii v noci z pátku na sobotu zemřelo 9 z deseti členů posádky.
Náčelník generálního štábu ruského vojenského námořnictva Viktor Kravčenko prohlásil, že loď musí být vyzdvižena, aby mohla být provedena kompletní demontáž jaderného reaktoru.
Nyní však uvedl, že vyjmutí reaktoru z ponorky ležící v hloubce 238 metrů by bylo neproveditelné.
Podle něho už se rozběhly přípravné práce, avšak vyzdvižení se nemůže uskutečnit dřív než v roce 2004. Jednou z hlavních komplikací je nepříznivé počasí, které je v Barentsově moři velmi časté.
Ponorku potopilo porušení předpisů
Ruská vojenská prokuratura zároveň zahájila trestní stíhání velitelů Severní flotily. "Byly nepochybně porušeny předpisy," řekl ruský ministr obrany Sergej Ivanov.
Hned druhý den po katastrofě Ivanov dočasně zakázal odtahování dalších vyřazených ponorek do doků k demontáži, čímž se opětovně prodlouží likvidace asi stovky vyřazených jaderných ponorek.
Většina z nich kotví již léta v ruských přístavech a kritici varují před možným únikem radiace nebo před krádeží jaderných materiálů teroristy.
Velitel převozu ponorky byl sesazen
Ministr obrany Sergej Ivanov přiletěl už v sobotu do Severomorsku, kde je základna Severní flotily. Okamžitě sesadil z funkce velitele - kapitána druhého stupně Sergeje Žemčužnova. Ten byl za přesun jaderné ponorky ze základny Gremicha do doku ve městě Poljarnyj odpovědný.
Ministr: Byli lehkomyslní
Za hlavní příčinu události označil ministr obrany Ivanov právě lehkomyslnost. "Zcela nepochybně tu byl prvek lehkomyslnosti a spoléhání se na ruské 'ono to nějak dopadne'. Tato mimořádná událost znovu potvrzuje prostou pravdu, že všechny pokyny a rozkazy je třeba brát vážně," zdůraznil.
"Společně s objektivními okolnostmi, jako je bouře na moři a věk ponorky, jsou zjevné i subjektivní důvody. Nebyla například podniknuta operativní opatření poté, co se utrhly pontony u zádi ponorky... Nejsem soudce. Vinu každého určí soud. Reaguji jen na fakta, která jsou již zjevná. Proto jsem žádost prokuratury podpořil," uvedl Ivanov.
Radiace prý nehrozí
Ruští činitelé vyloučili ohrožení životního prostředí kvůli nehodě. Na palubě plavidla totiž nejsou žádné zbraně a jaderný reaktor byl zastaven již po vyřazení ze služby v roce 1989.
"Žádné překročení radiační úrovně není, vůbec žádné změny nejsou registrovány," řekl Ivanov novinářům na palubě křižníku Maršál Ustinov. "Proto nejsou žádné důvody ke znepokojení, nyní ani v budoucnosti," dodal.
Meteorologové varovali před počasím
Hlavní vojenský prokurátor Alexandr Savenkov velení flotily obvinil ze spáchání trestného činu.
Žalobce upozornil, že nebyla náležitě zajištěna kontrola přepravy ponorky. Navíc prý prokuratura zjistila, že Žemčužnov rozhodl o vyplutí navzdory tomu, že meteorologická služba hlásila nepříznivé povětrnostní podmínky v Barentsově moři.
Jadernou ponorku K-159, která byla vyrobena před čtyřiceti lety, táhla vlečná loď za pomoci čtyř pontonů. Podle vojenských zdrojů se kvůli bouři na moři pontony utrhly.
Podle zjištění záchranné lodě Altaj leží ponorka K-159 v hloubce 238 metrů a nikoli 170, jak se původně tvrdilo. Nachází se přitom v horizontální poloze s mírným
sklonem na levý bok.
Prokuratura zjistila, že ponorka měla být odvlečena do doku a zlikvidována již v roce 2002. Později byla tato operace přesunuta na letošní červenec. Není však jasné, proč začala teprve 28. srpna.
Záchranáři prý havárii označili za planý poplach
Podle televize NTV, jejíž zpravodaj pracuje v Severomorsku, jsou dosavadní informace, že k havárii došlo ve 04:00 moskevského času (02:00 SELČ), nepřesné. Ve skutečnosti prý velení flotily o nehodě vědělo již ve 02:20 moskevského času.
Vrtulníky, které byly vyslány k záchraně posádky, však prý omylem objevily jinou
ponorku, která byla rovněž tažena do doku. Piloti oznámili, že jde o planý poplach, a vrátili se na základnu. Tím nabraly záchranné práce zhruba dvouhodinové zpoždění.
Přežil jen jeden námořník
Z deseti členů posádky se podařilo zachránit pouze jednoho námořníka Maxima Cibulského. Jeho zdravotní stav je podle vojenských zdrojů uspokojivý a vojenská prokuratura ho vyslýchá jako svědka.
Dvě těla se podařilo vyprostit krátce po havárii. Osud dalších je zatím nejasný. Podle ministra Ivanova však není žádná šance, že by někdo z nich byl ještě naživu.
V místě havárie nyní kotví devět vojenských plavidel. Na dno Barentsova moře byl spuštěn zvláštní aparát s kamerou. Žádné stopy po živých však přístroje nezaregistrovaly.
O havárii ponorky K-159 jsme psali podrobně zde.
